Ekonomika
Vláda po měsíci diskusí schválila výdajové rámce státního rozpočtu na další roky. Příští rok by měly stoupnout o 16 miliard proti dříve schváleným 1153 miliardám Kč a v roce 2016 o 27 miliard korun proti schváleným 1163,5 miliardy korun. Schodek státního rozpočtu by příští rok měl být 100 miliard korun. Na po jednání vlády o tom informoval ministr financí Andrej Babiš. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve řekl, že v případě přípravy státního rozpočtu na příští rok platí záměr snížit výdaje na externí služby o polovinu, seškrtat neobsazená tabulková místa v úřadech nebo snížit cestovní výdaje.
Státním zaměstnancům včetně učitelů by měly příští rok stoupnout platy o 3,5 procenta. Rozhodla o tom vláda v rámci výdajových rámců rozpočtu. U platů státních zaměstnanců navrhovalo ministerstvo financí 2,5procentní růst, premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se už dříve vyjádřil, že podporuje výraznější zvýšení. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ale v České televizi uvedl, že pro policisty a hasiče by chtěl větší nárůst platů.
Vláda schválila novelu zákona o spotřebních daních. Ta má umožnit, aby zemědělci dostali letos na spotřební dani z pohonných hmot vráceno zpět až zhruba 1,3 miliardy korun, podobně jako loni. Takzvaná zelená nafta byla ke konci loňského roku v Česku zrušena. Kabinet však začátkem letošního dubna schválil návrh na zachování daňové slevy. Většina států EU daňové zvýhodnění uplatňuje, čeští zemědělci by tak byli na společném unijním trhu znevýhodněni.
Rozpočet na obranu by měl každoročně růst asi o desetinu procenta HDP, tedy o čtyři miliardy korun ročně. Vyšší výdaje na ozbrojené síly by mohly být zahrnuty už v rozpočtu na příští rok. Vše ale bude záviset na výsledku koaličních vyjednávání. Na Žofínském fóru v Praze to řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Zvýšení státních výdajů na vojsko je podmíněno efektivním využíváním prostředků, zdůraznil. Financování obrany klesalo posledních několik let. Vlády své úsporné kroky odůvodňovaly hospodářskou recesí.
Stát by měl v rozpočtu na příští rok výrazně navýšit podíl investic, řekl na setkání lídrů českého stavebnictví prezident Miloš Zeman. Podpořil i dostavbu Temelína a Dukovan o další bloky či vybudování kontroverzního vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Zeman uvedl, že investiční výdaje státu od začátku roku klesly o 16 procent. Vládu naopak pochválil za přípravu dvou důležitých zákonů - o liniových stavbách a zadávání veřejných zakázek. Zkritizoval ale připravované zvýšení podílu víceprací ze současných 20 na 50 procent. "Otvírá to prostor pro korupci. Tak velké vícepráce jsou oprávněné pouze v mimořádných případech, jako například sesuv na dálnici D8. Padesát procent víceprací svědčí o mizerné projektové přípravě," zdůraznil prezident, který naopak souhlasí s odstraněním podmínky zrušit výběrové řízení, do kterého se přihlásí pouze jeden uchazeč.
České památky a další projekty z oblasti kulturního dědictví mohou v příštím programovacím období EU získat až 430 milionů euro (11,8 miliardy korun), tedy přibližně stejně jako v období končícím. S těmito penězi počítá připravovaný Integrovaný regionální operační program (IROP), přičemž uvedená suma zahrnuje i přírodní dědictví a odpovídá devíti procentům z celého tohoto programu. Prostředky bude možné použít na projekty z celé České republiky kromě Prahy.
Více než polovině Čechů, 55 procentům, vadí energetická závislost Česka na dovozech plynu z Ruska. Dalším 44 procentům to nevadí a procento neví. Vyplývá to z průzkumu společnosti Bohemia Energy. Za opatření, jež by závislost snížila, by byla zhruba polovina Čechů ochotna si připlatit. Většina z nich ale maximálně deset procent z celkové ceny za plyn, kterou platí nyní. "Do České republiky k nám proudí z Ruska přes Ukrajinu zhruba 70 procent plynu, zbytek tvoří zejména dodávky plynu z Norska. Ještě závislejší je v tomto ohledu Slovensko, které z Ruska dováží 100 procent zemního plynu," uvedl jednatel Bohemia Energy Jiří Písařík. Upozornil, že trh senzitivně reaguje na geopolitické změny a ceny plynu tak může nynější ukrajinská krize v dlouhodobém horizontu ovlivnit.
Dozorčí rada schválila plat generálnímu řediteli a předsedovi představenstva Českých drah Danielu Kuruczovi. Šéf drah měsíčně dostane základní plat 370 tisíc korun a k tomu může získat dalších 60 procent (222 tisíc korun) na odměnách. ČTK to řekl předseda dozorčí rady Milan Feranec. Kurucz je generálním ředitelem drah od 20. února. Dosud nebyla výše jeho odměny stanovena a pobíral plat jako ekonomický náměstek, což je pozice, ze které na ředitelský post přišel.
Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 10. června, loni to bylo 11. června. Češi tak letos budou na stát pracovat 160 dní. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby naopak veškerý příjem připadá státu.
Ústavní soud zrušil zákonné ustanovení, jež zavedlo dvacetimilionovou kauci pro distributory pohonných hmot. Nález ale vstoupí v platnost až 30. června 2015, do té doby mají zákonodárci čas, aby upravili problematiku jinak. Kauce jako taková je podle soudců racionální, důvodem zásahu je paušálně stanovená výše. Kauce by prý měla být odstupňována, aby zohledňovala situaci menších distributorů. Návrh na zrušení části zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích podalo 18 senátorů z různých stran. Zrušená část zákona konkrétně říká, že distributor pohonných hmot je povinen poskytnout kauci 20 milionů korun na účet celního úřadu. V navazující části, kterou soud ponechal v platnosti, zákon upravuje použití kauce po zrušení nebo zániku distributorovy registrace. Podle senátorů kauce diskriminují část podnikatelů, vytvářejí překážku pro vstup do odvětví, likvidují menší firmy a zasahují do práva podnikat i do majetkových práv.
