Čeští pozorovatelé nejsou zdaleka jednotní, pokud jde o ústavu EU

Rozpory ohledně rodící se ústavy Evropské unie se promítají také do postojů českých pozorovatelů, kteří bedlivě sledovali středeční rozpravu v plénu Evropského parlamentu na toto téma. Vedle tradičního zlomu mezi zdrženlivými postoji ODS a euroambicemi ČSSD je celá řada odstínů. Senátor Daniel Kroupa (ODA) v rozhovoru pro ČTK nastolil otázku, zda mají vlády dostatečnou legitimitu pro změny výplodu Konventu, ve kterém byly zastoupeny nejen vlády, ale všechny politické proudy včetně opozic z 28 zemí - dosažené kompromisy zavazují proto celé politické spektrum. Kroupa považuje návrhy české vlády směřující ke změnám v návrhu institucionálního uspořádání EU za "nešťastné" a "neodpovídající českým zájmům". Její úsilí dosáhnout zastoupení všech zemí v EK považuje za "naprosté nepochopení role komise", jejíž členové nemají v žádném případě reprezentovat národní zájmy.

Naopak poslanec Vilém Holáň (KDU-ČSL) má zato, že by bylo záhodno, aby se mezivládní konference pokusila upravit některé sporné body, aniž by narušila návrh ústavy jako celek. Přeje si, aby se vlády textem zevrubně zabývaly - čím viditelněji budou pracovat, tím snáze se lidé s ústavou ztotožní. Senátor Luděk Sefzig (US) pochybuje celkově o smyslu ústavy, která rozšiřuje rozsah většinového hlasování - má za to, že by určujícím principem počínání EU měla být mezivládní spolupráce zahrnující široké využití národního práva veta. Není si jist, zda je pro vstupující země výhodné načasování ústavodárného procesu. Soudí, že by bylo bývalo lepší, kdyby se s ústavou nějaký čas počkalo.

Středeční rozprava v EP naznačila, jak bude vypadat scéna dramatu mezivládní konference, které nejvyšší představitelé 25 zemí včetně ČR odstartují 4. října v Římě. O modalitách se budou poprvé o víkendu bavit na neformálním zasedání v Lago di Garda ministři zahraničních věcí.