ČNB chce euro přijmout co nejrychleji, je nutná fiskální reforma

Česká národní banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura. Prvním možným rokem pro zavedení eura je rok 2007, nutná je však výrazná reforma fiskální politiky a veřejných financí. Centrální banka to uvádí v návrhu strategie přistoupení k euru, který ve středu projedná vláda.

Někteří ministři však razantní reformě nejsou příliš nakloněni. Rovněž premiér Vladimír Špidla již několikrát prohlásil, že ČR euro přijme mezi roky 2009 a 2011.

Oproti tomu centrální banka se přiklání k rychlejšímu zavedení jednotné evropské měny. "Zhodnocení pozitivních efektů a možných rizik hovoří ve prospěch rychlého přistoupení České republiky k eurozóně," uvádí návrh. Centrální banka však zároveň připouští, že stávající výhled v oblasti fiskální politiky rychlému přistoupení neodpovídá.

ČNB vládu za stav veřejných financí pravidelně kritizuje. "Je třeba realizovat opatření tak, aby nebyla vyloučena možnost přistoupení k eurozóně kolem roku 2007," uvádí návrh. Vláda se nyní rozhoduje o konečné podobě reformy veřejných financí a centrální banka jí doporučuje přijmout co nejradikálnější postup. Ten však ve vládě asi nebude průchodný.

Členství v eurozóně bude mít podle ČNB pozitivní dopad na domácí hospodářskou politiku, protože bude nutit ke střednědobě vyrovnaným rozpočtům a strukturálním reformám. Z přijetí eura bude těžit i podnikový sektor, protože skončí období prudkého posilování kurzu a kurzových turbulencí. Dojde rovněž ke stabilizaci úrokových sazeb.

Naopak největšími bariérami přistoupení mohou být právě nedostatečná sladěnost české ekonomiky s podmínkami v eurozóně a malá přizpůsobivost fiskální politiky. Nedostatečně flexibilní je rovněž trh práce.

ČNB vládě vytýká především vysoké deficity rozpočtů a jejich další prohlubování. Jednou ze základních podmínek přijetí eura je přitom splnění tříprocentního schodku veřejných financí na HDP, ve střednědobém horizontu by dokonce rozpočty měly být vyrovnané. Radikální návrh reformy přitom počítá se stlačením schodku v roce 2006 pod čtyři procenta. Ani radikální návrh tak není dostačující.

Kromě požadavku na maximálně tříprocentní schodek požaduje EU rovněž cenovou stabilitu, stabilní úrokové sazby, poměr veřejného dluhu k HDP pod 60 procenty a dvouleté setrvání v evropském kurzovém mechanismu ERM II. Guvernér Zdeněk Tůma přitom již několikrát naznačil, že dvouleté setrvání v tomto režimu je zbytečně dlouhé v době, kdy česká měna již stabilitu prokázala.

Závazek o následném přistoupení k eurozóně je nedílnou součástí přistoupení ČR k EU, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. "Česká národní banka doporučuje přistoupení k eurozóně jakmile pro to budou vytvořeny ekonomické podmínky a současně doporučuje urychlit proces prohlubování strukturálních reforem a realizace fiskální konsolidace," zdůrazňuje návrh.

Prakticky všechny kandidátské země chtějí euro přijmout co nejdříve a hovoří nejčastěji o letech 2006 až 2007. Zástupci Evropské centrální banky a Evropské komise však již několikrát varovali kandidáty před uspěchanou snahou o přijetí eura. Podle EK bude do roku 2007 v eurozóně z desítky nových členů EU jen jedna, maximálně dvě země.