Šéf české armády k případné válce mezi NATO a Ruskem: Česko by se stalo legitimním cílem
Válka na Ukrajině ukázala, že je nezbytné, aby se do obrany země zapojila celá společnost, nejenom armáda. V rozhovoru pro ČTK to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle něj by v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem na východním křídle NATO profesionální armáda na plnění úkolů nestačila a Česko by muselo přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci.
Ruská agrese na Ukrajině podle Karla Řehky přinesla změnu v myšlení západního společenství, které si začalo připouštět možnost vzniku války v Evropě, což do té doby bylo tabu. „Bylo nepředstavitelné, že nějaký agresivní stát na evropském kontinentu napadne jiný stát a zahájí válku, ve které se bombardují města a zabíjí civilisté,“ řekl náčelník generálního štábu.
Společnost si podle něj nově připouští, že je potřeba se chystat na případný dlouhodobý válečný konflikt na větším teritoriu proti vyspělému protivníkovi. „To samozřejmě vyžaduje dramaticky odlišný přístup k obraně a dramaticky jiný přístup k budování schopností armády,“ řekl.
NATO i jeho členské státy podle Řehky začaly proto mimo jiné přepracovávat své strategické dokumenty a ke stejnému kroku přistoupila i Česká republika. Připomněl, že se připravuje změna bezpečnostní i obranné strategie, upravovat se následně bude i dlouhodobý výhled pro obranu a koncepce výstavby české armády.
Nemění se podle něj to, že armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, tanky nebo stíhací letouny, ale urgence přístupu. „Krize nám ukázala, že je potřeba to fakt vzít vážně a sakra to urychlit,“ řekl. Zdůraznil, že pokud by Rusko ovládlo Ukrajinu, pro Česko by to znamenalo nutnost mnohem výraznějšího navýšení výdajů na obranu.
Důležitá pomoc Ukrajině
Řehka vysvětlil, že pokud by byla válka mezi NATO a Ruskem například na východním křídle aliance mimo české území, okamžitě by se to České republiky dotklo a na obranu by nestačila jen současná profesionální armáda. Proto se podle něj bude muset zapojit celá společnost.
„Bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu,“ uvedl. Česko by se podle něj stalo legitimním cílem, protože by se přes jeho území například přesouvaly spojenecké jednotky. „Takže myslet si, že se to nedotkne našeho teritoria, je prostě naivní,“ uvedl.
Za extrémně důležitou pro Česko označil Řehka pomoc Ukrajině, nejen z morálních důvodů, ale i kvůli zajištění vlastní bezpečnosti. „Je extrémně důležité pomáhat Ukrajincům. Protože oni tu hrozbu brzdí, oslabují ji a drží ji od nás. Není to jenom o tom, že to je morálně správně, ale my to potřebujeme i z hlediska naší obrany,“ řekl. Pokud by podle něj západní státy Ukrajině nepomáhaly, Rusko ji "převálcuje".
„Budeme pak mít Rusko na hranici aliance, bude ještě povzbuzenější a agresivnější. A my pak budeme muset daleko více investovat do obrany a bude to pro nás daleko nebezpečnější situace,“ doplnil.
Třicet tisíc vojáků do sedmi let
Řehka v rozhovoru zdůraznil, že Ukrajinci se dokázali Rusku na počátku války ubránit, protože byli připraveni, semkli se jako společnost a byli ochotni za každou cenu bránit hodnoty, které jsou pro ně cenné. Ukázali tak, že si západní pomoc zaslouží. „Velká lekce z Ukrajiny je: nespoléhejme na to, že za nás někdo něco udělá. My v první řadě musíme být odhodlaní a připravení,“ řekl. Za další poučení považuje to, že obrana musí být věcí celé společnosti.
Vojáci podle něj nyní vedou například diskuzi o „kvalitě versus kvantitě“ a nalezení správné vyváženosti. „Jestli mi někdy nestačí o něco jednodušší prostředek, protože je pro mě cennější, že bude dostupný, když ho budu potřebovat,“ poznamenal.
Armáda se podle něj pokouší z konfliktu poučit, shromažďuje proto informace z různých otevřených zdrojů, ale i přímo od ukrajinské armády nebo od vojáků. „Snažíme se vyhodnocovat, co to pro nás znamená,“ doplnil.
Náčelník generálního štábu také zdůraznil, že výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP jsou odrazovým můstkem a řada zemí v Severoatlantické alianci chce investice do armády ještě navýšit. Vedle HDP také upozornil, že armáda musí hledat cesty, jak zajistit splnění cíle, kterým je mít do sedmi let 30 tisíc vojáků. Personální otázky jsou totiž podle něj dlouhodobě podceňovanou a zcela zásadní věcí.
