V Aši a v Brně si lidé připomněli osvobozování před 60 lety

Po 60 letech zažilo město Aš znovu střelbu a rachocení bojové techniky. V rámci oslav 60. výročí konce druhé světové války se na Goethově náměstí odehrála rekonstrukce příjezdu amerických vojsk do města a jejich střet s německou obranou. Rekonstrukce zhruba odpovídala skutečným událostem, řekl ředitel Ašského kulturního střediska Josef Týma. Zúčastnilo se jí několik klubů bojové historie z celé republiky. Přijeli i fandové vojenské historie z Německa.

Hlasitá střelba a dunění těžké pásové techniky se ozývaly i na poli v Ořechově u Brna. Na 400 členů armádních klubů si tam zhruba hodinovou rekonstrukcí připomnělo boje Rudé armády s wehrmachtem při osvobozování Brna před 60 lety. K ohlušující palbě nadšenci použili přes 15.000 slepých nábojů. Bojovým scénám přihlížely skoro 3000 diváků. Novinkou oproti předchozím ročníkům byly mohutné tankové příkopy, které nadšenci vytvořili pomocí bagrů. Při tankové bitvě u Ořechova padlo asi 960 sovětských a rumunských a 275 německých vojáků. Střelba obec z 80 procent zničila. Dvacet obyvatel zahynulo, zbořeno bylo 176 domů. Událost ve vesnici připomíná památník.

Spanilou jízdou historických vojenských vozidel oslavili v Žamberku 60. výročí ukončení druhé světové války. Městem projížděly posádky v dobových uniformách na motocyklech, v džípech i za volanty velkých nákladních vozidel. Do šestitisícového města v podhůří Orlických hor se sjela řada pamětníků protifašistického odboje. Uctili památku žambereckého rodáka, generála Josefa Knopa, jemuž zde odhalili pamětní desku. Knop se narodil v Žamberku v roce 1909. Začátkem druhé světové války se účastnil bojů ve Francii. Po pádu Francie absolvoval v Anglii kurzy pro zvláštní jednotky včetně parašutistického výcviku. Po přesunu na východní frontu velel II. polnímu praporu československé samostatné brigády v SSSR, jehož vojáci jako první vstoupili 6. října 1944 na území okupovaného Československa a stali se hrdiny dukelské operace. I když získal vysoká vyznamenání, v roce 1949 byl ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen k doživotnímu žaláři. Propuštěn byl až na prezidentskou amnestii v roce 1962. Zemřel předčasně roku 1966 ve věku 57 let na následky válečných útrap a věznění.