Denní souhrn zpráv

Prezident Zeman pochybuje, zda si vlasovci zaslouží památník

Vlasovci sice pomohli v roce 1945 osvobodit Prahu, předtím se ale předtím spoluprací s nacisty dopustili válečné zrady, řekl prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes (MfD). Prezident na dotaz, zda si vlasovci památník zaslouží, řekl, že by o tom pochyboval. "Máme tady několik dnů, kdy objektivně řečeno vlasovci skutečně pomohli Praze. To nelze popřít. A prý asi tři stovky z nich tady padly. Na druhé straně tady máme historii Ruské osvobozenecké armády vedené generálem Vlasovem, která je ve všech armádách světa kvalifikována jako válečná zrada, a ve všech armádách světa se váleční zrádci popravují," uvedl.

Na dotaz, jak se to slučuje s tím, že v roce 2015 při návštěvě Ruské federace rovněž mluvil o uctění památky padlých vlasovců, Zeman odpověděl příslovím: "Za staré zásluhy se hluboko pokloňte, za nové zločiny z hrušky dolů. Já bych to obrátil. Pokloňte se za pomoc Praze, ale nezapomeňte na staré zločiny".

Hasil, známý jako Král Šumavy, byl hrdina, zaznělo na mši

Desítky lidí se dnes v Lažišti na Prachaticku zúčastnily vzpomínkové pohřební mše za protikomunistického odbojáře Josefa Hasila, který byl známý jako Král Šumavy. Byl odvážný i zbožný, hrdina, zachránil desítky lidí před vězením a smrtí, bojoval za svobodu, řekl v kostele svatého Mikuláše organizátor mše Pavel Horešovský. Hasil zemřel 16. listopadu v 95 letech v USA, kde po emigraci žil.

Hasil neměl rád přezdívku Král Šumavy, říkával, že je Pepík ze Zábrdí. Věřil, že mu pomáhaly čtyři věci: modlitba k Panně Marii před každým přechodem hranic, jeho instinkt, výborný sluch a dalekohled. "Pepík byl úžasný, dobrý člověk. Odvážný. Bývalí mocní z něj udělali hrdlořeza, on ale nikoho nezabil, ani neměl vztah ke zbraním, byl hluboce věřící. Josef Hasil by měl být uznávaný a žáci a studenti ve školách by se o něm měli učit jako o hrdinovi své doby, což zatím není," řekl ČTK Horešovský, autor pomníku Hasilova bratra Bohumila v Českých Žlebech.

The Economist: Číně se v Česku nedaří

Britský týdeník The Economist se ve svém posledním vydání obsáhle věnuje pronikání čínského vlivu do České republiky. Připomíná kauzu vyvolanou loni čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem, který se na sociální síti vyjádřil k předvánoční schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem způsobem, který na sebe přivolal premiérův hněv, takže diplomat posléze musel uznat chybu v komunikaci. Podle The Economist se tak dlouholetá čínská snaha získat vliv na české politické a podnikatelské elity a změnit politiku členského státu Evropské unie ocitla v troskách.

"Je to příběh silné protireakce," řekl listu Martin Hála, který v projektu Sinopsis monitoruje vzestup a pád čínského vlivu v České republice. Podle The Economist se západní demokracie v posledních letech stále více obávají čínských pokusů rozšířit svůj vliv daleko za hranice vlastní země. V demokratickém srdci Evropy ale jejich diplomatické nástroje narážejí. List to vysvětluje zdejší svobodou tisku, poměrně silnými institucemi a především českou historicky danou citlivostí na vměšování cizích autoritářských velmocí.

Senát možná zpřísní možnost členství v radě pro fondy EU

Senát možná výslovně doplní do novely o vládní Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy, že její předseda ani člen nesmí být ve střetu zájmů podle pravidel EU. Horní komoře to doporučil její výbor pro veřejnou správu. Senát o úpravě rozhodne příští týden.

Radu do poloviny loňského prosince vedl premiér Andrej Babiš (ANO), který je podle auditu Evropské komise ve střetu zájmů kvůli dotacím pro holding Agrofert. Jednání rady se prý už rok neúčastní "z důvodu předběžné opatrnosti", jak dříve uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Vládní novela má umožnit pouze to, aby radu mohl vést místo premiéra jiný člen vlády.

Vláda projedná návrh na zvýšení platů učitelů češtiny pro krajany

V rozpočtu ministerstva školství na příští rok chybí zhruba devět milionů korun na financování výuky češtiny u krajanů v zahraničí, kterou tam stát zajišťuje s programem podpory českého kulturního dědictví. Vyplývá to z vládního materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministerstvo proto v pondělí předloží kabinetu návrh na dodatečné navýšení svého rozpočtu. Pokud ho vláda odmítne, bude se muset program podle ministerstva zřejmě omezit.

Na zajištění programu podpory českého kulturního dědictví v současném rozsahu by mělo dát ministerstvo školství v příštím roce 61 milionů korun. Dalších 21 milionů korun má jít z rozpočtu ministerstva zahraničí a 200.000 korun od ministerstva zdravotnictví. V rozpočtu ministerstva školství ale nyní podle vládního materiálu chybí zhruba 9,28 milionu korun. Z toho přibližně 7,71 milionu navíc by mělo jít na pokrytí vyšších životních nákladů českých učitelů v zahraničí.

Pražský magistrát bude využívat data operátorů k městskému plánování

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) nechá vytvořit informační systém, který umožní využít pro vytváření analýz a lepší plánování města anonymizovaná data mobilních operátorů o poloze lidí. Má dát městským plánovačům lepší představu o tom, jak se lidé pohybují po městě. Data by poté měla být přístupná dalším městským organizacím například v oblasti dopravy nebo bezpečnosti. Jak ČTK zjistila z věstníku veřejných zakázek, IPR již vybral firmu, která systém za 46 milionů korun vytvoří. Projekt je financován z evropských fondů, vývoj by podle stránek IPR měl trvat tři roky.

Zatímco nyní město může data mobilních operátorů využívat pouze jednorázově, nový projekt by k nim měl zajistit v podstatě nepřetržitý přístup. Podle dřívějších vyjádření zástupců IPR není nutné se obávat, že lidé budou přes telefony sledováni. Informace jsou podle institutu anonymizované a pracuje se s nimi jen ve velkých datových balících. Jedinou informaci, ke které se software dostane, by měl být počet lidí v danou dobu na daném místě.

Lukáš Vondráček vystoupí v pražském Rudolfinu

Klavírista Lukáš Vondráček, který jako první Čech v roce 2016 vyhrál prestižní klavírní soutěž královny Alžběty v Bruselu, vystoupí 14. prosince v pražském Rudolfinu. Jeho recitál v cyklu Symfonického orchestru hl. m. Prahy (FOK) Světová klavírní tvorba nabídne Dětské scény Roberta Schumanna, tři taneční skladby od Bedřicha Smetany a další. Po sobotním koncertu se opavský rodák do Prahy vrátí ještě v lednu 2020. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí FOK Tereza Axmannová.

Třiatřicetiletý Vondráček pochází z Opavy a hře na klavír se věnuje od raného dětství, kdy se o něm hovořilo jako o zázračném dítěti. Na klavír začal hrát ve dvou letech a ve čtyřech už měl své první veřejné vystoupení. Ve 13 letech díky rektorské výjimce začal studovat hudební obor na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Roku 2012 absolvoval bostonskou New England Conservatory, v Bostonu dnes také žije. Získal mnohá mezinárodní ocenění.

Zámek Zákupy nabízí pohled na oslavy Vánoc za první republiky

Na oslavy Vánoc v dobách první republiky zavedou o adventních víkendech návštěvníky na zámku v Zákupech na Českolipsku. Vánoční výzdobu dostala nejen kaple, ale i byt lesního rady Josefa Mati, který tu zpřístupnili teprve loni na podzim. V interiérech, které voní vánočním cukrovím, si lidé připomenou i zvyky a kouzla, která byla s adventem a Vánocemi spojena a dnes už jsou mnohdy zapomenuta. Nejznámější je dnes asi pouštění lodiček z ořechových skořápek nebo rozkrajování jablka.

"Dřív si lidé také lili olovo, aby zjistili, co je čeká. Ale třeba už na svátek svatého Ondřeje 30. listopadu zašli za babkou kořenářkou, která připravila čtyři hrnečky. Obrátila je dnem vzhůru a skryla pod ně čtyři symboly a ten člověk si vybral jeden hrneček a dozvěděl se, co ho příští rok čeká. To už ani neznáme," řekla ČTK průvodkyně Blanka Suchá.

Počasí - sobota

Převážně oblačno, místy přeháňky, na horách až zataženo a srážky četnější, ve vyšších polohách většinou sněhové. Na Moravě zpočátku místy srážky mrznoucí nebo i sněhové. Nejvyšší teploty 6 až 10 °C, na severovýchodě Čech a na Moravě místy kolem 4 °C, na horách kolem 2 stupňů Celsia.