Lidové noviny si všímají nepokojů v severních Čechách, v tzv. Šluknovském výběžku. Komentátor připomíná, že odborníci na integraci menšin a sociální problematiku sice nabízejí rady, jak s problémy bojovat a trvající napětí zmírňovat, ale tyto rady mají přitom několik základních vad: Směřují k radnicím postižených obcí, nikoli k těm, kteří jsou původci problémů.
Lidové noviny si všímají nepokojů v severních Čechách, v tzv. Šluknovském výběžku. Komentátor připomíná, že odborníci na integraci menšin a sociální problematiku sice nabízejí rady, jak s problémy bojovat a trvající napětí zmírňovat, ale tyto rady mají přitom několik základních vad: Směřují k radnicím postižených obcí, nikoli k těm, kteří jsou původci problémů. Vybudování nízkoprahových center a azylových domů nestojí peníze jen při výstavbě, ale také zvyšují mandatorní výdaje obcí financováním provozu a platů zaměstnanců - podporou výstavby se tedy ještě věc neřeší.
Foto: ČTK
"Nikdy jsem od expertů na integraci sociálně vyloučených skupin neslyšel nic," píše komentátor, "z čeho by se dalo usuzovat, že vědí, co tu takzvanou majoritu, která ve šluknovském výběžku chodila demonstrovat, nejvíc popuzuje. Je to pocit nespravedlnosti a dvojího metru. ... Většina ekonomicky aktivních vydělává méně než průměrný plat. Ženě, která léta poctivě pracovala a odchází do penze z místa uklízečky, se vyměřuje důchod podle jejího podprůměrného platu. Pobírá tedy podprůměrný důchod. Nezaměstnanému, který žil po léta z dávek, se ale penze vypočítává z průměrné mzdy," připomínají Lidové noviny.
"Tito lidé by uvítali, kdyby někdo z centra alespoň uznal, že i když s tím nic nesvede, je to nespravedlnost. Taky by patrně ocenili, kdyby se vycházelo z předpokladu, že za krádež může zloděj, ne starosta, který ještě nedocenil institut terénních pracovníků." A dál deník doporučuje, aby se otevřeně pojmenovávala skutečnost, například fakt, že "podíl Romů na drobné kriminalitě je několikanásobně vyšší než jejich podíl na obyvatelstvu". Tento stav je podle autora samozřejmě neštěstím i pro mnoho Romů a jejich děti. "Konstatovat něco, co člověk vidí očima, není rasismus. Rasismus je teprve, když se tyto zkušenosti s příslušníky nějakého etnika nebo rasy přenášejí na každého příslušníka bez ohledu na to, jak se chová," uzavírá deník.
Petr Nečas (vpravo) s Davidem Cameronem, foto: Archiv Vlády ČR
Z Londýna do Prahy dorazil spis s poznatky britských detektivů o tom, jak se v Česku uplácelo v letech 1999 až 2001 při výběru 24 stíhaček. Informují o tom Hospodářské noviny. Čeští žalobci tak dostali do rukou dokumenty, od nichž si slibují průlom při vyšetřování korupční kauzy kolem gripenů. Vrchní státní zastupitelství v Praze nyní čeká, až dostane oficiální překlad materiálu, na cestě jsou i informace z USA, dodal deník. Čeští státní zástupci o informace požádali už loni, ale komunikace s britskými úřady vázla. Před měsícem kvůli tomu naléhal český premiér Petr Nečas na svého britského kolegu Davida Camerona. "Jsem rád, že se po mé intervenci věci daly do pohybu a britská strana zareagovala takto rychle. Nyní je již na českých úřadech, aby vedly nezávislé a důkladné vyšetřování,"řekl Nečas listu.
Michal Hašek
Místopředseda ČSSD Michal Hašek podepsal petici za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů, kterou zorganizovala Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ). Informuje o tom Mladá fronta Dnes, podle níž Hašek údajně i prohlásil, že by ČSSD mohla teoreticky podpořit jako prezidentského kandidáta čestného předsedu zemanovců Miloše Zemana. K Haškovu kroku má ale výhrady předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. "Je to obyčejná politická chyba, která se občas stane. Nemyslím si, že by místopředseda ČSSD měl podporovat aktivity marginální strany, jakou je Strana práv občanů," komentoval Haškův počin Sobotka. "Petici jsem podepsal jako občan. Můžu podepsat jakoukoliv petici. Tato je v souladu s programem ČSSD," reagoval na Sobotkovu kritiku Hašek. Podle deníku petici zemanovců podepsal Hašek společně s místopředsedou ČSSD Zdeňkem Škromachem a hejtmanem Jaroslavem Palasem.
Ladislav Bátora, foto: ČTK
Tisk také komentuje vývoj v kauze Bátora. Hospodářské noviny kritizují ministra zahraničí a vicepremiéra Karla Schwarzenberga, který v projevu k českým velvyslancům prohlásil, že u nás jsou lidská práva ohrožena fašizujícími tendencemi. "Je jasné, že ultranacionalista Bátora nemá ve funkci vysokého úředníka ministerstva školství co dělat," píše deník. "Jenže vyrobit z jednoho Bátory trend, jak to udělal vicepremiér, to je trochu silné kafe."
Foto: ČTK
Brněnská policie odložila případ údajného překročení povolené rychlosti služebního automobilu jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD), protože prý nemá dostatečný důkaz. V okamžiku, kdy strážníci 10. srpna zastavili auto, které řídil Haškův řidič, prý měli vadnou kameru. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle ní případ v pondělí prověřovala policejní inspekce. O tom, že Haškovo auto údajně překročilo rychlost na ulici Hlinky v Brně o 15 kilometrů v hodině, informovala média v sobotu. Brněnský deník Rovnost napsal, že strážníci případ neřešili, protože v něm seděl právě vlivný politik. A navíc se prý data o případu pokusili ze svého systému smazat. Hašek se proti tomu, že by v případu intervenoval, ohradil. Strážníci hejtmanova řidiče trestat nebudou a vysvětlují to tím, že nemají důkazy a záznam z kamery není kvalitní, píše MfD. "Materiál nešlo použít jako relevantní důkaz kvůli technickému stavu měřicího a záznamového zařízení. Jedná se o závadu objektivu kamery,"řekl listu šéf brněnských strážníků Jaroslav Přikryl.
Ilustrační foto: Evropská komise
Poslední a nejspornější úsek čtvrtého železničního koridoru ze Ševětína k českobudějovické čtvrti Nemanice získal po dlouhém procesu EIA souhlas ministerstva životního prostředí. Součástí dvacetikilometrová tratě mají být dva tunely o celkové délce osm kilometrů. Chotýčanský tunel přitom bude s téměř pěti kilometry vůbec nejdelším v Česku. Informovalo o tom úterní vydání deníku E15. Takzvaná varianta Goliáš vyplynula z jednání Správy železniční dopravní cesty s orgány místní samosprávy a občany. Jenže právě dva tunely s očekávanými miliardovými náklady přidělávají rozpočtářům organizace vrásky na čele. "Uvidíme, jak to dopadne, musíme brát v potaz stav veřejných rozpočtů. Zvažujeme i jiné levnější varianty,"řekl E15 mluvčí Správy Pavel Halla. Pro jiné povrchové varianty by však musela správa znovu projít procesem EIA a narazila by přitom na silný odpor samosprávy.
