Český malíř okouzlený australskou krajinou
Před několika dny skončila v Praze druhá výstava českého rodáka, žijícího od roku 1968 v Austrálii, Pavla Formana. O výstavě už jsme v našem vysílání informovali, nyní nabízíme několik vzpomínek 84 letého umělce zaznamenaných Českým rozhlasem 2, například o tom, jakou roli sehrál jeho bratr Miloš Forman při rozhodování o emigraci, o vlivu australské přírody na jeho malbu nebo o tom, jak se z odstupu dívá na současnou českou společnost.
Vystudoval Učitelský ústav, později pod patronací malíře Františka Tichého i grafickou školu v Praze a nakonec Akademii výtvarných umění. Věnoval se grafice, litografii, ilustraci ke knihám, občas mohl vystavovat, a přitom učil výtvarnou výchovu. Co Pavla Formana přivedlo téměř v padesáti do australské emigrace? Způsobil to srpen 1968.
"Bratr Miloš byl zrovna v Paříži, měl řeči v tom jejich rozhlase proti ruské okupaci a já jsem se to dozvěděl. Tak jsem říkal: Tak, a teď musíme odsud pryč, protože já bych nerad skončil jako moji rodiče násilně v nějakém koncentráku. Věděl jsem, že to je režim založený na násilí. Tak rodina, ne já sám, ale rodina rozhodla: Tati, my tady nebudem, pojedem pryč. Já jsem naštěstí byl půl roku před tím na návštěvě svého přítele v Brisbane. Byl to Jugoslávec, jeho manželka taky, studovali medicínu v Praze, tak jsem se skamarádili. Potom jsem deset let o něm neslyšel, až najednou přišel dopis z Austrálie: Pavle, mám všechno, na co si vzpomenu, jenom nemám tvoje obrazy, prosím tě, pošli mi nějakej. Tak jsem mu napsal: Hele, posílám ti pár věcí, které jsi viděl a které jsi měl rád, a myslím, že by bylo nejlepší, když mi zaplatíš cestu (smích), že se tam k vám podívám a že ti namaluju tam nějaký obraz. A skutečně on hned poslal pozvání a zaplatil cestu a já jsem mohl vycestovat. Takže když jsem se potom vrátil, a tady ti Rusové, tak jsem už věděl, kam půjdu. Austrálie je mladá země, ten zájem o umění tam začíná, tam bych mohl mít obživu. Tak jsme letěli rovnou do Brisbane. Takže to bylo rychlé, ale myslím že správné. Protože to byla tvůrčí léta, a tady by nebyla. Tady by to bylo všechno nějakým způsobem usměrňované a proti tomu jsem byl vždycky zásadně. A Miloš, ten zvlášť, ten chtěl mít svobodu a ne jít podle direkcí."
Půlroční studijní cesta kolem světa proběhla v roce 1967 a už tehdy Pavlu Formanovi učarovala Austrálie, její příroda, moře i svoboda. Přesídlení proběhlo šťastnou shodou okolností poměrně měkce.
"Vždycky, když někdo přijde do cizí země a nezná ani řeč, vždycky je to těžší. Ale protože už jsem tam byl, měl jsem mezi Čechy přátele, tam bylo dost Čechů, měl jsem tam tu výstavu, tak to všechno mně situaci dost usnadňovalo, i když jsem řeč neznal. Opravdu jsem byl jimi až hýčkaný! Totiž tam je to tak: Každý nový člověk, který tam přijde - to je jedno z které země - tak mají k němu nedůvěru, protože nevědí, jaký je, co umí atd. A to mi říkali, už když jsem tam byl poprvé. Tady jsou lidi, kteří tady museli být pět let, než je okolí vezme, a potom už mají dobrý život. A ono to byla pravda!"
Australské prostředí se nevyznačuje hlubokou a starou uměleckou tradicí. Přesto tu podle Pavla Formana má umění dobré podmínky:
"Každý říkal, i ti, co tam přišli noví, říkali: My tady budeme nešťastní, tady není ta kultura jako třeba v Evropě. A ona to není pravda, kultury je tam zrovna tolik co tady, po všech stránkách, ať je to hudba, ať je to třeba právě to výtvarné umění..."
Pavel Forman se jako malíř zaměřuje na krajinomalbu. Na otázku, zda Austrálie ovlivnila jeho tvorbu, se asi ani nedala čekat záporná odpověď:
Kromě volné tvorby se Pavel Forman věnuje i restaurátorství. Rukama mu prošla velmi vzácná díla včetně např. Pabla Picassa. Česká veřejnost Pavla Formana díky pražské výstavě de facto objevila. V zahraničí je ale známý, a to nejen mezi australskými krajany, ale skutečně po celém světě. Vystavoval v mnoha zemích světa.
Přestože za současný domov považuje Brisbane, citově jsou domovem Pavla Formana Staré Splavy pod Bezdězem, kde žili jeho rodiče. Jak nyní s odstupem dívá na českou společnost?
"Je zajímavé dívat se na to s odstupem času. Víte, já když jsem emigroval a věřil jsem, že se to zase otočí a zase tu bude normální život, tak jsem měl takovou ideu žít zde půl roku a půl roku tam, střídat krajinu kvůli své práci. A to se mi nepodařilo, protože ten můj dům, co tady mám ve Starých Splavech, ten domeček, jsem zpátky nedostal. I když podle zákona je můj, ta doktorka ho neopustí, protože ho dostala za babku. Kradené věci se mají vracet, ale k tomu nedošlo. To je v Česku myslím vůbec kámen úrazu, protože znám spoustu emigrantů, kteří by rádi přišli zpátky do svého, ale nemůžou. Byli se tu podívat a řekli, ne, nemůžem tam žít. Je to škoda, člověka to nakonec bolí."
Pavel Forman žije s rodinou v Brisbane. Stejně jako synové jeho mladšího bratra Miloše, filmového režiséra, se úspěšně v Čechách věnují divadlu, také jeho syn Pavel zdědil umělecké vidění. Pavel Forman junior je sochařem, věnuje se i keramice a uplatňuje ji v architektuře.
