Robertson: Rozšíření NATO byl úspěch, Evropa bude hrát větší roli
Rozšíření Severoatlantické aliance před pěti lety bylo podle bývalého generálního tajemníka NATO lorda George Robertsona úspěch jak politický tak vojenský. Robertson řekl, že Česká republika přinesla do aliance své podstatné schopnosti v obraně proti chemickým, biologickým a jaderným zbraním. Robertson, který z funkce generálního tajemníka NATO odešel loni a nyní pracuje jako viceprezident společnosti Cable and Wireless, je přesvědčen, že rozšíření EU nutně povede k tomu, že Evropa převezme větší díl odpovědnosti za své vlastní záležitosti, ale také za globální dění. "Vždyť po prvním květnu bude na jejím kontě třetina světového HDP, což je přesně tolik jako USA. To na ni vkládá obrovskou odpovědnost." Zvýšení počtu členů obou organizací nepovažuje za problém pro rozhodování o bezpečnostních záležitostech. "Nemyslím, že by se evropská debata po rozšíření zkomplikovala. Myslím, že bude naléhavější, abychom dostali uspokojivou odpověď. Takže bude jasný tlak na to ustavit, co bude Evropa dělat a jak to udělá." Robertson je jako vždy optimistický, pokud jde o dlouholetou debatu o evropské obraně, jak v NATO, tak v EU. "Vidím posílení evropského rozměru obrany ve spojitosti s tím, že noví členové budou v obou organizacích," řekl. "Myslím, že to bude pro Evropu dobré, protože to konsoliduje identitu Evropanů jako těch, kteří budou lépe sdílet břímě (obrany) a budou většími hráči na světové scéně." Na rozdíl od jiných lidí, včetně například českého velvyslance v NATO Karla Kovandy, Robertson popírá, že by události kolem Iráku byly pro alianci krizí. "Bylo mnoho bodů sporu. Valná většina z nich byla vyřešena." Robertson nesouhlasí ani s tím, aby se veškerá pozornost soustřeďovala jen na postoje na obou stranách Atlantiku. "Mezi Evropany navzájem je tolik různých názorů jako mezi Evropany a USA. A to bude pokračovat... Koneckonců NATO a EU nejsou varšavský pakt a RVHP." Vlastní rozšíření aliance před pěti lety o Česko, Polsko a Maďarsko přineslo alianci výhody. "Politický úspěch přišel mnohem rychleji než vojenská integrace, ale já si myslím, že to každý předpokládal, vzhledem k tomu, že ty tři nové země byly před tím členy Varšavské smlouvy a žádalo se po nich, aby vlastně zacouvaly do opačné aliance," vyložil.
Vojenský přínos rozšíření je podle Robertsona hmatatelný. "Tři nové země přinesly různé speciální schopnosti, které se ukázaly jako obrovsky užitečné zvláště při transformaci NATO. Zejména bych vypíchl (proti)chemickou, biologickou, jadernou schopnost, kterou má Česká republika." ČR díky tomu vede nový prapor chemické, biologické a radiační ochrany, který je součástí Sil rychlé reakce. Česká republika se pro Robertsona také spojuje se dvěma ze tří okamžiků, na které ze svého působení v NATO nejraději vzpomíná. Jednak to byl úder předsednického kladívka na pražském summitu NATO, kterým se zpečetilo rozhodnutí pozvat dalších sedm nových zemí. "To znamenalo kompletní změnu starého světa."
Druhým z těchto okamžiků byla návštěva vesnice Novoje Selo v Kosovu. "Když jsem tam zašel do škol a viděl malé děti, které byly uchráněny od smrti a (možného osudu) uprchlíků tím, co aliance udělala... To bylo takové lidské podtržení toho, o co NATO usiluje. V Novém Sele byly albánské a srbské děti a o všechny se stala česká armáda, která mi dala obrovského plyšového medvěda oblečeného do miniaturní české vojenské uniformy," vzpomíná dodnes rád bývalý generální tajemník aliance. Třetím z klíčových okamžiků pro něj bylo ustavení rady NATO- Rusko. To byl podle jeho názoru poslední hřebík do rakve studené války.
