Česko si připomíná den vstupu do NATO. Bývalý americký prezident Bill Clinton převzal na Hradě vyznamenání

Den vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin, řekl na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost premiér Petr Fiala (ODS). Česko vstoupilo do NATO 12. března 1999, tedy před čtvrt stoletím.

Bill Clinton a Petr Fiala|Foto: Michaela Říhová, ČTK

Česko musí mít aktivní, sebevědomou a čitelnou bezpečnostní politiku, protože jen taková politika dokáže odradit agresory, řekl Fiala. Za důležité úspěchy označil uzákonění závazku dávat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany, uzavření obranné dohody s USA, přeorientování české energetiky směrem k nezávislosti na ruských zdrojích či vojenskou, ekonomickou a humanitární podporu Ukrajiny.

"Žijeme v mimořádně bezpečné zemi. Jsme hrdi na to, že naši bezpečnost garantuje členství v Severoatlantické alianci, ale tváří v tvář nebezpečnosti světa a konfliktu na Ukrajině si musíme uvědomovat, že to není samozřejmost."

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost|Foto: Ondřej Deml, ČTK

Za uplynulé dva roky dodalo Česko na Ukrajinu víc než milion kusů munice. Fiala zmínil i českou iniciativu k nákupu munice ze třetích zemí. Připojilo se k ní už 18 zemí - od Kanady, přes Německo až po Polsko. Státy zatím potvrdily nákup 300 tisíc kusů munice. Dalších 200 tisíc je podle Fialy slíbených.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na konferenci uvedl, že Česko může být na své členství v NATO hrdé. Vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy.

Bill Clinton byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka

Bill Clinton v jazzovém klubu Reduta zahrál na saxofon, dárek od Václava Havla|Foto: YouTube

Česko se stalo členem NATO v roce 1999 společně s Polskem a Maďarskem. Prezidentem USA byl tehdy Bill Clinton, který je v Česku od soboty, a dnes obdržel z rukou prezidenta Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Pavel prohlásil, že se Clinton významně zapsal do novodobých dějin nejen České republiky, ale celého regionu. Rozhodnutí rozšířit NATO o tři středoevropské státy rozhodně nebylo jednoduché a vyžadovalo odvahu i vizi. Poděkoval za něj Clintonovi i dalším lidem, kteří se o to zasloužili, vzpomněl například na zesnulou bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou.

Do Reduty zavítal Bill Clinton i tentokrát|Foto: Česká televize

Prezident Petr Pavel se s Billem Clintonem setkal také v jazzovém klubu Reduta. Clinton zde byl před lety s Václavem Havlem, který mu dal netradiční dárek - saxofon. Jak Bill Clinton uvedl v České televizi, saxofon stále má a někdy si na něj zahraje.

Výročí vstupu Česka do NATO připomněl také průlet stíhaček nad Prahou. Letěly zhruba ve výšce 200 metrů nad zemí ve dvou formacích těsně za sebou. Lidé je mohli vidět například z Karlova mostu. Letouny utvořily formace v jižních Čechách, a následně pokračovaly směrem na Prahu podél Vltavy.

Diplomat Kovanda: Američané nebyli spokojeni se stavem české armády

Václav Havel s prezidentem USA Billem Clintonem na summitu ve Washingtonu 23 dubna 1999|Foto: VHÚ

S členstvím Česka v NATO souhlasí trvale většina Čechů. Letos v lednu to bylo podle průzkumu STEM 70 procent. STEM sleduje od roku 2007 také to, zda mají lidé důvěru ve schopnosti NATO zajistit vnější bezpečnost ČR. V současné době NATO v tomto ohledu důvěřuje 61 procent občanů.

Přijetí Česka do NATO do poslední chvíle brzdil americký Pentagon, protože nebyl spokojený se stavem tehdejší české armády - vzpomíná diplomat Karel Kovanda, který vstup vyjednával:

Prezident Václav Havel při podpisu listiny o přístupu České republiky k NATO 26 února 1999|Foto: VHÚ

"V dalších týdnech a měsících naše ozbrojené síly horem pádem dělala všechno, co mohly, aby minimálním vojenským požadavkům vyhověly. Každých 14 dní přiletěl jeden z amerických generálů do Prahy, aby zkontroloval, jak postupujeme."

Šlo o první rozšíření aliance po konci studené války. Jen 12 dní po vstupu Česka do NATO, aliance schválila rozsáhlé bombardování srbského Bělehradu a dalších měst. Mělo zastavit etnické čistky proti Albáncům v jihosrbském Kosovu, vzpomíná historik Prokop Tomek.

"To byla velmi složitá situace, protože jsme byli čerstvými členy. Přestože operace byla kritizována, tak bylo v podstatě nemožné, abychom hned krátce po svém vstupu vyjadřovali výhrady proti tomu, co NATO dělá."

Za 25 let v Severoatlantické alianci česká vláda vyslala vojáky na desítky misí. Sloužili nejen na Balkáně ale také v Iráku, Afghánistánu, v Egyptě, Kongu, Mali, nebo hlídali vzdušný prostor v Pobaltí. Vstup do NATO přinesl i zrušení povinné vojny od roku 2005. V roce 1989 měla československá armáda přes 200 tisíc vojáků, dnes má zhruba 25 tisíc profesionálů.