„Cesta přes oceán byla skvostná, účastníci výpravy jsou zdrávi a šťastní.“ Na slet v roce 1938 dorazili i krajané z Ameriky

V Praze začal v neděli 1. července XVI. všesokolský slet. Sokolové nacvičili 10 hromadných skladeb, jedenáctá, s názvem Spolu, je pak společným česko-slovenským dílem. Československá myšlenka hrála v dějinách Sokola velkou roli a až osudový nádech získala na X. sletu v roce 1938.

Všesokolský slet v roce 1938

Krátce před mnichovskou dohodou a následně i II. světovou válkou, se do Prahy sjeli i sokolové, jejichž domovem se staly Spojené státy americké. V rozhlasovém archivu se z jejich příjezdu dochovalo několik nahrávek.

"Drazí krajané a krajanky! Jako po zimě přichází jaro, jako po bouři zasvitne jasné slunko, tak také u nás v Československu se po ostrém zavanutí severáku ukázala modrá obloha krásné pohody. Jaro přišlo a s ním očekávané chvíle radosti, ve kterých budeme moci pozdraviti vás, drazí a milí v počtu jistě co nejhojnějším. Slet je již v dohledu. Velkolepé slavnosti celého národa a veliké rodiny sokolské se blíží. Americký odbor X.všesokolského sletu v Praze pracuje již plně na podrobném programu pro vaši návštěvu v Československu. Připravuje vám uvítání, které vám za všechny velké oběti i lásku ke staré vlasti náleží," takto zval krajany na slet Vladimír Štrumpl.

Uzenky před půlnocí

Cvičení mužů na X. všesokolském sletu v roce 1938, foto: archiv ČRo

Československý rozhlas pak byl i u toho, kdy krajané ze Spojených států přijeli do Prahy. Na Wilsonovo nádraží dorazili po druhé hodině ranní a i navzdory tomu je vítalo mnoho lidí. K mikrofonu se dostali i jednotliví krajané a krajanky. Třeba paní Agnes Hemžal z Texasu:

"Posíláme pozdrav Jižní župě texaské. Přibyli jsme v jedenáct hodin v noci v úterý do Děčína. Řada krajanů nás očekávala. Přichystali nám krásnou kytici se sokolským odznakem, zapěli nám několik písní, takže nás to až k slzám dojalo. Pohostili nás naším dobrým pivem a teplými uzenkami."

I v roce 1938 se sokolové sešli na začátku července, zásadní skladbou tehdy byla Přísaha republice Františka Pecháčka, které se účastnilo na 30 tisíc lidí. Za tři čtvrtě roku byl i zbytek českých zemí, který zůstal po mnichovské zradě, okupován a mnoho sokolů se zapojilo do odboje. Na sletu se pak za událostí neméně dramatických sešli až za deset let. To už ale Československo ovládala další totalitní moc.