Mnohé prvky ústavy EU vidí země V4 podobně, koordinace je možná

Země visegrádské čtyřky se v mnohém shodují na podobě budoucí ústavy Evropské unie. Ukázalo to jednání premiérů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska na zámku v Dobříši na Příbramsku. Čtyři státy chtějí například zachovat jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU nebo udržet rotační předsednictví v radě ministrů. Premiéři ale neskrývali, že každá ze zemí V4 má i vlastní priority, které bude prosazovat.

Mezivládní konference, kde bude 15 zemí EU a vstupující desítka projednávat budoucí ústavu unie, začne v sobotu v Římě. Schůzka V4 umožnila zjistit, jak dalece může Visegrád na mezivládní konferenci sladit své postoje. Český premiér Vladimír Špidla si jednání chválil. "V podstatě jsme tuto debatu koncipovali jako výměnu stanovisek, jako konzultaci k hlavním tématům s cílem nalézt možnosti koordinace tam, kde jsou si stanoviska blízká. To znamená, že jsme nesměřovali ke koordinaci za každou cenu," řekl. Shoda panuje v řadě institucionálních otázek, kde lze očekávat podobný postoj i od dalších menších evropských zemí. Ty se totiž obávají, že nynější návrh ústavy nahrává velkým státům EU. Proto chtějí zachování principu jednoho člena Evropské komise na každý stát EU, proto hájí rotační týmové předsednictví v radě ministrů, které členům EU umožňuje plný podíl na činnosti unie, byť se v technických detailech jeho pojetí liší.

Visegrád také nechce, aby budování společné evropské obrany oslabilo efektivitu NATO a aby zrychlená integrace jen některých členů EU v této oblasti vyloučila z budování evropské obrany státy ostatní. Základní shoda panuje i v tom, kde zachovat jednomyslné rozhodování a jak vážit hlasy v radách ministrů. "Panuje shoda i v otázkách preambule v odkazu na evropské kulturní dědictví," řekl Špidla. Středoevropské státy očekávají, že mezivládní konference se bude věnovat meritu věci a nehodlají se nechat v časové tísni dotlačit k nevyhovující konečné podobě ústavy EU. "Diskuse musí být autentická. Polsko nechce rychlé ukončení na úkor kvality," zdůraznil polský předseda vlády Leszek Miller.

Itálie, která nyní unii předsedá, totiž chce mít ústavu EU do konce roku. Tento základní dokument má nahradit nynější smlouvy, na nichž unie stojí. Má nově vymezit vztahy mezi institucemi EU, definovat její jednotlivé politiky a má EU přiblížit občanům. Premiéři zemí V4 ale dali jasně najevo, že neustoupí od obhajoby vlastních priorit. "Byly otázky, na kterých ... nebylo uzavřeno stanovisko, ale v těchto všech případech se jednalo spíše o akcent než o nějaký rozporný postoj," připustil Špidla. Maďarský Peter Medgyessy tak zdůraznil, že Budapešť chce v preambuli k ústavě odkaz na práva národnostních menšin. Postěžoval si, že v Dobříši k tomu nedostal jasnou podporu.

0tázka menšin, respektive Maďarů žijících na Slovensku je totiž citlivým bodem mezi Budapeští a Bratislavou. Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda také kontroval tím, že Charta základních práv občanů EU, která chrání i práva menšin, je součástí ústavy EU. Bratislava to považuje za dostatečné. "To bude naše pevné stanovisko i během samotné mezivládní konference," řekl. Jako jednu z priorit Slovenska Dzurinda označil ponechání jednomyslného rozhodování v radě ministrů v oblasti daňové, sociální nebo obranné. To se v podstatě shoduje s českým postojem. "To, že budeme nastolovat naše priority, neznamená, že tu a tam nepodpoříme i partnery z visegrádské čtyřky," podotkl. Bratislava také prosazuje, aby budoucí základní dokument EU nesl název ústavní smlouva, nikoliv ústava. Medgyessy vyzdvihl i rychlý vstup do schengenského prostoru. Polsko zase chce podle Leszka Millera udržet způsob vážení hlasů v radě ministrů tak, jak je definuje Smlouva o EU z Nice.