Prezident Václav Klaus vyzval k usmíření Čechů a Němců

Prezident Václav Klaus vyzval Čechy a Němce, aby se obraceli do budoucnosti a usilovali o vzájemnou spolupráci a přátelství. U příležitosti 64. výročí nacistické okupace zveřejnil prohlášení a připomněl v něm, že tehdejší události zasáhly tragicky nejprve do života Čechů a dalších národností a později, v podobě poválečného odsunu, i do života českých Němců. "Obracejme se do budoucnosti a podpořme kroky, které nastolují vzájemnou spolupráci, přátelství a porozumění," uvedl Klaus. Události, plné násilí a lidských tragédií, poznamenaly podle Klause celé generace. Pocity křivd tak prý v myslích řady lidí přežívají dodnes. "V České republice i v Německu bychom si měli umět říci: toto se stalo, dnes už minulost nezměníme, z dnešního hlediska šlo o činy nepřijatelné," uvedl.

Klaus již krátce po svém zvolení prezidentem načrtl, jak hodlá přistupovat k problematice sudetských Němců. V české soukromé televizi Nova řekl, že nehodlá zajít dál, než zašel v roce 1997 jako premiér při podpisu česko-německé deklarace. Podle něj je třeba uvádět časovou posloupnost událostí, tedy že poválečný násilný odsun Němců z Československa byl reakcí na nacistický teror a druhou světovou válku.

Od některých politiků z Německa i Rakouska zní, že je třeba odsoudit odsun sudetských Němců. S nástupem Klause na Pražský hrad se přitom objevily obavy, zda se tato záležitost nevyhrotí, neboť podle odborníků je Klausův postoj méně smířlivý, než byl postoj jeho předchůdce Václava Havla. Ten byl také prakticky jediným představitelem země, který se už na počátku svého prezidentství za bezpráví páchané během poválečného odsunu omluvil.

Šéf sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku Gerhard Zeihsel kupříkladu vyzval Českou republiku v čele s prezidentem Klausem, aby se vynasnažila napravit bezpráví kolektivního vyvlastnění a vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce účinnou lítostí. Reagoval tak na Klausův výrok ve čtvrtečním listu Neue Kronen Zeitung, že problém dekretů prezidenta Edvarda Beneše, které se dotýkají poválečného osudu sudetských Němců, by se měl přenechat historikům. Právě poválečné dekrety mohly podle některých názorů zkomplikovat přijetí České republiky do Evropské unie. Unie si proto nechala zpracovat jejich právní analýzy. Hlavní z nich vesměs tvrdily, že dekrety nejsou překážkou vstupu Česka do unie.