Vláčilova Markéta Lazarová prochází digitalizací
Proces digitalizace slavného filmu Františka Vláčila ze 60. let Markéta Lazarová je v těchto dnech v plném proudu. Snaha digitalizovat zlatý fond české kinematografie vzešla z podnětu Evropské unie, následně bylo v loňském roce vybráno 200 titulů, kterých se to bude týkat. Markéta Lazarová, film na motivy předlohy Vladislava Vančury, se stane prvním z nich. Digitálně přepsaná a vyčištěná kopie bude mít premiéru v rámci letošního karlovarského filmového festivalu. Více v rozhovoru s Vítem Komrzým, ředitelem firmy UPP, která ve svých studiích na digitalizaci pracuje.
"Já si myslím, že úplně speciální řešení nevyžaduje, je to standardní postup. Ten film je z našeho pohledu výjimečný tím, že je velmi dlouhý, takže práce na něm vydá za dva celovečerní filmy."
A jak se to konkrétně dělá?
"Úplná začátek je získat co nejvěrohodnější zdroje. S ředitelem Národního filmového archivu panem Opělou jsme o tom diskutovali a on zvolil ten postup, že použijeme jako hlavní zdroj duplikační pozitiv z doby, kdy ten film vznikal, který by měl mít v sobě zakódované veškeré informace o tvůrčích kvalitách, jak s tím filmem v tehdejší laboratorní postprodukci bylo nakládáno. A jako referenční materiál máme možnost podívat se v místech, kde je významnější poškození nebo jsou tam nestandardní artefakty, tak máme možnost podívat se na negativ a máme referenční pozitivní kopii, z doby, kdy ten film probíhal v distribuci. Ta se promítala v zahraničí, takže je ve velmi dobrém stavu. Takže to jsou zdroje. Po té mravenční práci, kdy ty zdroje musíte nastudovat, dochází ke skenování filmu."
"Já bych neříkal kompilaci, protože cílem resturování je, jak říká pan ředitel archivu, vytvořit jakési faksimile díla. My skutečně nemáme snahu vytvořit digitalizací nově pojaté dílo. Cílem je zrekonstruovat, mravenčí prací vyčistit tu pozitivní kopii, která tehdy byla k vidění v kinech, to co František Vláčil autorizoval. Ale samozřejmě nejlze vyloučit, že kdyby ten pozitiv byl poškozen natolik zásadním způsobem, že by nezbývalo než sáhnout do nějakého dalšího zdroje, tak bychom si po dohodě s archivem pomohli z negativu. Ale stejně bychom pak ten obraz dorovnali do kvality, která odpovídá tomu pozitivnímu printu."
Jaké typy vad se tam vyskytují? Škrábance...?
"Hlavně jsou to mechanická poškození. Během těch desítek let, kdy byl fim, uskladněn a kdy se s ním čas od času manipulovalo, tak jsou tam nalepené různé špíny, rýhy, už jenom tím, že ho založíte do promítačky a pustíte ho, tak už tím dochází k poškození. Taky ten mnateriál přirozeně stárne a tím dochází k různým poškozením, popraskáním, smrštěním a my tím, že ho převedeme digitálně z celofánu do computeru, tak pak nastupuje retuš políčko po políčku."
Vylepšujete taky kvalitu obrazu? Nebo jen odstraňujete dodatečné vady?
Jaký je smysl téhle činnosti? Dostat Markétu Lazarovou znovu k divákům?
"Já to vnímám přesně takto. Rozhodně Markéta Lazarová patří do zlatého fondu české kinematografie a je správné, že se začalo zrovna tímhle. Aby se tyhle filmy dostaly v technicky dobré kvalitě znovu k divákům. Pravda je, že o tom filmu všichni mluví, ale když si pak u kávy povídám s lidmi o tom, co právě děláme, tak zjistím, že ho nikdo vlastně nezná. A ono je to pochopitelné. Protože až na výjimky pár klubových kin se v kinech nepromítá, DVD existuje, ale má poměrně žalostnou kvalitu a televize film nepromítá, protože televizní kopie jsou údajně ve velmi bídném stavu. Takže výsledkem tohoto kroku by ideálně měl být kvalitní digitální master 2K a 4K pro vysílání v digitálních kinech, což umožní udělat obnovenou premiéru pro mladé diváky, kteří budou mít zájem vidět ten film na velkém plátně v digitální kvalitě. "
