Do zahraničí zdraví jazzová zpěvačka Eva Emingerová

Eva Emingerová je česká jazzová zpěvačka, která na sebe už řadu let upozorňuje šíří svého stylového záběru od velkého diexielandu, přes moderní jazz až po komorní šanson. Její nová deska se jmenuje Prameny snů a je založena na vlastních melodiích a textech básníka Dušana Prokopa. Emingerová má za sebou více než dvacet vydaných alb, toto je její páté sólové. Čím se od předchozích liší?

"Já jsem se pokusila na této desce vyjít ven s vlastní tvorbou. Ode mně je hudba a texty jsou od českého básníka Dušana Prokopa. Já bych chtěla pro posluchače zpívat česky, v tom je možná hlavní posun od těch předchozích desek. I když jsem už na předchozí desce spolupracovala s Ester Kočičkovou a byly tam nějaké české texty, tak mám pocit, že lidi prostě chtějí slyšet české věci a víc rozumějí, zvlášť na koncertech. Takže jsem si vlastně udělala takovou tvořivou radost."

Vy jste ve svých začátcích byla k českým písničkách daleko blíž, protože ta spolupráce s Ferdinandem Havlíkem a Jiřím Suchým, ta měla silný český základ.

"Ano, určitě, ale byly to vlastně takové staré swingovky, Říkej mi to potichoučku a Dívka k rytmu zrozená, neříkám, že jsou špatné, ale právě jsem si chtěla udělat radost a taky posluchačům a zkusit něco nového v hudebním světě. Ale za ten pokus to stálo. Navázala jsem trochu na Norah Jones a podobně, jestli se to může srovnat, že jsou to obyčejné písničky, které mají trochu prvky jazzu a prvky šansonu."

To nakročení k šansonu, na to jsem se právě chtěl ptát. Ono je velice silně cítit a je asi dáno především tou vaší osobní výpovědí. řekla jste, že jsou to vaše písničky, ovšem většina z nich má svého spoluautora a tím je Anders Johansson.

"Ano. Spousta písniček měla vzniknout ve Švédsku, měly to být švédské písničky, protože jsem to dělala se švédským producentem. Tam jsem se dostala díky svému švédskému manažerovi Tomasi Dankovi, který mě doporučil natočit tuto desku ve slavném Polar studiu, kde točila i slavná ABBA. A on tam má tři své vlastní písničky, jedna pak je od Tomase Danka, Staropražský blues, ta se trochu vymyká. A na těch ostatních je spoluautorem proto, že já jsem to tam posílala mailem a on tomu dělala úpravy a aranže. Tak aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, tak jsme se dohodli, že se tam napíšeme oba dva."

Eva Emingerová

Takže vy jste dodala ten základní hudební nápad a on ho dotvořil do podoby písničky. Jak se vám pracovalo v Polar studiu?

"Bylo to úžasné, protože tam byl stejný zvukař, který kdysi točil ABBU. A už když tam vejdete a uvidíte na chodbě všechny ty platinové a zlaté desky, tak se vám trochu zastaví srdce. Ale práce tam byla krásná. Muzikanti přišli úžasně připravení, práce šla od ruky. Já jsem tam byla už dvakrát točit demo, takže všechno bylo připravené. Řekla bych, že to byla jako tady: velké studio, spousta knoflíků, akorát tam navíc dýchá genius loci. Byla z toho cítít ta historie, že tam točily skvělé kapely."

Je tam lepší zvuk? Nebo je lepší přístup pracovníků?

"Tam místo aby se rozsvítila červená, tak místo toho zvukař jen rozpřáhne ruce a řekne: 'Tak prosím, je to vaše.' To je příjemné, že člověka nestresuje nějaká červená." I ti muzikanti byli hrozně fajn, i když já jsem se bála, jestli nebudou nějak nafoukaní. Oni sami byli překvapení, že já jsem tam zpívala jako jediná východoevropská zpěvačka."

Vy jste na této desce poprvé spolupracovala se zahraniční hudební skupinou.

"Na cédéčku ano, ale jinak já jezdím zpívat do celého světa, Amerika, Kanada, Mexiko... I do Rakouska, Německa, Dánska - prakticky celá Evropa. Tím bych chtěla pozdravit všechny kamarádky a kamarády po celém světě, protože vím, že toto je mezinárodní vysílání. Všechny zdraví Eva Emingerová z Prahy a doufám, že se zase brzy všude uvidíme!"