Náčelník generálního štábu Karel Řehka: NATO potřebuje vybudovat věrohodné odstrašení a obranu
NATO potřebuje v dnešní době urychleně vybudovat věrohodné odstrašení a obranu, aby se vyhnula možným problémům v horizontu dalších let. Na Velitelském shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Uplynulé týdny podle něj ukazují, že situace ve světě se nelepší. Zmínil pokračující válku na Ukrajině, napětí na Blízkém východě či v oblasti Sahelu.
"Připravujeme se a cvičíme, připravujeme se na boj, protože to je důvod naší existence, to je to, v čem je armáda nezastupitelná, to je to, proč existujeme. A připravujeme se na válku především proto, abychom se jí v budoucnu vyhnuli."
Hlavním cílem Řehky je zajistit bojeschopnost armády. Zásadní rozhodnutí náleží vždycky politikům a je na nich, aby zásadní otázky bezpečnosti diskutovali. Řehka připomenul nakumulované resty ve vybavení armády z minulých let, na jejichž zacelení podle něj současná dvě procenta HDP nestačí. Věnoval se také náboru a personálním otázkám.
Armádě chybí vojáci i civilní personál
V armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků, strategické armádní dokumenty ale cílí na 30.000 do roku 2030. Nové alianční cíle podle Řehky navíc ukazují potřebu až 37.500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
České armádě chybí nejenom profesionálové a aktivní záložníci, ale taky civilní personál. Na velitelském shromáždění to řekla ministryně obrany Jana Černochová z ODS. Problém se může prohlubovat, protože populace stárne a ministerstvo obrany čelí konkurenci dalších zaměstnavatelů. Co se týče civilních zaměstnanců, tak ti podle Černochové chybí například ve stavebních a ekonomických oblastech.
"A to je pro armádu stejně závažný problém jako nedostatek vojáků. Za posledních 30 let totiž došlo k přesunu velké části obslužných činností do civilní části, a pokud nebude tato podpora funkční, budete tím trpět i vy, vojáci, tedy armáda a obrana naší země."
Černochová dodala, že ministerstvo obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku. Dosažení nákladů tří procent na bezpečnost během několika let, jak o něm hovořil premiér Petr Fiala (ODS), dokáže podle Černochové Česko unést.
Fiala: Mezinárodní řád prochází změnou
O zvýšení výdajů na obranu mluvil premiér v projevu k občanům. Nový americký prezident Donald Trump se podle něj rozhodl naprosto proměnit zahraniční politiku USA a novou realitu je třeba respektovat.
"Buď tyto změny vezmeme jako příležitost, a zkusíme z nich vytěžit maximum, nebo se jimi necháme ochromit, a pak na to ekonomicky i bezpečnostně doplatíme."
Jsme tradiční strojírenskou zemí s historicky silným postavením obranného průmyslu. Naše zbrojovky jsou kvalitní a ekonomicky silné, dodal premiér. Peníze na zvýšení výdajů na obranu chce hledat i na evropské úrovni.
"Kupříkladu nevyužitých 93 miliard eur z tzv. fondu obnovy by EU měla využít na posílení naší obranyschopnosti, na podporu společných nákupů pro naše armády, nebo na podporu posílení kritické infrastruktury."
Podle Fialy musí být naším základním cílem silná Evropa, která dokáže Rusko odstrašit od dalších vojenských útoků na suverénní evropské státy.
Kromě omezení byrokracie EU je třeba co nejrychleji podrobit revizi celý koncept Green Dealu a dekarbonizace, uvedl Fiala. Unie se podle něj jinak stane na nové mezinárodní scéně nekonkurenceschopným skanzenem.
Opozice: Česko musí peníze využívat efektivně
Opoziční místopředseda sněmovny Karel Havlíček z hnutí ANO má k projevu Fialy výhrady.
"Je to nedomyšlené. Nejde totiž jenom o tu částku vůči hrubému domácímu produktu. Jde hlavně o to, co se za to kupuje, jak transparentně je to vysoutěžené, jak efektivně se to nakupuje, a jaká je participace českého průmyslu."
Poslanec SPD Jiří Kobza upozornil, že je důležité, aby začala armáda lépe fungovat a Česko peníze využilo efektivně.
"Koncepce naší armády jako kapesního a expedičního sboru, který slouží v rámci cizí armády někde v zahraničí, je chybná. My chceme armádu, která bude schopná bránit naše území a naše lidi, protože to, co tady existovalo, už není. A potřebujeme nejenom zbraně, nejenom vybavení, ale také kasárna, spacáky, pyžama, kotle na guláš."
Dvě a více procent HDP vydalo na obranu v loňském roce podle oficiálních odhadů NATO 23 členských zemí z 32. V roce 2023 to bylo 11 zemí. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 tento závazek splnilo.
