Technické obory jsou otevřené i ženám. Přinášejí také větší výdělky a nižší riziko nezaměstnanosti

Znáte automechaničku nebo opravářku zemědělských strojů? Možná ano, ale určitě znáte více kadeřnic, kosmetiček nebo prodavaček. Dívky se stále hlásí častěji na obory, které jsou vnímány jako tradičně ženské. Právě v nich je ale zároveň vyšší nezaměstnanost, nižší platy a také pak i nižší důchody.

Foto: Apprenticeships via Foter.com / CC BY-NC-SA

Na jedné straně si zaměstnavatelé stěžují na nedostatek pracovních sil zvláště v technických oborech. Na straně druhé si řada dívek hlásících se na obor s výučním listem zvolí třeba zahradnici, přestože by je třeba nějaký technický obor bavil více a přestože její práce bude daleko hůře placená.

Jenomže technický obor je vnímán jako "ten pro kluky", a tak genderový stereotyp ženských a mužských profesí ovlivní dívku na celý její další život. Přitom by někdy stačilo mít více informací, třeba o tom, že všude už dávno nerozhoduje jen fyzická síla a že i školy a následně podniky jsou dívkám otevřeny.

´Ženské´ obory jsou hůře placené a více ohrožené nezaměstnaností

Tomu, jaká je situace v zemích visegrádské čtyřky, se nedávno věnoval výzkum několika organizací. Zaměřil se právě na obory s výučním listem. Za českou stranu se tématu věnovala společnost Gender Studies. O rozhovor jsem požádala její ředitelku Helenu Skálovou.

"Z hlediska našeho výzkumu to byly obory, kde více než 60 procent studujících tvoří dívky. O jaké obory jde si lehce představíme - nejčastěji školství, zdravotnictví, sociální služby. Pokud se bavíme o učňovském školství, tak jsou to studijní obory spojené se službami - kadeřnice, kosmetičky, gastronomie."

Když už se někdo rozhodne porušit tento stereotyp a vybrat si obor, který pro jeho pohlaví není vnímaný jako typický, jsou to častěji dívky nebo chlapci?

"Z českého výzkumu i z výzkumu dalších visegrádských zemí vyplynulo, že častěji jsou to chlapci, kteří vstupují do těch feminizovaných oborů. Ty rozdíly nejsou úplně dramatické, ale jsou významné. Přičítáme to tomu, že chlapci mají v těch ´ženských´ oborech příjemnější studijní prostředí, zatímco dívky čelí silnějším předsudkům a nepříjemného chování ze strany kolektivu vrstevníků, ale i třeba přístupu vyučujících."

Proč by se vlastně tato situace měla řešit? Není to zkrátka letitou zkušeností prověřeno, že se dívky stávají kadeřnicemi?

Foto: David Hora, ČRo

"Máme i muže kadeřníky, a když se nad tím zamyslíme, tak vlastně vidíme, že když je muž kadeřníkem, tak jeho postavení je většinou prestižní a lépe finančně ohodnocené, než je tomu u běžné kadeřnice. Jeden z těch důvodů, proč bychom se to měli snažit měnit, je ten, že ženy, které studují ty tradiční ´ženské´ obory, tak jsou potom mnohem hůře finančně odměňovány, ty ženské obory jsou daleko méně zaplacené, než ty mužské. Z toho se potom generuje chudoba žen a spousta dalších problémů. I proto bychom se měli snažit tuto situaci narušovat a motivovat ženy, aby vstupovaly do těch mužských oborů, protože by si mohly po té ekonomické stránce velmi pomoct. Sníží se i další negativní záležitosti, jako je např. vysoké ohrožení nezaměstnaností, kterému čelí ženy v těch tradičních profesích."

Jaká máte doporučení pro to, aby se tento stav změnil?

"Nutná je spolupráce na všech stranách. Je nutné aktivní zapojení vzdělávacího systému. Změna přístupu vyučujících na základních školách, zapojení výchovných poradců a poradkyň, spolupráce s rodiči a na té úplně základní rovině pak nabourávání genderových stereotypů, tedy toho, co si spojujeme s tím, jací a jaké by měli muži a ženy být."

K tomu, aby si dívky vyzkoušely, jestli by právě technický obor nebyl pro ně tím pravým, mohou pomoci i třeba tzv. Girls Days. Tedy dny, ve kterých se dívkám otevírají třeba dveře firem nebo technických univerzit. Mohou se tak na vlastní kůži seznámit se studijními obory a profesemi v oblastech jako IT, telekomunikace či stavebnictví.