Komunistický funkcionář Hoffmann půjde na šest let do vězení
Na šest let poslal dnes pražský vrchní soud do vězení vysokého předlistopadového funkcionáře Karla Hoffmanna. O dva roky tak zvýšil trest, který v červnu Hoffmanovi uložil pražský městský soud. Zároveň odvolací soud změnil kvalifikaci trestného činu. Hoffmann byl původně obžalován z vlastizrady, ale městský soud ho odsoudil za zneužití pravomoci veřejného činitele. Vrchní soud ho uznal vinným ze sabotáže. Hoffmann, který byl odsouzen za to, že nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, je vůbec prvním komunistickým funkcionářem odsouzeným v souvislosti s invazí. Po vyhlášení rozsudku novinářům řekl, že je verdiktem rozčarován. "Spoléhal jsem, že u vrchního soudu se konečně prosadí spravedlnost, ale jak je vidět, společenská objednávka dolehla i k vrchnímu soudu," prohlásil Hoffmann. Dodal, že až dostane předvolání k nástupu do vězení, podřídí se i přes svůj vysoký věk a špatný zdravotní stav. Hoffmannovi letos bylo 79 let. Jeho obhájce Kolja Kubíček ale novinářům řekl, že za takové situace by podal soudu návrh, aby jeho klient nemusel vzhledem ke svému chatrnému zdraví trest podstupovat. Hoffmann uvedl, že se pokusí verdikt ještě zvrátit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Proti rozhodnutí vrchního soudu se totiž už nelze znovu odvolat, lze pouze použít dovolání jako mimořádného opravného prostředku, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud. Podle předsedy odvolacího senátu Roberta Fremra nemůže být Hoffmann odsouzen za vlastizradu, protože se neprokázalo, že jednal ve spojení "s cizí mocí". Naopak podle něj Hoffmannův čin naplňuje všechny znaky sabotáže podle tehdy platných zákonů, protože Hoffmann svým jednáním prokazatelně poškodil tehdejší legální státní zřízení. Hoffmann nepopírá, že nařídil zastavení rozhlasového vysílání. Hájí se ale tvrzením, že svým podřízeným pouze nařídil, aby za mimořádné situace dodrželi každodenní technickou přestávku ve vysílání od 02:00 do 04:00. Učinil tak prý proto, aby jako první bylo zveřejněno stanovisko tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, které mělo nabádat občany ke klidu. Podle odvolacího soudu je ale Hoffmannova obhajoba nesmyslná. "Trvat v této situaci na běžné technické přestávce by bylo absurdní," konstatoval soudce Fremr. Odvolací soud podle něj spatřuje v Hoffmannově počínání obdobu s válečnými zločiny či zločiny proti lidskosti. Podoba je podle něj v tom, že Hoffmann svým jednáním poškodil velké množství lidí, neboť pomohl zabránit demokratizaci československé společnosti. Navíc dlouhou dobu unikal trestu jen díky tomu, že patřil mezi vysoké představitele režimu, který mu zaručoval beztrestnost. Hoffmann zastával v době komunismu řadu významných funkcí. Byl například ústředním ředitelem Československého rozhlasu a zhruba 15 let stál v čele tehdejší Ústřední rady odborů. Členem nejvyššího vedení komunistické strany, předsednictva ÚV KSČ byl od roku 1971 do listopadu 1989. Od roku 1971 do ledna 1990 byl také poslancem Federálního shromáždění.