České Vánoce ve Švýcarsku
V Dětském muzeu ve švýcarském Badenu už vládne vánoční nálada. Malí i velcí návštěvníci tu mohou až do poloviny ledna zažít atmosféru pravých českých svátků. Na výstavě „Vánoce v České republice“ se podílelo i Radio Prague International.
" Naše muzeum otevírá během Vánoc dveře jiné kultuře už podeváté. V posledních letech jsme navštívili sousední země jako Francii, Itálii, Rakousko a Německo. Byli jsme ve Skandinávii, Polsku, Velké Británii a Mexiku. A letos jsme vybrali Českou republiku,“ líčí ředitel muzea Daniel Kaysel.
Pro zaměstnance dětského muzea je podle jeho slov vždy obtížné, ale zároveň vzrušující zjistit, co je typické pro Vánoce v dané zemi a naopak zda se udržují ještě nějaké zvláštní zvyky.
„Protože každá rodina slaví svým osobitým způsobem, udržuje své vlastní tradice. S obsahem nám velmi výrazně pomáhali manželé Günterovi, kteří žijí v Badenu, a tři ženy ze spolku CzechIN Český dům Zürich. Pomohly zařídit obývací pokoj, zkontaktovali nás s různými institucemi včetně vašeho rádia, sehnali různé rodinné fotografie.“
České Vánoce v ladovských kulisách
„Před vánočním stromkem máme stůl, kde děti mohou napsat dopis Ježíškovi nebo mu nakreslit kresbu a poté vložit do schránky u okna. V lednu jim pak dorazí překvapení: pohlednice z České republiky, se speciální známkou a razítkem.“
Většina exponátů pochází ze sbírky muzea. Řadu exponátů ale poskytla také rodina Günterových, Čechů, kteří už 50 let žijí ve Švýcarsku.
„Ano, například jsem jim zapůjčil autíčko, se kterým jsem si hrál před 70 lety. A později můj syn a nyní si s ním hrají i vnoučata. Dodali jsme také nespočet dětských knížek v češtině a němčině. A také porcelán a sklo, které jsou ve vánoční místnosti,“říká Václav Günter.
„Byli jsme příjemně překvapeni, že na vernisáž přišlo tolik Čechů a Slováků. Odhadujeme, že asi 20 procent hostů pocházelo z české komunity. Pozvání jsme zaslali několika spolkům. Například, když pořádáme lednový krajanský ples, dorazí vždy kolem 300 až 400 lidí,“ vypráví Václav Günter.
Sabina Hexspoor je dcerou pana Güntera. Ačkoli nikdy nežila v domovské zemi svých rodičů, mluví plynně česky:
„Je pěkné, když i další generace udržuje kontakty. Narodila jsem se a vyrůstala ve Švýcarsku. Moji rodiče se samozřejmě stýkají se svými českými přáteli, kteří mají také děti. A ty vazby se stále snažíme držet. Například na jaře jezdíme všichni společně do Francie. To je tradice, kterou zachováváme už 40 let.“ Zpět ale k Vánocům. „Na Štědrý den se naše rodina dodnes drží českých tradic“, vypráví Sabina Hexspoor:
Václav Günter dodává:
„Kdysi byl problém koupit kapra. Dnes se po něm pídí více Čechů, takže některé obchody zorganizovali dovoz a my si nyní můžete snadno koupit před Vánoci tu správnou rybu. Takže si myslím, že to slavíme stejně, jako bychom byli v České republice.“
Bez Tří oříšků pro Popelku se Švýcaři neobejdou
Některé tradice mají Češi a Švýcaři společné. Existují však i národní specifické zvyky. Které to jsou podle ředitele muzea Daniela Kaysela? „Určitě zvláštní jsou rituály jako například rozkrajování jablek na polovinu. Nebo schovávání kapří šupiny pod talíř, aby to rodině přineslo bohatství. Ale také to, že ti, kteří na Štědrý den nic nejí, večer uvidí zlaté prasátko jako znamení štěstí."
„Vystavili jsme malou vanu. Promítáme tu film, ve kterém ukazujeme, jak kapr plave ve vodě. Pokud stisknete tlačítko Play, uvidíte pak váš film o výlovu rybníka.“
Na výstavě jsou také nahrávky tří generací Čechů vzpomínajících na Vánoce, když byli dětmi. A samozřejmě nemohou chybět typické české hračky. Součástí výstavy je také velmi bohatý doprovodný program:
„Děti tu píšou dopis Ježíškovi. Pak tu máme malou soutěž, kdy hledají schovaného krtečka. Mohou si tu namalovat adventní kalendář. Jeden adventní víkend tu vyrábíme vánoční koule, další zase vánoční perníčky, které si mohou děti sami nazdobit. A pak samozřejmě nemohou chybět „Tři oříšky pro Popelku“, které promítáme v místním kině. To už je klasika a ani ve Švýcarsku se bez této české pohádky žádné Vánoce neobejdou.“
