Summit EU pohrozil Rusku dalšími sankcemi a vyzval k ukončení válečných zločinů
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie pohrozili Rusku dalšími sankcemi za agresi na Ukrajině. Neshodli se však na embargu na dovoz ruských energií.
O dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu, hovořili zejména lídři pobaltských zemí či Polska. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti.
Americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení uvedli, že USA dodají do Evropy 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu do konce letošního roku. V následujících letech plánují posílat přes Atlantik přibližně 50 miliard kubíků ročně.
Evropská komise by měla připravit návrhy, jak financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU. V jednacím sále nebyla žádná mobilní zařízení, aby byla zachována důvěrnost rozhovorů.
Fiala vítá plány EU podílet se finančně na zvládání zátěže uprchlíků
Summit navázal na vrcholnou schůzku NATO. Aliance je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravená bránit jakýkoliv alianční stát.
"To, že se prakticky všechny země hlásí k posilování vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance, ke zvýšeným výdajům na obranu, k odhodlání opravdu se aktivně bránit, tak to jsou všechno obrovské změny. V mezinárodní politice platí, že musíte mít sílu, ale musíte mít taky odhodlání ji použít. Pokud tohle bude Severoatlantická aliance plnit, tak bude svět bezpečnější."
Šéf Bílého domu a von der Leyenová zdůraznili, že obě strany poskytnou další humanitární pomoc Ukrajině i lidem prchajícím před válkou. Novou americkou podporu vyčíslili na miliardu dolarů, evropská dosáhne 550 milionů eur.
Podle premiéra Fialy je jasné, že ČR si sama s náporem válečných uprchlíků z Ukrajiny neporadí. Vítá proto plány EU podílet se finančně na zvládání zátěže.
V jednotce NATO na Slovensku bude 2000 vojáků
Obě komory českého parlamentu už schválily vyslání českých vojáků na Slovensko, kde by měli posílit obranyschopnost východního křídla NATO. Česko by této mnohonárodní jednotce mělo velet. V jednotce bude celkem 2000 vojáků, říká ve Sněmovně ministryně obrany Jana Černochová (ODS):
"Česká republika byla požádána Slovenskem, aby převzala roli vedoucí země. Vedle Česka a Slovenska se o účast v tomto mnohonárodním bojovém uskupení zatím přihlásili Německo, Polsko, Slovinsko, USA a Nizozemsko."
Návrh prošel hladce i hlasy opozice. Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar z hnutí ANO uvedl, že působení Česka je v souladu s mezinárodními smlouvami a závazky:
"Z vojenského pohledu se jedná o přítomnost, jejímž hlavním cílem je posílit schopnost odstrašení prostřednictvím viditelného projevu alianční solidarity zahrnující odhodlání bránit ostatní členy NATO."
Zároveň bude vyšší počet vojáků u hranic Ruska alespoň částečně vázat ruské síly, které by jinak mohly být nasazeny na Ukrajině.
Situaci sleduje tým bezpečnostních expertů v USA
Americký prezident Joe Biden zdůraznil, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví.
Jak napsal server iDnes, Bílý dům v tichosti sestavil tým amerických bezpečnostních činitelů, který má navrhnout scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud Rusko použije své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní.
Zabývá se i tím, co podniknout, pokud Putin na území NATO zaútočí na konvoje přivážející zbraně a pomoc na Ukrajinu, píše list The New York Times.
