Valo: Vysoká vedra v Perském zálivu ztíží práci i českých chemiků

Selhání citlivých měřicích přístrojů, písečný prach ve zbraních, rozpálené protichemické obleky, dehydratace a ztráta orientace - to jsou některé z hlavních nástrah, které číhají na české chemiky v Kuvajtu, pokud bude případný útok na Irák veden v letních měsících. Na nebezpečí upozornil v rozhovoru se zpravodajem ČTK bývalý velitel československé protichemické jednotky v Perském zálivu Jan Valo.

"Nejpozdějším termínem, kdy by měl být případný útok veden, je únor a začátek března. V dubnu začnou panovat vysoké teploty, které mohou ovlivnit přesnost přístrojů," uvedl Valo. Přístroje chemického, radiačního a biologického průzkumu jsou podle něj natolik citlivé, že opravdu spolehlivě pracují jen ve stabilních teplotách. Chemici některé z nich proto přechovávají například i v přenosných ledničkách.

Mnohdy více než technika mohou být na teplo citliví lidé, řekl Valo. V masivních a stoprocentně neprodyšných protichemických oblecích vydrží člověk za vysokých teplot zhruba hodinu. "Za tu dobu musí jednotka vyrazit na místo hlášeného výbuchu ve svém operačním sektoru, provést měření a zase se stáhnout. To kolikrát nejde ani stihnout," tvrdí Valo. Stres, jemuž mohou vojáci ve válečném prostředí a uzavřeni v neprodyšném skafandru čelit, je podle něj vyčerpávající a zhoubný.

Další hrozbu spatřuje v pouštním písku. V dubnu a květnu se v Iráku k vysokým teplotám přidává silný vítr, který roznáší jemný písek. "U osobních zbraní se tomu dá čelit prezervativem na hlavni, ale to nejde udělat s dělem nebo jinými zbraňovými systémy," podotkl.

Valo připomněl, že velení americké armády sice oficiálně tvrdí, že jednotky jsou připraveny na boj v jakýchkoli podmínkách, tedy i v horku, ale drsné klima podle něj může udělat své. "Vysoké teploty mohou vykolejit navigační přístroje, počítače, filtry a čidla," soudí.

Agentura AP napsala, že směrem k Iráku se nepřemísťují jen vojáci, ale také ohromné zásoby vody, kterou budou vojáci potřebovat, budou-li bojovat až na jaře nebo v létě. "Pokud rozpálení vojáci vypijí studenou vodu, mohou přijít průjmová onemocnění," předpovídá Valo. Pokud by střevní problémy postihly větší část vojsk, bude se podle něj postupovat tak, jako kdyby vojáci byli vystaveni chemických či biologickým látkám. "Taková zdánlivě banalita může část vojsk dočasně paralyzovat," myslí si bývalý velitel.