Ministr obrany Alexandr Vondra udělal ze všech svých vojáků hrdiny proto, aby jim mohl přilepšit. Píše to Mladá fronta Dnes.
Ministr obrany Alexandr Vondra udělal ze všech svých vojáků hrdiny proto, aby jim mohl přilepšit. Píše to Mladá fronta Dnes. Letos totiž vojáci dostanou mimořádné prémie celkem 700 milionů korun. Každý z vojáků, kterých je v české armádě přes dvacet tisíc, tak podle Mladé fronty Dnes může dostávat měsíčně k platu mimořádnou odměnu ve výši několika tisíc korun. Jde o jakousi kompenzaci snížení platů, které vojákům klesly pod průměrnou mzdu. Loni i letos jim ministr musel kvůli vládním úsporám několikatisícové částky sebrat. Předpisy ale neumožňují odměňovat průměrné vojáky, ale pouze takové, kteří vykonají zcela mimořádný či hrdinský čin. Jinak se jedná o podvod. Opozice Vondrův postup, jak vojákům udržet dřívější platy, hodnotí jako řešení ze zoufalství. Podle sociologa Ivana Gabala jde o šokující ale vychytralou improvizaci ministra, jak odvrátit ničivé důsledky úsporné politiky vlastní vlády, uvádí Mladá fronta Dnes.
Foto: Emin Ozkan / Stock.XCHNG
Stát přitvrzuje proti švarcsystému, stojí na titulní straně Hospodářských novin. Stát chystá podle listu stovky kontrol a chce si najmout dvakrát více inspektorů. Takzvaným švarcsystémem řeší české firmy náklady na zaměstnávání. Najímají totiž živnostníky na práce, které mají dělat zaměstnanci. Ti pak platí nižší daně a odvody a na tom tratí stát. Na zpřísnění zákona reagovaly i firmy, které si hlídají počty svých spolupracovníků, některé raději přijímají zaměstnance do pracovního poměru nebo si nimi přeruší spolupráci, píše list. Firmám hrozí pokuta čtvrt milionu korun, horní hranice je deset milionů. Podle dřívějších odhadů úřadů budou pokutovaných firem stovky a tisíce. Úspěšnost kontrol je poměrně velká a inspektoři jdou často najisto, řekli listu oslovení úředníci. Kontroly čekají i státní orgány včetně třeba poslanecké sněmovny, kde se budou kontrolovat asistenci zákonodárců, kteří jsou často zaměstnaní na dohodu o provedení práce.
Vít Bárta u soudu, foto: ČTK
Soudní proces s Věcmi Veřejnými je příležitostí k morálnímu pohoršení, pro koaliční strany k útrpnému mlčení. To píše na stránkách Mladé fronty Dnes komentátor Martin Zvěřina. Důvěryhodnost strany je podle něj v troskách. List se pozastavuje nad tím, že peníze rozdávali straníci jen tak, protože, jak sami tvrdí, "byli ve vatě." Pak je pochybnost o tom, zda členové strany mohou být dobrými hospodáři. Strana se zcela veřejně hlásí k heslu účel světí prostředky, pokračuje komentátor. Jedinou představitelkou Věcí Veřejných, které lze věřit, je přitom místopředsedkyně Karolína Peake. Jak strana naložila se šancí, kterou měla před volbami?, ptá se komentátor. Poměrně rychle totiž ve sněmovně převzala prakticky politických dinosaurů, proti kterým bojovala, tedy politických šíbrů ochotných zobchodovat cokoli. Nakolik je ale vzájemné šmírování, nahrávání a vydírání záležitostí pouze Věcí Veřejných, ukážou podzimní volby, zakončuje komentátor Mladé fronty Dnes.
Foto: Sebastian Schaeffer, Stock.xchng
Podle studie centra Idea při Národohospodářském ústavu Akademie věd zpomalení navyšování penzí dopadne na rodiny důchodců velmi tvrdě. Uvádí to deník Právo. Výpočty ukazují, že nejlépe si s novými pravidly poradí dvoučlenné domácnosti, kde jsou oba lidé v důchodu. Nejhůře na tom budou podle deníku, který cituje výsledky studie, jednočlenné domácnosti, zvláště osamocené ženy nad 64 let. V Česku je více než 2 miliony důchodců, právě proto i malá změna systému má tvrdé dopady. Penzi nad 10 a půl tisíce korun měsíčně přitom pobírá jen 630 tisíc lidí. Deník vypočítává, kolik lidí by se důsledkem zastavení navyšování penzí ocitlo pod hranicí chudoby. Česko se přitom může pyšnit tím, že je zde nejmenší počet lidí ohrožených chudobou z celé Evropy, uvádí deník Právo.
Potravinářská společnost Hamé před dvěma týdny podala žádost k Evropské komisi o zařazení tří druhů na seznam tradičních zaručených specialit Evropské Unie. Napsal to ekonomický deník E15 s odkazem na databáze komise. Deník uvedl, že pokud by výrobky toto chráněné označení EU získaly, mohlo by nejen Hamé, ale všichni tuzemští potravinářští výrobci opět název marmeláda používat, a to nejen pro výrobky z citrusů, ale i z meruněk a jahod. V případě linecké marmelády i z rybízové, malinové a jablečné dřeně. Tuzemští výrobci po vstupu do EU začali na obalech dřívějších jahodových a meruňkových marmelád používat různá označení jako "zavařenina" či "ovocná směs". Hamé také nechtělo používat u marmelád název džem, neboť dříve se tradičně marmeláda a džem lišily, vysvětluje list. Žádost Hamé je nyní v Bruselu, píše deník E15.
Investiční skupiny PPF a KKCG, které ovládly loterijní společnost Sazka, prodaly její dceřiné realitní firmy Agro Tera a Arkadia společnosti Canero se sídlem v nizozemském Amsterodamu. Firmy mají pozemky o rozloze přes 300 hektarů u Prahy a Trutnova. Uvedla to Mladá fronta Dnes. Deník píše, že obyvatelé Drahelčic nedaleko Rudné u Prahy, kde se část pozemků nachází, mají informace, že pozemky koupil "nizozemský developer". Z nizozemského obchodního rejstříku ale vyplývá, že za ní stojí firma se sídlem v dalším tradičním daňovém ráji, a to na Kypru. Za firmu Canero v Česku podle listu vystupuje Václav Štajner, který před několika lety pracoval na realitních projektech pro skupinu Penta Investments. Před nedávnem spolu s někdejším investičním šéfem Penty Martinem Štefunkem odešel pracovat pro nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Právě Štefunko byl podle lidí ze zákulisí hlavním mozkem "akce Sazka", napsal deník. Štajner se měl spolu s architektem Jiřím Ehlem po pozemcích v minulých dnech osobně porozhlížet. K projektům se ale vyjadřovat nechtěli.
Soukromé brněnské Gymnázium Pavla Křížkovského, které se zaměřuje na umělecké obory, chystá emisi obligací a stává se tak průkopníkem ve svém oboru. Píše to deník E15. Škola může vydat dluhopisy za 15 milionů korun. Výnos chce použít na nákup budovy, ve které sídlí, a na její rekonstrukci. Zakladatel gymnázia František Pospíšil doufá, že o obligace projeví zájem rodiče současných žáků či absolventi školy. Gymnázium si budovu na rohu ulic Kristenova a Chaloupky, kterou si nyní chce koupit, původně pronajímalo od městské části Brno - Komín. Ta ale prý neinvestovala do oprav. "Gymnázium zaplatilo na nájemném takřka pět milionů korun, tyto peníze se zpět do budovy nikdy nevložily, i když to bylo smluvně dohodnuto,"řekl deníku Pospíšil. Podnikové dluhopisy obecně zažívají v Česku boom od začátku finanční krize v roce 2008, analyzuje deník E15. Od té doby totiž pro řadu firem začalo být obtížné získávat úvěry od bank. Podle dat ČNB bylo ke konci roku 2010 vydáno podnikových dluhopisů za 173 miliard korun, konci roku 2008 to bylo jen 82 miliard, píše list.
