Přehled tisku

O úmrtí exprezidenta Václava Havla a jeho významu informují i zahraniční média. Na prvních stránkách svých zpravodajských serverů tuto zprávu přinesla nejvýznamnější zahraniční média, včetně BBC, CNN nebo deníků The New York Times, The Guardian, Le Monde a dalších.

BBC ve svém nekrologu o Havlovi píše jako o muži, který bez krveprolití pomohl svrhnout komunistickou vládu a který se z disidentského autora divadelních her stal k překvapení světa během několika týdnů prezidentem. I ve své funkci si přitom zachoval otevřenost.

CNN exprezidenta Havla hodnotí jako vážného myslitele, který měl zároveň smysl pro humor. Připomíná tak i jeho jízdy na koloběžce po chodbách Pražského hradu. Zdůrazňuje ale také, že Havel, který kvůli svým protirežimním postojům strávil několik let ve vězení, až do konce svého života podporoval disidenty po celém světě.

Deník The New York Times píše o Havlovi jako o plachém intelektuálovi, který se stal symbolem moci lidí nenásilně zvítězit nad totalitární vládou. "Pravda a lásku musí zvítězit nad lží a nenávistí," připomíná list jeho slavný citát, podle něhož se prý snažil žít. The New York Times také oceňuje zásluhy Havla, který byl několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír, o integraci České republiky do Evropské unie.

Francouzský list Le Mondečeského exprezidenta připomíná textem polského novináře a někdejšího disidenta Adama Michnika. Ten na Havla vzpomíná jako svého přítele, který jako první mluvil vlastním hlasem, vedeným pravdou a svobodou.

Foto: ČTK

Hrdina, patriot svobody, buřič. Tak vzpomínají na zesnulého českého exprezidenta Václava Havla německé deníky. Věnovaly mu celé strany, Havlova fotografie zdobí titulní stránky všech hlavních listů. Berliner Zeitung označuje Václava Havla za jednoho z hrdinů druhé poloviny 20. století. Ani v té nejhorší vřavě přitom neztratil smysl pro humor. Süddeutsche Zeitung ho nazývá buřičem, který měl vůli pevnou jako ocel.

Jako morální autoritu, intelektuála disidenta a současně velmi efektivního politika hodnotí osobnost Václava Havla ruský tisk. "Český exprezident byl člověkem-symbolem, který zajistil své zemi nejméně bolestivý přechod od komunismu k demokracii ve východní Evropě," napsal list Kommersant. "Ve funkci prezidenta předvedl to, co se zdálo nemožné: dokázal, že včerejší rebel se může stát efektivním vládcem. Reformy podniknuté v jeho éře naprosto uspěly: stabilita prvního postkomunistického desetiletí byla zajištěna bez toho, že by demokracie utrpěla," uvádí list.

Vládní list Rossijskaja gazeta charakterizuje Havla jako disidenta, dramaturga, otce "sametové revoluce", posledního československého a prvního českého prezidenta, který "dokázal světu, že státy se mohou rozpadat smírně a bez krveprolití". "V Evropě se Havlovo jméno spojuje především s pádem Berlínské zdi a komunistických režimů. S jeho pomocí se Československo přiblížilo Západu. Havel se stal prezidentem nového, svobodného Česka, a především s tím vstoupí do dějin," uzavírá Rossijskaja gazeta.

O úmrtí světoznámého spisovatele, disidenta a politika se však mohli dozvědět i čtenáři médií na Blízkém východě, v Indii nebo Brazílii. Téma se také hojně objevovalo v diskuzích na sociálních sítích. Například na Twitteru patřilo krátce po jeho oznámení mezi deset nejdiskutovanějších témat.