Spory o evropský zatykač možná skončí až u Ústavního soudu
Spor o to, zda se má na občany Česka vztahovat evropský zatykač a zda by mohli být vydáváni do ciziny k trestnímu stíhání, možná skončí u Ústavního soudu. Poslanecká sněmovna totiž ve druhém čtení zamítla vládní předlohu, která měla změnit ústavní Listinu základních práv a svobod tak, aby bylo možné vydávat občany do ciziny. Současně jsou ale před schvalováním novely trestního a dalších zákonů, jež mají umožnit vydat občana ČR na základě eurozatykače do jiného státu EU. Podle opozice je však přijetí těchto obyčejných zákonů beze změny Listiny v rozporu s Ústavou. O novelách bude sněmovna hlasovat za týden. Někteří právníci a i ministr spravedlnosti Karel Čermák ale varovali, že neschválení změn v Listině a přijetí novel obyčejných zákonů může způsobit problémy. "Je to precedentní právní případ, kdy v zásadě bude upraven evropský zatýkací rozkaz v zákonech - pokud projdou, a nebude mít oporu v ústavním pořádku," řekl stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil.
Smyslem zatykače, jehož zavedení je přímým důsledkem teroristických útoků proti USA v září 2001, je usnadnit a urychlit dosavadní procedury vydávání stíhaných osob a přimět členské státy, aby vydávaly k potrestání v rámci EU i své vlastní občany. Znemožňuje, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí. Procedura vydávání stíhaných osob by se díky evropskému zatykači měla zkrátit z 1,5 až na čtvrt roku.
Společný boj evropských zemí proti terorismu a organizovanému zločinu, ale i dohody o přistoupení Česka k EU dnes patřily mezi argumenty, jimiž vládní politici evropský zatykač hájili. Ministr Čermák varoval, že jeho nepřijetím by se ČR stala "zaslíbenou zemí všech zločinců z celého světa, a nebo aspoň z Evropy". Opozice ale tyto výhrady důrazně odmítla. Její zástupci opakovaně dávali najevo, že jim vadí hlavně možnost vydávat české občany do ciziny. "Zkrátka nemohu přijmout z úst právní autority této vlády obrovskou relativizaci jednoho ze základních ústavních práv, a to je právo občana býti chráněn svým státem a mimo jiné právo občana nebýt nucen opustit území své vlasti," řekl poslanec Pospíšil z ODS.
Ministr Čermák zase oponoval: "S principem, že nikdy žádného svého zločince, pokud bude mít české občanství, nikdy nikomu a za žádných okolností nevydáme - a když, tak po dlouhém, nesnadném a komplikovaném řízení - s touto zásadou se v dnešním světě Česká republika dostane absolutně na konec států a jejich spolupráce."
Ve sporu proti sobě stály koalice a opozici, ovšem poslanec za ČSSD Stanislav Křeček zdůraznil, že nejde o problém vlády a opozice ani Česka, ale evropský problém. "Všude v Evropě - ať už takovéto změny ústavy byly, nebo nebyly přijaty - se o těchto věcech velice vážně hovoří, protože je pravda, že tyto věci nejsou náležitě prodiskutovány, neznáme praktické důsledky těchto věcí nebo těchto změn a řada otázek je otevřených," poznamenal k debatám o eurozatykači.
Evropský zatykač měl v rámci "patnáctky" platit od letošního 1. ledna. Tento termín však splnilo pouze osm zemí. Zbývajících sedm slibovalo, že ho zavede do národních právních řádů do května. Úkol by měl být splněn do 30. června. Evropský zatykač už mají Velká Británie, Belgie, Dánsko, Finsko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
