Zapojení chemiků do operací sil rychlé reakce NATO nic nebrání

Zapojení české protichemické jednotky do operací sil rychlé reakce NATO (NRF) ve druhé polovině letošního roku už nic nebrání. O vyslání chemiků do konkrétní akce rozhodne sama vláda, která bude muset o důvodech svého rozhodnutí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu a Senát. Už dopoledne takový postup schválil Senát, odpoledne ho podpořila Poslanecká sněmovna.

Souhlas parlamentu s nasazením vojáků z liberecké protichemické jednotky v rámci operací NRF jen na základě rozhodnutí vlády reaguje na fakt, že v případě žádosti NATO musí armáda vyslat své specialisty na místo během pěti až 30 dnů. Pokud by na souhlas zákonodárců čekala dlouho, nemusela by termín vyslání prvních jednotek, to znamená do pěti dnů, stihnout. Po souhlasu obou komor parlamentu bude moci na základě rozhodnutí vlády až 400 vojáků působit v operacích NATO od letošního 27. června do 15. ledna 2005.

Sněmovnímu souhlasu s tím, aby vláda mohla příslušníky 312. praporu radiační, chemické a biologické ochrany vyslat do operací NRF, předcházela urputná rozprava. Stejně jako v minulosti se i dnes střetli zastánci a odpůrci účasti českých vojáků v zahraničních vojenských akcích. Vládu podle očekávání podporovala opoziční ODS, ale ne všichni poslanci ČSSD. "Je to další důvod pro to, aby takto podivná vláda odešla od moci," zhodnotil situaci místopředseda ODS Petr Nečas.

Někteří poslanci ČSSD podporovali návrh zahraničního výboru sněmovny, podle něhož měla vláda při rozhodování o tom, zda vyšle chemiky do operací NRF, zohlednit stanoviska zahraničního a branného výboru dolní komory. Pokud by kabinet nevzal jejich postoje v úvahu, měla o věci jednat celá sněmovna. Takové omezení vládního rozhodování ale sněmovna nepodpořila. Nečas k tomu poznamenal, že postup navržený zahraničním výborem by z českého příspěvku silám NRF činil prázdnou množinu. Exministr zahraničí a nyní poslanec ČSSD Jan Kavan řekl, že zahraniční výbor "se snažil najít kompromis stejně jako se to podařilo parlamentů převážné části ostatních členských zemí aliance, kde stejně jako podle naší Ústavy přísluší pouze Parlamentu rozhodnutí o zapojení národních jednotek do operací mimo území jejich státu".

Proti právu vlády rozhodnou o vyslání chemiků do konkrétní operace NRF byli podle očekávání nejdůrazněji komunisté. "Máme dát souhlas k tomu, aby vláda svrchovaně rozhodovala o vyslání našich jednotek v podstatě kamkoliv na světě bez souhlasu přijímající země. Pochopitelně o nějaké rezoluci Rady bezpečnosti (OSN) nebo jiných podmínkách se už vůbec nehovoří," řekl poslanec KSČM Alexander Černý.

Poslankyně KSČM Kateřina Konečná k tomu dodala varování, že vláda by se při svém rozhodování mohla dostat pod tlak USA. "Nejvlivnější činitelé současné administrativy USA neváhají uvádět neověřené a nepotvrzené údaje jako důvody, či spíše záminky, pro zahájení vojenské intervence," uvedla.

"Je naprostý omyl tvrdit, že něco se tady děje pod diktátem Spojených států amerických, protože rozhodnutí o použití těchto sil je možné jedině - opakuji jedině - na základě konsensu všech 26 zemí Severoatlantické aliance. Není-li konsensus, není možné vyslat. Proto nelze občanům tvrdit pitomost typu, že o tom rozhodují Spojené státy americké," oponoval Konečné ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Pro právo vlády rozhodnout o vyslání českých chemiků do operací NRF ve sněmovně hlasovalo 111 ze 176 přítomných poslanců, proti jich bylo 40. Vládu podpořili z vládních zástupců všichni přítomní unionisté, s výjimkou jednoho i všichni přítomní lidovci a asi polovina poslanců ČSSD. Společně s nimi hlasovala drtivá většina opozičních občanských demokratů. Podporu naopak vláda nenalezla u žádného komunisty, u více než třetiny sociálních demokratů a jednoho lidovce.