Denní souhrn zpráv

Komise posílá ČR k unijnímu soudu kvůli volnému pohybu pracovníků

Evropská komise se rozhodla žalovat Česko a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly volného pohybu pracovníků po EU. Komise navrhuje, aby Česko muselo platit denně 33.510 eur (přes 900.000 Kč), dokud pravidla plně nepřevezme do svého práva. Své vnitrostátní předpisy měly země do souladu se směrnicí, přijatou v roce 2014, uvést do loňského 21. května. Česko ale zatím neurčilo subjekt, který by v ČR pracovníkům z jiných zemí EU poskytoval "podporu a pomoc při prosazování jejich práv".

Směrnice členským státům také ukládá povinnost zajistit těmto lidem přístup k účinné právní ochraně v případě porušení těchto práv a podporovat aktivní dialog se sociálními partnery, nevládními organizacemi a orgány veřejné moci s cílem podpořit zásadu rovného zacházení. Komise na nedostatky loni v září ČR a Lucembursko upozornila poprvé, do další fáze řízení pro porušení unijní legislativy záležitost posunula letos v únoru. České úřady Bruselu sdělily, že návrh zákona k provedení směrnice je projednáván v národním parlamentu, uvedla komise v tiskové zprávě. Je pro ni prý ale nezbytné úplné oznámení prováděcích opatření, aby mohla ověřit řádné prosazování směrnice.

Strany a hnutí se představí v ČT a ČRo

Strany a hnutí, které kandidují ve sněmovních volbách, se od úterka začínají samy představovat voličům v České televizi a v Českém rozhlasu. Volební kampaň tím tradičně míří do cílové rovinky. Volební videa strany obvykle nabízejí také na internetu.

Kandidující strany mají ze zákona v každém z veřejnoprávních médií k dispozici celkem 14 hodin vysílacího času. Mohou tohoto času využít k představení svého programu a kandidátů. Podle expertů na výzkum veřejného mínění a psychologii však nemá tento druh propagace na výsledek voleb velký dopad.

Bývalý velvyslanec ve Francii Fischer bude kandidovat na prezidenta

O funkci českého prezidenta se bude v lednových volbách ucházet bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. ČTK to potvrdil člověk z jeho volebního týmu. Kandidaturu Fischerovi umožní deset podpisů senátorů, které již má k dispozici. Kandidaturu Fischer plánuje oznámit na čtvrteční tiskové konferenci.Fischer v minulosti působil jako český velvyslanec ve Francii a v Monaku, v současné době působí jako ředitel agentury STEM.

Loňský přebytek veřejných financí je vyšší, než se čekalo na jaře

Veřejné finance skončily loni v přebytku 0,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ), který v dubnu počítal s přebytkem 0,58 procenta HDP. Kladné saldo činilo 35 miliard korun a oproti dubnovým notifikacím vzrostlo o 7,4 miliardy korun.

Veřejné finance skončily loni v přebytku poprvé, předtím byly v deficitu. Letos počítá ministerstvo financí v červencové prognóze s deficitem 0,4 procenta HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

Ministerstvo chce zavést hromadné žaloby k úspoře nákladů řízení

Ministerstvo spravedlnosti chce zavést do českého právního řádu možnost hromadných žalob. Jejich princip spočívá v tom, že velké skupiny lidí se stejným nebo velmi podobným nárokem mohou uplatnit svá práva společně v jediném soudním řízení. Podle úřadu by to ušetřilo náklady na straně žalobců, žalovaného i státu. Věcný záměr zákona ministerstvo rozeslalo do připomínek, ČTK má materiál k dispozici.

Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, a to například u nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, u nároků vzešlých z porušení práva životního prostředí nebo v pracovněprávních vztazích.

Peníze za reality na Podkarpatské Rusi asi získá víc lidí

Okruh lidí, kteří by mohli dál žádat o náhradu za nemovitosti zanechané kvůli druhé světové válce na Podkarpatské Rusi, se zřejmě rozšíří o některé vnuky původních majitelů. Schválení poslanecké předlohy doporučil Senátu jeho ústavně-právní výbor. Stejné doporučení přijal jednomyslně také senátní výbor pro lidská práva, řekl ČTK jeho místopředseda Jaromír Jermář (ČSSD). Horní komora bude novelu projednávat na schůzi, která se uskuteční příští týden. Dosud mohli o odškodnění žádat vedle vlastníků jejich manželé a děti. Sněmovna na doporučení svého ústavně-právního výboru zúžila navrhovaný širší okruh žadatelů jen na vnuky žadatelů, kteří během odškodňovacího řízení zemřeli. Podle spoluautora předlohy Vladislav Vilímce (ODS) se tím novela bude týkat jen tří desítek lidí.

Odškodnění se podle zákona vztahuje na nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi od 29. září 1938 a pozbytý do 23. května 1945 kvůli postoupení tohoto území tehdejšímu Sovětskému svazu. Sovětský svaz poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti patřící československým občanům. Těmto lidem ale bylo vyplaceno v 60. letech minulého století pouze 13 milionů korun.

Dálnice D4 na Příbramsku se prodloužila o pět kilometrů

Dálnice D4, která vede z Prahy směrem na Strakonice a Písek, je o necelých pět kilometrů delší. Na Příbramsku mohou řidiči od úterka využít nový úsek mezi Skalkou a křižovatkou se silnicí II/118. Výstavba začala před dvěma lety a vyžádala si 417,5 milionu korun bez DPH.

Ministerstvo dopravy chystá stavbu dalších úseků, podle ministra Dana Ťoka (za ANO) by se mělo začít stavět v roce 2019 a celá D4 by mohla být kompletní do roku 2022 nebo 2023.

Akademie věd udělila ceny za vědecké výsledky i popularizaci

Ceny za výsledky vědecké práce, ale také za propagaci výzkumu, předala osmi odborníkům Akademie věd ČR (AV ČR). Jsou mezi nimi i tři mladí badatelé do 35 let. Devátý vědec dostal společnou cenu předsedkyně akademie Evy Zažímalové a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy.

Za vynikající výsledky velkého vědeckého významu získali ocenění tři vědci a jejich týmy. Jsou to fyzik Lukáš Palatinus, který se spolu s dalšími vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR věnuje určování krystalových struktur, entomolog Marek Jindra specializující se na hormony hmyzu a Josef Houštěk z Fyziologického ústavu AV ČR s výzkumem mechanismů, které stojí za některými chorobami. Další tři ceny putovaly mladým vědcům do 35 let. Dostali je Rhys Taylor za výzkum původu mezihvězdného vodíku, Filip Kolář za popis změn rostlin po změnách klimatu ve čtvrtohorách a sociolog Filip Vostal za teorii, jak se všeobecná tendence ke zrychlování projevuje ve vědecké sféře.

Kromě cen za vědecké výsledky dostali ceny i badatelé, kteří se dlouhodobě podílejí na propagaci a popularizaci vědy. Jsou to Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky a Jaroslav Peregrin z Filosofického ústavu. Hořejší je jedním z nejcitovanějších českých vědců a o šíření vědeckých poznatků se stará i v rozhlasových vystoupeních, účastí v publicistických pořadech České televize nebo na svém blogu. Společnou cenu předsedkyně AV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy převzal fyzik Martin Ledinský.

Češi loni nasbírali lesní plodiny za pět miliard, nejvíc houby

Češi loni nasbírali lesní plody za 5,06 miliardy korun. Meziročně šlo o snížení o zhruba 800 milionů korun, méně se urodilo například malin. Celkově lidé nasbírali 33.800 tun lesních plodin, což je proti dlouhodobé hodnotě 39.300 tun podprůměrný výsledek. Jedna domácnost nasbírala 8,14 kilogramu lesních plodů. Uvádí to zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství.

Mezi nejčastěji sbírané plody patří houby, borůvky, maliny a ostružiny. Počet sběračů ale meziročně mírně poklesl. Houby sbírá 68 procent lidí, borůvky 43 procent, maliny 35 procent a ostružiny 31 procent lidí. Bezinky a brusinky se sbírají nejméně, což se meziročně nezměnilo. Na jednu domácnost připadlo loni 5,29 kilogramu hub, 1,75 kilogramu borůvek, 380 gramů malin, 390 gramů ostružin, 240 gramů bezinek a 90 gramů brusinek. Dohromady tak každá domácnost v průměru nasbírala 8,14 kilogramu lesních plodů.

Plocha vinic v ČR se zvětšuje, nejvíc se vysazuje Ryzlink rýnský

Plocha vinic v ČR se ke konci července meziročně zvětšila o 78 hektarů na 17.832 hektarů. Informovala o tom mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Nejvíc se nově vysazují Ryzlink rýnský, Pálava a Hibernal, který patří mezi odrůdy odolné proti houbovým chorobám.

V ČR se na více než dvou třetinách vinic pěstují bílé moštové odrůdy, modré zabírají 5305 hektarů. Menšinově jsou vysázené stolní a podnožové odrůdy, na části výměry se vedou pěstitelské pokusy. Naprostá většina vinic je na Moravě, v Čechách je 638 hektarů.

Technické muzeum představuje kontaktní čočky i Wichterleho

Historii kontaktních čoček a příběh vynálezce jejich první použitelné varianty a jednoho z nejvýznamnějších českých vědců Otto Wichterleho ukazuje nová expozice v Národním technickém muzeu, která ode dneška doplňuje stálou výstavu Chemie kolem nás. Návštěvníci uvidí také funkční model zařízení na odlévání čoček, jehož předlohu Wichterle sestrojil a na níž v roce 1961 vyrobil první měkké kontaktní čočky. ČTK to sdělil mluvčí muzea Adam Dušek.

Vedle funkčního modelu čočkostroje, který z Merkuru sestrojil sběratel Jiří Mládek, si návštěvníci mohou prohlédnout i jeden z původních čočkostrojů z roku 1961, lahvičku s částí prvního milionu odlitých čoček, odlévací desku na přípravu prefabrikátů pro výrobu kontaktních čoček soustružením a další zařízení. Vystaveny jsou také kontaktní čočky z různých období. Expozice vznikla ve spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie Akademie věd ČR.

V ZOO Dvůr se narodilo mládě vzácného nosorožce dvourohého

V Zoologické zahradě Dvůr Králové nad Labem se v úterý narodilo mládě nosorožce dvourohého, druhu, který je ohrožen vyhynutím. Nové mládě je samička, stala se 45. nosorožcem dvourohým, který se ve dvorské zoo narodil. ČTK to dnes řekla mluvčí zoo Andrea Jiroušová. Dvorská zoo chová nosorožce dvourohé jako jediná v České republice. Ve volné přírodě žije posledních několik stovek jedinců tohoto druhu.

Matkou se stala samice Etosha, která již jedno mládě ve dvorské zoo na svět přivedla, a to v roce 2012. Sama Etosha se narodila ve dvorské zoo v roce 2006. Otcem nového přírůstku se stal jedenadvacetiletý samec Mweru. Samička při narození vážila 34 kilogramů. Dvorská zoo má s novým přírůstkem celkem 20 nosorožců, což je největší skupina chovaná v Evropě.

Počasí ve čtvrtek

Oblačno až polojasno, zpočátku na severu, během odpoledne od severozápadu i na ostatním území až zataženo a na většině území déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 14 až 18 °C.

V Čechách, na severu Moravy a ve Slezsku bude ve čtvrtek přechodně foukat silný vítr. V nárazech může mít rychlost 70 kilometrů v hodině, na hřebenech Krkonoš ale mohou poryvy dosáhnout až 125 kilometrů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové proto doporučují, aby návštěvníci hor ve čtvrtek omezili hřebenové túry. Výstraha platí pro všechny kraje s výjimkou Jihomoravského a Zlínského.