Nejvyšší žalobkyně podala dovolání v Srbově vražedné kauze
Případ plánované vraždy novinářky Sabiny Slonkové nekončí. Kauzou se nyní bude zabývat Nejvyšší soud. Nejvyšší žalobkyně totiž podala dovolání proti rozsudkům nad bývalým generálním sekretářem ministra zahraničí Karlem Srbou a trojicí jeho spoluobžalovaných. "Nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání ve prospěch i v neprospěch obviněných," řekla ČTK mluvčí zastupitelství Alena Blažková. Podle žalobkyně se pražský vrchní soud dostatečně nevypořádal s odvoláním českobudějovického státního zástupce. "Napadený rozsudek v rozporu se zákonem neobsahoval výroky, jimiž by bylo výslovně rozhodnuto o odvoláních státního zástupce podaných v neprospěch obviněných," uvedla Blažková. Tím podle ní soud vystavil obviněné stavu právní nejistoty, proto se žalobkyně dovolává i ve prospěch obžalovaných.
Za plánování vraždy novinářky byl Srba koncem října odsouzen k osmiletému vězení. Pražský vrchní soud označil za prokázané, že to byl Srba, kdo si u své přítelkyně Evy Tomšovicové vraždu objednal. Chtěl novinářce zabránit v tom, aby dále odhalovala podezřelý způsob, jakým nabýval majetek, který zřejmě pochází z úplatků. Tomšovicová dostala u soudu šest let vězení, vimperští podnikatelé Michal Novotný a Petr Volf, které na vraždu najala, šest a čtyři roky. Jiřímu Slavíkovi, který jim sehnal semtex, soud potvrdil podmínku.
Vrchní státní zastupitelství v Praze navrhlo dovolání kvůli trestům pro Srbu, Tomšovicovou a Novotného. Nelíbilo se mu, že je soud uložil pod hranicí zákonné sazby za vraždu, která stanoví minimálně desetileté vězení. Na otázku, zda nejvyšší žalobkyně návrh akceptovala a dovolala se také kvůli výši trestů, Blažková uvedla: "Nepřímo se to týká i trestů". Kromě této trojice, podala nejvyšší státní zástupkyně dovolání také kvůli Volfovi. S dovoláním se na Nejvyšší soud obracejí také obhájci Srby a Tomšovicové, kterým se zase tresty zdají příliš přísné. "Mám za to, že trest by mohl být nižší," řekl již dříve ČTK advokát Tomšovicové Vladimír Jiřena. Obhájce Srby Vít Široký již dovolání podal. "Myslím, že toto (odsouzení) je justiční omyl," prohlásil Široký po vynesení rozsudku. Pokud neuspějí u Nejvyššího soudu, obrátí se na Ústavní soud, případně i Evropský soud pro lidská práva.
Srba tvrdí, že si vraždu novinářky u Tomšovicové neobjednal. Jeho advokáti postavili obhajobu na zpochybnění věrohodnosti korunní svědkyně Tomšovicové. Tomšovicová, Volf a Novotný se v podstatě doznali, ale tvrdili, že ve skutečnosti smrt Slonkové nechtěli. Na vraždu trojice najala vimperského recidivistu Karla Rziepela zvaného Citron. Rziepel ale vše oznámil policii. Srba, Tomšovicová a dalších sedm lidí čelí ještě obvinění z korupce kvůli zakázkám na ministerstvu. Kauza přípravy nájemné vraždy novinářky zasáhla nepřímo i vojenskou rozvědku, kde padaly hlavy na nejvyšších místech. Srba podle médií pro tajnou službu pracoval pod krycím jménem Salima.
