Od 5. ledna bude Česká televize 2 každé nedělní odpoledne vysílat pětidílný cyklus dokumentů o českých evangelících v zahraničí. Přiblíží tak potomky pobělohorských uprchlíků na Ukrajině, ale i další evangelické komunity, které do zemí střední a východní Evropy odcházely až v průběhu 19. století. Už řadu let za nimi do Rumunska, Polska, Chorvatska, Srbska i na východní Ukrajinu jezdí českobratrský farář Petr Brodský. Spolu s Petrem Kolínským a režisérem Zdenkem Patočkou objeli v minulých měsících tyto komunity i s televizní kamerou. Petr Brodský a Zdenek Patočka jsou hosty do studia Radia Praha.
Petr Brodský (vlevo) a Zdenek Patočka, foto: Milena Štráfeldová
"Nejde jenom o pobělohorské uprchlíky, ale v Srbsku, Chorvatsku a v Peregu Mare v Rumunsku to jsou lidé, jejich předkové šli v 18. století za půdou v rámci Rakouska - Uherska, takže byli vlastně pořád doma," vysvětluje farář Brodský. Připomíná, že na všech těchto místech si udrželi českou řeč a protestantskou víru. Spolu s Petrem Kolínským, který české krajanské komunity v zahraničí navštěvuje v rámci pomoci českého státu, se farář Brodský obrátil na Českou televizi s námětem natočit o těchto "zapadlých" evangelících televizní dokument. Nápadu se jako spoluautor a režisér ujal Zdenek Patočka a vzniklo tak pět dílů, které zachycují nevelké komunity na východní Ukrajině, v chorvatském Bjeliševaci, srbském Velikém Središti a v polském Zelowě, odkud vlastně čeští bratři v průběhu 19. století odcházeli dále na východ, na Ukrajinu.
Marie Provazníková, foto: archiv Zdeňka Patočky
Pro Zdenka Patočku bylo setkání s krajany novinkou. "Musím říct, že jsem poznal krásné lidi, krásné prostředí. Ti lidé jsou zajímaví svým osudem, vírou, svou komunitou, jak drží pohromadě," říká spoluautor cyklu. Vzniklo vlastně pět portrétů lidí, kteří v krajanských komunitách hrají významnou roli. Tou první je Marie Provazníková z ukrajinské Veselynivky, které je věnován první díl cyklu s názvem Marie. Přibližuje tvrdý život bývalé dojičky, která se k evangelické víře svých předků znovu přiblížila až ve svých padesáti letech. Kralická bible jí zprvu dokonce sloužila jako jakýsi slabikář, ve kterém se učila číst češtinu. Dnes je ve své vesnici, a nejen v ní, jako laická kazatelka skutečnou autoritou. Lidé se na ni obracejí se svými problémy, radí se i s vedením obce. Sbor ale pracuje i v sousední Bohemce a dokonce před nedávnem vznikl i ve městě Pervomajskoje, kde se věřící dosud scházejí v garáži. Farář Brodský připomíná, že existence českých evangelických sborů na Ukrajině je zvláště cenná a inspirativní i pro české bratrské sbory, protože Češi na Ukrajině museli přežít nejen hladomory, ale i stalinské a chruščevovské "vymývání mozků" a zákazy církevního života.
Při natáčení, foto: archiv Zdeňka Patočky
V dalších dílech přiblížili autoři evangelické komunity v Chorvatsku, kde je vidět rozdílný pohled na nedávné válečné události, a v Srbsku. "To je nejsmutnější díl celého cyklu," přiznávají oba tvůrci. Komunita v srbském Velikém Središti je totiž velmi malá, jejím členům je osmdesát či devadesát let a postupně odcházejí. Naopak díl o polském Zelowě přibližuje dvojici - polskou sklářskou výtvarnici a jejího manžela s českými kořeny - kteří se zapojili do života české krajanské komunity kolem tamního reformovaného kostela. Podle faráře Brodského se tak vlastně uzavírá kruh, který začal příchodem českých pobělohorských uprchlíků do Zelowa před více než dvěma sty lety.
"Jestli to nebude životaschopné za deset let, to je možné," připouští "potulný kazatel" Petr Brodský. "Já si ale vždycky říkám, že tam ti lidé žijí sto, sto padesát nebo dokonce dvě stě let! A kolik už bylo takových období, kdy se zdálo, že je konec. Tak proč by zrovna teď mělo přijít období, že všechno zanikne? Já myslím, že to má velkou cenu a že je třeba si vážit těch lidí. A právě motiv srbského zániku je vlastně nábožensky velmi inspirativní. Je to přechod do věčnosti. Když sestra Hájková, která se o věřící ve Središti celá léta starala, vyjmenuje, kdo kde v České ulici bydlel... Ti lidé tam už nejsou, ale tu jejich ulici najdete na hřbitově. A jejich hroby jsou vedle sebe stejně, jako stály domy v ulici. Ti lidé tam jsou na věčnosti."
První díl cyklu vysílá ČT2 5.1.2014 v 15.10. Další, nazvaný Dvojí pohled, diváci uvidí 12.1. v 16.05, díl Modlitba pro Veliké Srediště v neděli 19.1. v 16.15, rumunský díl Síla slova a země poběží 26.1. v 16.45 a závěrečný Řeč skla o evangelících v Polsku cyklus uzavře 2.2. v 16.00 hodin.
