Malíř Karel Škréta 2010

Národní galerie zahájila ve výstavních prostorách Pražského hradu velkou výstavu Karla Škréty. Je to po skoro 36 letech pokus revidovat pohled na jednoho z nejvýznamnějších českých barokních malířů. Odborníci výstavu spojili s dalšími doprovodnými akcemi, o kterých se také dozvíte víc v rubrice Z kultury. Slovo dostane ředitel Sbírky starého umění Národní galerie profesor Vít Vlnas.

Výstava má název "Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo". Škréta se narodil mezi lety 1604-1611, nejčastěji se ale uvádí rok 1610, letos je tedy ideální příležitost oslavit 400. výročí jeho narození.

"Škréta je považován za největšího umělce, který se vůbec v Čechách narodil v období od konce středověku až do moderní doby. Tak ho chápaly již předchozí generace a je třeba říci, že na tomto hodnocení tato výstava nic nemění. Škréta je skutečně naprosto jedinečnou mimořádnou uměleckou osobností, která v Čechách položila základy naoprosto nového malířského názoru a současně jeho dílo, ač čerpá z mnoha dobových pramenů a dokáže vtipně syntetizovat a využívat nejrůznější podněty, tak je vždy originální, vždy nezaměnitelné a přes kolísavou kvalitu v těch vrcholech je naprostou špičkou,"

říká ředitel Sbírky starého umění Národní galerie a kurátor výstavy Vít Vlnas. Národní gelerie koncipovala oslavy jako sled více akcí. Výstava navazuje na předchozí konferenci "Karel Škréta a malířství 17. století v Čechách a v Evropě".

Karel Škréta - 'Matematik s chotí'

Výstava se koná na dvou místech, ve Valdštějnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu. Dílo Karla Škréty pochází ze soukromých zdrojů a domácích i zahraničních institucí.

"Výstava, na níž se podílela stovka vystavovatelů má zhruba 400 exponátů, což ovšem zdaleka nejsou jen obrazy, ale do tohoto počtu musíme zahrnout i kresby, grafická díla, sochy a samozřejmě i historické dokumenty a knihy, které měl Škréta ve své knihovně, to je docela zajímavá kapitola. Jsme rádi, že naše úsilí o co nejúplnější Škrétovu prezentaci bylo u naprosté většiny majitelů uměleckých děl přijato s pochopením a že ta díla můžeme vystavit."

Současná výstava je nejen nejrozsáhlejší, jaká kdy z jeho díla proběhla, ale snaží se umělce představit i v kontextu soudobého malířství. Má proto několik kapitol.

"Výstava je koncipována do několika tématických celků, které Škrétu představují v kontextu jeho uměleckých počátků, jeho cesty po Záalpí a po Itálii, jsou tady představeny Škrétovy nejvýznamnější realizace v oblasti oltářních obrazů, ale nalezneme tady i díla Škrétových současníků a pokračovatelů. Ze zahraničních sbírek dem doputovala skutečně mistrovská díla jako Guidio Reni, příslušníci malířské rodiny Carracciů, nebo Bernardo Strozzi. Není opomenuta ani architektura jeho doby, sochařství jeho doby, a rovněž Škrétův druhý život, jeho kult zejména v 18. a 19. století. Škréta byl jakousi ikonou českého malířství. Ze Škrétových obrazů tu nechybí žádné důležité, mnohé jsou nově restaurované."

Karel Škréta - 'Narození P. Marie'

Životopis Karla Škréty Šotnovského ze Závořic je plný mnoha bílých míst, odborníkům chybějí údaje například i o tom, u jakých malířů se učil. Jisté je, že po bitvě na Bílé hoře jeho rodina odešla do emigrace a Škréta žil mnoho let v Německu a v Itálii. Letošní konference například pomohla některé Škrétovy obrazy přesněji datovat a to podle zobrazení dobové módy, uvedl Vlnas. Naopak jiné dosud platné jistoty se s novými poznatky zachvěly v základech.

Škréta byl nejen malíř, ale i kreslíř. Pracoval na objednávku soukromých zákazníků i církve.

"Byl to umělec nesmírně všestranný, ale vzhledem k historickým okolnostem se jeho talent projevoval v oblasti oltářních obrazů, portrétů a v oblasti kresby. Škréta byl geniální kreslíř a už ve své době byl vyhledávaným navrhovatelem grafických listů, zejména složitých a myšlenkově subtilních univerzitních tezí. Jako člověk byl velice vzdělaný a kulturně orientovaný, to je známo. Z rámce středoevropské malby nevybočuje, pokud jde o žánr, ale i v tomto zdánlivě úzkém rámci dokázal podat naprosto přesvědčivé umělecké výkony a projevil se jako tvůrce, který vždy přizpůsobil charakter díla dané objednávce a prostředí."

Karel Škréta - 'Sv. Martin dělící se s žebrákem o plášť'

A jaký je podle Víta Vlnase význam Škréty pro dnešek?

"Ten je jasný. Škréta je zakladatelem novodobého malířství v českém prostředí a české umění, i to moderní, se k němu vždy vztahovalo. Známe přímé vazby umění Karla Purkyně nebo Josefa Mánesa na Karla Škrétu. V tomto ohledu byl Škréta vázen, ovšem už i u svých současníků byl považován za mimořádnou osobnost. Jak víme z vyjádření jeho přítele jezuitského polyhistora Bohuslava Balbína, byl považován za suverénně nejlepšího umělce, který žije a tvoří v Čechách v 17. století."

Škréta je mj. zajímavý i tím, že po návratu z exilu se dokázal velmi úspěšně bít o svůj majetek a vynutil si jakousi tehdejší restituci.

Téma podle Vlnase nebylo ani sérií velkorysých akcí možné vyčerpat. Lze ho pouze dočasně na základě dostupných informací uzavřít, aby se v dalších generacích znovu revidovalo. Dosud byl například nejúplnějším pramenem ke studiu Škréty katalog k výstavě, která se konala v roce 1974.

Vít Vlnas

"Současná výstava Karla Škréty samozřejmě navazuje na ty předchozí akce a v totmo ohledu nesmírně důležitá byla výstava v roce 1974 připravená jaromírem neumannem, která vlastně tvořila vyvrcholení a nejvýznamnější výsledek tehdejšího škrétovského bádání a ukázala i směry, kterými se ubíralo bádání následující."

Také letošní výstava bude uzavřena rozsáhlým katalogem.