Poslední bitva druhé světové války v Česku vzplanula u Milína

Poslední bitva druhé světové války v Česku se odehrála ve Slivici u Milína na Příbramsku. Došlo k ní tři dny po německé kapitulaci, 11. a 12 května 1945. Často se o ní mluví jako o poslední bitvě v Evropě.

Bitva u Slivice|Foto: Hornické muzeum Příbram

Carl von Pückler-Burghauss, foto: Wikimedia Commons, CC0

Jak uvedl historik Jindřich Marek z Vojenského historické ústavu, jednotky SS tady vedl fanatický německý generál Carl von Pückler-Burghaus, který se odmítl vzdát Rudé armádě. Američané vojáky odmítli převzít do zajetí.

"Rudá armáda spolu s českými partyzány a pod tlakem Američanů je donutila kapitulovat. Pückler spáchal sebevraždu. V tehdejším Československu se to dlouhá léta slavilo jako poslední výstřely druhé světové války v Evropě, ale to není pravda. Ještě ve dnech 14. a 15. května 1945 se na slovinsko-rakouských hranicích utkali v bitvě u Poljany jugoslávští partyzáni spolu s britskými tankisty proti jednotkám SS a chorvatským Ustašovcům. Válka v Evropě tedy doznívala ještě několik dní po jejich oficiálním skončení."

Generál Pückler spáchal po kapitulaci sebevraždu

Americký generál Eisenhower tehdy jako velitel hlavních sil na západní frontě řekl, že německé jednotky, které ještě po půlnoci po 8. květnu budou chtít ustoupit, do amerického zajetí nepřijme.

Památník vítězství ve Slivici, foto: Michal Ritter, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

"Proto vytvořil tzv. stopline, která probíhala v těch prostorách na Příbramsku. A tam uvízli poslední fanatici z jednotek SS, které ustupovaly od Prahy. Pozitivní roli sehrála Rudá armáda. Zachraňovala situaci, protože čeští partyzáni se pokoušeli tak trochu na vlastní pěst Němce donutit ke kapitulaci. Německé protiakce ohrožovaly civilní obyvatelstvo. Padlo tam i několik desítek českých partyzánů. Příjezd Rudé armády od Prahy tak udělal definitivní konec bojů a řádění v tom prostoru. Hlavně přesvědčil esesáky, že nemají žádnou šanci. Američané je nechtějí vzít do zajetí, Sověti postupují ze všech stran. Nakonec byli nuceni kapitulovat a Pückler to vyřešil sebevraždou."

Do bojů zasáhly kaťuše i tanky

Že se nejednalo o nějakou malou šarvátku, dokládá zapojení útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzánů a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru ve směru od Čimelic. Němci postavili tři linie těžké techniky včetně tanků a minometů a přes 6000 vojáků. Skupinu partyzánů, která se údajně dala oklamat bílým praporem, Němci postříleli.

Na Příbramsku byli na konci války kromě vojáků, také prchající protektorátní úředníci, němečtí civilisté a příslušníci Ruské osvobozenecké armády generála Andreje Vlasova.

Jindřich Marek, foto: Prokop Havel, archiv ČRo

"Řekněme si narovinu, že Američané, protože byli spojenci Rudé armády, brali vojáky generála Vlasova a samotného generála jako zběhy z Rudé armády. Vlasov byl generál Rudé armády a byl kdysi i oblíbencem Stalina. Nic neudělali pro záchranu většiny z nich a dokonce tolerovali i průnik sovětských tanků na jejich zóny a zajetí Vlasova. Některé Vlasovce vydali, takže i v tomto směru tam probíhala spolupráce."

U Milína se střílelo z kaťuší, do boje zasáhly i tanky. Poslední výstřely údajně padly 12. května ve 03:00. Jak dodal historik Jindřich Marek, bitvu si tu lidé připomínají každoročně její rekonstrukcí.

"Dnes si lidé poměrně málo připomínají historické události. Jsem rád, že různé kluby vojenské historie pořádají k historickým výročím rekonstrukce. Přiláká to mnoho zvědavců. A tak nenásilným i atraktivním způsobem lidem připomenou historii a u některých to vyvolá zájem dozvědět se něco detailnějšího."