Příští vedení Věcí veřejných podle Víta Bárty, ministra dopravy a někdejšího volebního managera strany, by mělo být následující: předseda Bárta, čestný předseda John, výkonná místopředsedkyně Peake, místopředsedkyně Klasnová.
Vít Bárta, foto: ČTK
Příští vedení Věcí veřejných podle Víta Bárty, ministra dopravy a někdejšího volebního managera strany, by mělo být následující: předseda Bárta, čestný předseda John, výkonná místopředsedkyně Peake, místopředsedkyně Klasnová. Převedeno do věcné roviny, Bárta konsoliduje firmu, domnívá se komentátor Lidových novin. Radek John má plnit úlohu misionáře z televizní obrazovky, nepřítomnost v čele strany ve věřících stranících jen posílí jeho pověst morálního sloupu a strážce sociálního smíru. Karolína Peake a předsedova manželka by měly zajistit, že strana bude fungovat podle manažerových představ. I další ohlášená změna, že VV nehodlají stavět kandidátky v regionech, ve kterých jim chybí zázemí, je především pragmatickým manažerským krokem. Po výprasku v komunálních volbách si přeci nepůjdou VV znovu pro výprask i do všech čtrnácti krajů. „A dopadne to podle Bártových představ? Asi jako všechna dosavadní vnitrostranická referenda, vedení strany po nich bylo vždy spokojené. Proč Vít Bárta nevěří podpisům na petici policistů proti Johnovi a věří internetovému hlasování uvnitř strany? Protože se mu to hodí a pěkně to funguje. Predikce přenechává politologům, čelní straníci Věcí veřejných vědí svoje. Druhá verze Věcí veřejných bude téměř k nerozeznání od té předešlé, jen předseda bude bez vousů a aktivnější. Vít Bárta měl i jako čerstvý kandidát problém programově odlišit Radka Johna od sebe. Proto použil k popisu protikandidáta „pravdoláskový", což mělo v tomto případě znamenat měkký, a mluvil velice mlhavě o větším ideovém rozpětí či vyhranění, dokonce i rozkročení.
Národní ekonomická rada vlády, takzvaný NERV, zveřejnila další kus seriálu, jak zvýšit konkurenceschopnost. Pojmenování problémů je jasné a návrhy řešení rozumné, píše komentátorka Hospodářských novin. Instituci oživil v roce 2008 Petr Nečas. Podle původních představ měl mít inovovaný think tank nejen více práce, ale také více pravomocí. Zatím se daří jen ta první polovina - více práce NERV každopádně má. Produkuje analýzy a navrhuje i podobu vládních reforem.V praxi tedy na stejné věci kromě NERVu pracují i jednotlivé resorty. Výsledkem je inflace návrhů, v nichž se jen těžko orientuje. Ukázkovým příkladem je návrh penzijní reformy. Návrh NERVu obsahoval sjednocení DPH, opt-out i penzijní fondy. Finální návrh předložený vládou na druhý pokus však vyvolal dokonce společnou protestní akci NERVu. Experti pak k vysvětlení toho, co všechno vláda navrhuje špatně, využili média. V menším se podobný problém vyskytl třeba u zákona o zadávání veřejných zakázek. Další týdny pak ukážou, nakolik je kompatibilní návrh ministerstva financí s požadavkem zjednodušit daňový systém a snížit náklady práce. Přesto je dobře, že NERV existuje. Třeba jako protiváha k příliš kreativním státním úředníkům. Pakliže by ale měla mít jeho existence reálný smysl, musí si NERV vybudovat takový respekt, aby jeho závěry uznávali politici všech stran. Toho se ale poradní sbor asi jen tak nedočká.
Společnost Kapsch, zřizovatel elektronického mýtného na dálnicích v České republice, zahájí s ministerstvem dopravy a svými subdodavateli jednání o možných úsporách při provozování mýtného systému, píší Lidové noviny. Podle generálního ředitele společnosti Kapsch Česká republika Karla Feixe však jednání se subdodavateli nebudou jednoduchá. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou poskytl mluvčí českého mýtného systému David Šimoník. Pětinovou slevu na provozování výkonového mýtného po firmě požaduje ministr dopravy Vít Bárta. Nejdůležitějšími partnery společnosti při provozování mýtného jsou například mobilní operátor Telefónica, který zajišťuje přesun informací z mýtných bran a provozuje klientské telefonické centrum, dále AŽD Praha či ČSOB. V loňském roce si společnost Kapsch za provozování kamionového mýtného a takzvanou dodávku mýta, do které podle Šimoníka patří cena stavby mýtných bran a vybavení vozů celní správy potřebnou technikou, účtovala zhruba 1,5 miliardy korun. Státu po odečtení této položky z vybraného mýtného zbylo necelých pět miliard korun.
Jiří Pospíšil
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce zrychlit civilní soudní pře, informuje Mladá fronta Dnes. Omezí možnosti, kdy se lze dovolat až k Nejvyššímu soudu. Ten je dnes zavalen nevyřešenými případy. Jediným důvodem dovolání bude spor, který má zásadní právní význam. Soud do půl roku rozhodne, zda se dovoláním bude vůbec zabývat. Pokud se případ dostane před Nejvyšší soud, ten přímo vynese verdikt. Až dosud ho mohl jenom vrátit předchozímu soudu.
Foto: Archiv Radia Praha
Dvě třetiny Čechů tvrdí, že obtížně hospodaří se současným příjmem v domácnosti, informuje deník Právo. Zhruba stejnému počtu lidí se navíc nepodařilo za poslední tři měsíce údajně nic uspořit. V porovnání s předchozími lety přitom těchto lidí přibylo. Vyplývá to z březnového průzkumu společnosti STEM. S příjmem domácnosti snadno vychází třetina občanů, odpověď velmi snadno ale zvolilo jen jedno procento z nich. Naproti tomu devět procent lidí uvedlo, že s příjmem vychází velmi obtížně. Necelé dvě pětiny dotázaných také uvedly, že se jim v posledním čtvrt roku podařilo uspořit nějaké peníze. Přesto se počet těchto lidí od roku 2007 mírně snižuje. Průzkum dále ukázal, že s příjmem lépe vycházejí také ti, jejichž čistý osobní měsíční příjem přesahuje 20 000 korun.
Zhruba tři miliardy ročně by mohla ušetřit v roce 2013 společnost ČEZ, jestliže projde reforma přímých daní a odvodů ministerstva financí, Podle ní by totiž vyplacená dividenda mohla být uplatněna v následném zdaňovacím období jako sleva na dani, informují Hospodářské noviny. Ministerstvo financí navrhuje, aby se sleva vztahovala pouze na dividendy zůstávající v České republice, protože dividenda vyplácená do zahraničí je zdaněna až v zemi příjemce. ČEZ zatím nechce říct, jak by s ušetřenými penězi naložil. „Dokud neznáme paragrafované znění reformy, tak se tím nijak neřídíme. Sami ostatně nemáme ani žádný výpočet, kolik bychom na tom ušetřili," vysvětluje Martin Novák, finanční ředitel společnosti. Paragrafované znění změn daňového systému by mělo být vytvořeno do konce dubna, do konce června je potom ministerstvo financí hodlá předložit vládě ke schválení. Podle nyní platného zákona firma nejdříve zdaní svůj zisk 19 procenty a její čeští akcionáři pak z téhož zisku odvedou státu 15 procent při výplatě dividendy. Dvojí zdanění kritizovala i Národní ekonomická rada vlády. Ta doporučila daň z dividend zcela zrušit.
