DPH stoupne už letos na podzim, podraží potraviny i bydlení

Od podzimu zdraží potraviny, léky, bydlení, voda i energie. A také knihy. Vládní koalice se tento týden dohodla, že už letos zvýší dosud desetiprocentní daň z přidané hodnoty u celé řady položek na 20 procent. Ve snížené sazbě zůstanou už jen vybrané základní potraviny. Z takto vybraných peněz chce vláda financovat důchodovou reformu. Návrh má ale mnoho odpůrců. Nelíbí se opozici, kritizují ho ale i ekonomové.

Foto: Ibon San Martin / Stock.XCHNG

Důchodová reforma je nezbytná, pokud mají dnešní pětatřicátníci jednou dostávat vůbec nějakou penzi. Tvrdí to liberální ekonomové a stejný názor má i současná vládní koalice. Dosavadní systém průběžného financování důchodů je prý neudržitelný, protože na budoucí penze nebude mít kdo vydělávat. Je proto třeba vytvořit i další zdroj jejich financování. Tím se má stát tzv. druhý pilíř, tedy kapitálové fondy, do kterých si budou lidé v produktivním věku dobrovolně odvádět tři procenta ze svého povinného sociálního pojištění. Tato tři procenta ale budou v systému průběžného financování chybět. Vláda se proto rozhodla, že je vybere z daně z přidané hodnoty.

"Veškeré prostředky, které budou získány sjednocením daně z přidané hodnoty, budou využity důsledně a výlučně pouze v rámci důchodové reformy a v rámci důchodového systému."

opakovaně ujišťuje premiér Petr Nečas. Nejde o malou položku, podle propočtů se tak vybere zhruba 58 miliard korun. Ve snížené DPH jsou dosud potraviny, léky, bydlení, energie nebo knihy. Jde tedy o položky, jejichž zvýšení pocítí především důchodci, rodiny s malými dětmi a obecně lidé s nízkými příjmy. Ve snížené sazbě by nadále měly zůstat jen vybrané základní potraviny jako chléb, mléko, brambory, nezpracované ryby a zelenina, ale už ne ovoce. V nižší DPH také zůstane dětská mléčná výživa a potraviny pro diabetiky a bezlepkovou dietu. Všechno ostatní spadne do základní, dvacetiprocentní sazby DPH. Opozice proto vládní návrh na zvýšení DPH odmítá. Podle ekonomického experta sociální demokracie Jana Mládka by se spíše měly zvýšit daně fyzickým osobám a podnikatelům.

"Je třeba zvyšovat daně jiné, nikoliv DPH. ČSSD už mnohokráte deklarovala, které daně by bylo zapotřebí zvýšit. Znovu to opakuji: je zapotřebí progresivní zdanění příjmů fyzických osob, o dva procentní body daň z příjmu právnických osob, a zvýšení některých spotřebních daní na lihoviny."

Zdeněk Škromach

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach pochybuje, že by se peníze získané ze zvýšení DPH použily pouze pro financování důchodů:

"Já myslím, že to je zase jenom zástěrka pro to, jak získat do rozpočtu další peníze a paradoxně je vybrat od rodin s dětmi, seniorů, od zdravotně postižených. Účel jejich použití zatím není zcela jasný, protože určitě do té doby nepůjdou na samotné důchody. To ukazují i propočty, které dneska říkají, že zvýšení by výrazným způsobem posílilo státní rozpočet, ale na důchody by bylo potřeba daleko méně prostředků."

Ministr financí Miroslav Kalousek odmítá, že by zvýšení daně z přidané hodnoty postihlo hlavně seniory a rodiny s dětmi. Těm se totiž náklady vrátí v odečtech z daní, na seniory zase čeká valorizace důchodů:

"Těm seniorům, kteří teď budou nakupovat o něco dražší služby, říkáme, že tento administrativní skok jim bude v důchodech plně valorizován. Plánujeme valorizaci k 1.1.2012 a vždy se valorizuje podle skutečnosti. To znamená, že 4. kvartál se skutečně promítne do výše indexu spotřebitelských cen. A o to bude valorizováno."

Své odpůrce má plán vlády na zvýšení DPH ale i mezi podnikateli. Ti se obávají, že zvýšení cen u dlouhé řady položek povede k tomu, že domácnosti budou více šetřit, celková spotřeba klesne a to se negativně promítne do jejich obratu. Nižší výnosy podnikatelů povedou k další řetězové reakci: nebude na rozvoj a investice, firmy budou propouštět, zvýší se výdaje státu na podporu v nezaměstnanosti, zjednodušeně řečeno ekonomika začne zamrzat. Na financování důchodové reformy stačí podle zástupců podnikatelů jednotná sazba DPH 17 procent, ovšem bez výjimek. Tvrdí to prezident Hospodářské komory Petr Kužel:

"Každý procentní bod je dnes pro podnikatele velmi zátěžový. Podle našeho průzkumu, který jsme udělali, se víc jak padesát procent podnikatelů obává, že bude velký tlak na růst mezd a snížení spotřebního koše. To znamená, že se v ekonomice bude točit méně peněz."

Miroslav Kalousek

Petr Kužel chce o výši jednotné sazby DPH jednat s premiérem Petrem Nečasem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Ten sice obavy podnikatelů chápe, od plánu vlády ale ustoupit nechce:

"Já mám plné pochopení jak pro odbory, tak pro Hospodářskou komoru v tom, že navrhují něco jiného než vláda. Nicméně vláda navrhuje 20 procent."

Na dvacetiprocentní DPH trvají i občanští demokraté. Potvrzuje to šéf jejich poslaneckého klubu Petr Tluchoř:

"Co se týče sazby 17 procent, ta by se jistě líbila každému víc než 19 nebo 20 procent. Je ale nutné říct, že v tu chvíli by sjednocení DPH ztratilo fiskální smysl. Ztratilo by smysl zaplnění výpadku příjmů kvůli vyvedení prostředků na důchodové účty."

Věci veřejné jako koaliční partner se ale i nadále ke zvýšení DPH na 20 procent stavějí opatrně. V zásadě s ním souhlasí, v okamžiku, kdy by mělo mít sociální dopad na seniory a rodiny s dětmi, pro ně ale podle ministra dopravy Víta Bárty požadují kompenzace:

"V tom případě Věci veřejné trvají na dodatečné valorizaci, aby pro rodiny s dětmi a důchodce byla tato valorizace stoprocentní. Nyní je tato teze posílena poslaneckým klubem, který tuto nejzásadnější věc v souvislosti se zvyšováním DPH jednoznačně podmiňuje z hlediska schválení důchodové reformy."

Kritika chystané důchodové reformy a především zvýšení DPH jako její součásti přišla ale překvapivě od liberálních ekonomů. Analytik Raiffeisenbank a spolupracovník Národní ekonomické rady vlády Aleš Michl například tvrdí, že není třeba zvyšovat DPH. Stačí pouze zrušit různé daňové výjimky:

Aleš Michl

"Státní rozpočet potřebuje mít nějaké peníze, aby se důchodová reforma zaplatila. Jedna možnost je zvýšit daně, druhá možnost je někde jinde ušetřit, snížit třeba výdaje. Když se podívám na všechny výjimky, to jsou třeba stravenky, tak kdybychom je teď vymazali ze zákona, podle mne ušetříme zhruba stejnou částku, co vláda vybere na zvýšení daní. Zhruba 120 miliard korun je schovaných ve všech úlevách. Půlka z těch úlev je v tom, že máme sníženou DPH, a druhá půlka je v tom, že máme v zákoně propašované výjimky. Takže podle mne by lepší cesta byla nejít přes zvýšení daní, ale přes snížení výdajů, vyškrtnutí všech výjimek ze zákona."

Tuto středu se ale koaliční devítka, tedy špičky vládní koalice dohodly na tom, že budou prosazovat důchodovou reformu v podobě, jak ji schválili ekonomičtí ministři. Tedy včetně zvýšení DPH na 20 procent. Do tří měsíců by reforma měla mít podobu paragrafovaného znění, aby o ní mohli začít jednat zákonodárci. Ke zvýšení daně z přidané hodnoty by tak mohlo dojít už ve 4. čtvrtletí letošního roku.