Přehled tisku
Reformu penzí má zaplatit ČEZ a spol., tvrdí Lidové noviny. Zvažovaná změna systému, která nemá v novodobých českých dějinách paralelu, by stát mohla vyjít až na sedmdesát miliard korun ročně.
Mladší lidé totiž dostanou šanci přesměrovat si část povinných odvodů sociálního pojištění na soukromý účet. Tyto peníze ale budou státu chybět v průběžném důchodovém systému, z něhož se vyplácí penze současným seniorům. Premiér Petr Nečas i ministr financí Miroslav Kalousek podle informací deníku uvažují, že by rozjezd reformy z velké části pokryly peníze z rezerv státních a polostátních firem. Na důchody by tak přispívaly např. ČEZ, Lesy České republiky, ČEPS či Letiště Praha. Možnost, že stát zmobilizuje zdroje podniků, jejichž je akcionářem, považuje Kalousek za správnou ideu a podle něj bychom na to měli být připraveni, píší Lidové noviny.
Někteří neúspěšní uchazeči o sněmovní křesla dostanou statisícové odchodné, ačkoli dál budou pracovat ve službách státu, píše na své titulní straně deník Právo. Bývalý místopředseda sněmovního výboru pro obranu Michael Hrbata přes voličské síto neprošel, nyní je ale náměstkem ministra obrany se stotisícovým platem a vyinkasuje přitom 360.000 korun jako odchodné za své čtyřleté poslancování. Jeden exposlanec a jeden exministr míří do dozorčí rady státem ovládaného elektrárenského gigantu ČEZ. Odchodné si odnesou také bývalí ministři Fischerovy vlády, byť někteří jsou nadále na výplatní listině ministerstev, nyní ve funkcích náměstků. Jsou sice nadále ve službách státu, ale jako úředníci, ne jako ústavní činitelé, kterým zákon odchodné upírá, připomíná Právo.
Toho vypátrala Mladá fronta Dnes. Žije nedaleko centra Jihlavy, je mu 88 let. Podle svých slov si ale téměř na nic nepamatuje, jen tvrdí, že s Němci v obci vycházeli dobře, ač se jako děti seprali. Na adresu svého otce, který měl být lídrem skupiny násilníků, muž říká: „Otec byl drsný. Ale že by byl až tak drsný, jak se píše v té německé zprávě, to si nepamatuju.“ Kriminalisty přivedla na místo německá zpráva, podle níž zde místní lidé v květnu 1945 zmasakrovali 15 německých sousedů, kteří měli být po válce odsunuti. Tito obyvatelé Dobronína a okolních vesnic si nejprve museli vykopat hroby a pak byli ubiti lopatami a rýči. Kdo přežil, toho zastřelili, píše zpráva, která mezi účastníky masakru uvádí i jméno dnes 88letého Roberta K. z Jihlavy. „Myslím si, že to s vraždou není pravda, že je to vymyšlené,“říká ale tento muž Mladé frontě Dnes.
