Senát podpořil rozšíření Severoatlantické aliance
Vstup kandidátských států podpořilo 60 z 64 hlasujících zákonodárců, ruku proti zvedli jen dva senátoři - komunisté Jaroslav Doubrava a Rostislav Harazín. Další komunista Eduard Matykiewicz a pacifista Petr Smutný z ČSSD se hlasování zdrželi. Poslanecká sněmovna rozšíření aliance schválila již v červenci. Rozhodnutí horní komory sledovali přímo ve Valdštejnském paláci velvyslanci sedmi budoucích členských států NATO a Spojených států amerických Craig Stapleton. Po hlasování obdrželi diplomaté od zástupců Senátu pamětní stříbrné medaile. Ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD) i řada senátorů vyzdvihla historický význam přistoupení Slovenska, Slovinska, Bulharska, Rumunska, Lotyšska, Litvy a Estonska k alianci. Připomněli i březen 1999, kdy se členských státem NATO stala Česká republika společně s Polskem a Maďarskem. "V Evropě se rozšiřuje prostor bezpečnosti a stability," prohlásil například předseda senátorů ODS Jiří Liška. Jediný, kdo v diskusi vystoupil proti rozšíření, byl komunista Harazín. Řekl, že bude hlasovat proti vstupu sedmi nováčků, stejně jako byl proti členství České republiky v NATO. Soudí, že bezpečnost státu by mohla zajistit OSN. Komunistická strana je tradičním odpůrcem NATO. O rozšíření nyní devatenáctičlenné aliance rozhodl loňský summit v Praze. Po ratifikaci tohoto kroku v zemích NATO by noví členové mohli do aliance vstoupit na přelomu jara a léta příštího roku. Ve dvousetčlenné sněmovně byla proti rozšíření aliance skoro desetina poslanců, také z řad KSČM. Část komunistů nicméně pro rozšíření aliance hlasovala.
