Zprávy

Vláda poslala na odstraňování povodňových škod peníze i vojáky

Vláda uvolnila 40 milionů korun pro Liberecký kraj na urgentní pomoc po povodni. Peníze poslouží na pitnou vodu, dezinfekci či pohonné hmoty, řekl po jednání kabinetu premiér Petr Nečas (ODS). Částky budou podle něho na účtech kraje v úterý. Vláda počítá, že ve středu na základě odhadů škod rozhodne o poskytnutí dalších 300 či 350 milionů korun na odstraňování následků povodní. Dluhopisy kabinet vydávat nechce. Liberecký kraj žádal urgentní pomoc 30 milionů korun. Peníze, o kterých rozhodne kabinet ve středu, půjdou i do jiných krajů, v nichž řádila velká voda, už na odstraňování následků. Na severu Čech byl postižen také Ústecký kraj. Povodeň si vyžádala podle odhadů mnohamiliardové škody. Až je kraje a obce vyčíslí, počítá Nečas "s kombinovaným nástrojem". Na obnovu půjdou peníze od státu, krajů, obcí a z pojistek. Vláda také rozhodla, že při odstraňování následků ničivých povodní na severu Čech bude pomáhat až tisíc vojáků. Budou vyčleněni pro Integrovaný záchranný systém do konce září. Nyní je nasazeno celkem 521 vojáků, ty už nasazené doplnilo dopoledne 142 dalších, kteří zamířili na Liberecko. Působí hlavně na Frýdlantsku a v oblastech Chrastavy a Hrádku nad Nisou. O nasazení vojáků budou muset žádat samosprávy postižených obcí a krajů.

Hejtman Palas: Kraje chtějí fond pro přírodní katastrofy

Povodňové škody vzniklé na krajském majetku by měl stát hradit do 100 procent, stejně jako je tomu u obecního majetku. S tímto návrhem chce ještě v srpnu oslovit premiéra Petra Nečase (ODS) Asociace krajů ČR. Kraje navíc chtějí požadovat i vznik zajišťovacího fondu určeného speciálně na přírodní katastrofy, z něhož by se hradily způsobené škody, řekl ČTK moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas (ČSSD). Podle hejtmana nyní stát uhradí krajům povodněmi zničený majetek maximálně do 50 procent. Pojišťovny, u nichž mají kraje majetek proti přírodním katastrofám pojištěn, mají navíc tendenci smlouvy vypovědět. Nové smlouvy by pro kraj měly být podstatně méně výhodné.

Záplavy v Libereckém kraji mají zřejmě čtvrtou oběť

Záplavy v Libereckém kraji mají zřejmě čtvrtou oběť. Mrtvou 73letou ženu z Heřmanic na Liberecku objevili u Bogatyně v Polsku. Tělo nepatřilo nikomu z tamních pohřešovaných, Poláci proto oslovili s dotazem českou stranu. Totožnost ženy musí ještě potvrdit příbuzní, řekl krajský policejní ředitel Milan Franko. Frýdlantsko by tak mělo už druhou oběť velké vody, další dva lidé se utopili na Českolipsku. Potvrzeni jsou zatím podle Franka stále jen tři mrtví - v Lindavě, Raspenavě a Dolní Libchavě, několik dalších lidí se pohřešuje.

Na Děčínsku sčítají škody, Hřensko bude kvůli úklidu uzavřeno

Lidé v okolí řeky Kamenice v pondělí začali odklízet následky velké vody. Hřensko, které leží u ústí řeky do Labe, bylo celý den uzavřeno, při odklízení naplavenin pomáhali hasiči a vojáci s těžkou technikou. Během noci začaly jezdit vlaky na dvou z poškozených tratí. V Ústí nad Labem si stoupající hladina Labe vynutila uzavření Přístavní ulice. V centru města následně zkolabovala doprava. Na Děčínsku podle nedělních odhadů krizového štábu Ústeckého kraje voda napáchala škodu až za miliardu korun. Zasaženo bylo 1224 domů, 85 mostů a více než 60 silnic. Jen ve Hřensku jsou podle starosty Josefa Černého škody za 100 milionů, i když to ještě v neděli vypadalo na pětinu. "Silničáři odhadli škody na komunikacích na 25 milionů, v soutěskách je to to samé, zbytek je na obecním majetku," řekl ČTK Černý. Hladina řeky Kamenice ve Hřensku klesla na úroveň prvního povodňového stupně a voda stále ubývá.

Škody v Libereckém kraji přesáhnou podle odhadů čtyři miliardy korun

Odhady škod v Libereckém kraji s poklesem vody stoupají. Podle hejtmana Stanislava Eichlera přesáhnou čtyři miliardy korun. V neděli byl odhad poloviční. Jen opravy komunikací budou stát 1,5 miliardy korun, řekl novinářům hejtman. Stejné částky dosahují podle odhadů škody na majetku měst, obcí a občanů.

Škody na vodních dílech činí 1,5 miliardy korun, v zemědělství 50 milionů

Víkendové bleskové záplavy, které zasáhly zejména severní Čechy, způsobily podle prvního odhadu ministerstva zemědělství (MZe) na státním vodohospodářském majetku škody za 1,5 miliardy korun. Škody, které voda napáchala v zemědělství, MZe odhaduje na 30 až 50 milionů. Zpřesněné vyčíslení následků povodní spolu s návrhem způsobu úhrady jejich odstranění předloží úřad vládě do 15. září. V Povodí Labe živel poškodil majetek za 1,1 miliardy korun, v Povodí Ohře za 200 milionů korun. Státní podnik Povodí Vltavy odhaduje poškození na 15 milionů Kč a Lesy České republiky vyčíslily škody na vodohospodářském majetku na 150 milionů Kč.

Obce mohou zadávat zakázky na likvidaci záplav rychleji než jindy

Obce a kraje mohou v době záplav objednávat firmy na odstraňování škod rychleji, než za standardní situace vyžaduje zákon o veřejných zakázkách. Upozorňuje na to v aktuální tiskové zprávě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který nad dodržováním zmiňovaného zákona dohlíží. Úřad aktuálně zveřejnil manuál, který zadavatelům poskytuje návod jak v krizové situaci postupovat. "Kromě využití zakázek malého rozsahu mohou zadavatelé v postižených oblastech uplatnit i jednací řízení bez uveřejnění. Tento postup je rychlý a operativní, je nicméně omezen pouze na krajně naléhavé případy," uvedl pro ČTK předseda ÚOHS Petr Rafaj. Zákon předpokládá, že v případě živelních katastrof, například právě v době záplav, je možné zadat zakázku ve zjednodušeném řízení výzvou přímo jedinému zájemci bez jejího uveřejnění. Zákon navíc předpokládá, že určité formality lze splnit zpětně. Je ovšem nutné, aby tento postup obce a kraje používaly pouze při odstraňování škod způsobených přírodními katastrofami.

Vnitro zřídilo poradenskou linku pro lidi ze zaplavených oblastí

Ministerstvo vnitra zřídilo poradenskou linku pro lidi zasažené povodněmi. Oběti záplav a jejich příbuzní se mohou pro psychologickou pomoc, rady a zjištění dalších informací obracet na telefonní číslo 974 834 788 nebo 731 677 877, sdělil ČTK mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Ministerstvo vnitra chce zavedením linky pomoci nejen lidem z postižených oblastí, ale i profesionálům. Praktičtí lékaři, záchranáři, zástupci obcí, pedagogové či psychologové zde podle Řepky mohou zjistit informace, jak nejlépe pracovat s oběťmi záplav. Linka bude fungovat nepřetržitě.

Na pomoc zaplaveným dali lidé a organizace dosud 5,2 milionu

Lidé, humanitární organizace a další instituce začali přispívat regionům postiženým záplavami - podle zjištění ČTK se na sbírkových kontech i jinde sešlo dosud nejméně 5,2 milionu korun. Humanitární společnosti a města organizují distribuci zásilek s pomocí v severočeských městech a vesnicích, přístup jim ale komplikují poničené cesty. Zajišťují hlavně čisticí prostředky, košťata, nářadí, rukavice, věci osobní hygieny, prací prostředky, repelenty. Hledají také dobrovolníky, kteří mohou jet odklízet následky škod přímo na místo. Vypsáno bylo několik záplavových sbírek. "Podpora veřejnosti je v této chvíli klíčová. Rozsah pomoci závisí i na množství vybraných prostředků. Uvítáme jakékoli finanční dary," řekl ČTK Igor Klimeš ze společnosti Člověk v tísni. Na jejím kontě 72027202/0300 a přes DMS SOSPOVODNE (na číslo 87777) se dosud vybralo 825.000 korun, další jeden milion uvolnil Klub přátel Člověka v tísni. Humanitární organizace ADRA od lidí shromáždila zatím 1,67 milionu korun. Zájemci mohou využít účtu 4028 4028/0300, v.s. 391. Přispět lze také dárcovskou zprávou ve tvaru DMS ADRA na číslo 87777. Diakonie Českobratrské církve evangelické získala 176.000 korun přes dárcovské SMS ve tvaru DMS POMOCPOVODNE na číslo 87777, otevřela také sbírkové konto 27196349/0800, variabilní symbol 2010. Jeden milion korun uvolnilo Konto Bariéry, o peníze mohou žádat handicapovaní, které povodeň zasáhla. Zveřejnilo také povodňový sbírkový účet 17111444/5500 v.s. 8810 a možnost dárcovských zpráv ve tvaru DMS KONTOBARIERY na číslo 87777. Sbírkové konto vyhlásil též Český červený kříž, je to číslo 222826/5500, v.s. 222, i zde je možné využít dárcovskou SMS s textem DMS CCK na telefonní číslo 87777.

Klaus se na Sněžce setká s novým polským prezidentem Komorowským

Prezident Václav Klaus se v úterý při tradiční svatovavřinecké pouti na Sněžku setká se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským, který se v pátek ujal svého úřadu. První setkání obou prezidentů se odehraje netradičně na nejvyšší české hoře, na česko-polské hranici. Klaus a Komorowski se na Sněžce zúčastní bohoslužby a najdou si čas na rozhovor, možná spolu absolvují i část výstupu. ČTK to řekl Klausův mluvčí Radim Ochvat. Klaus se svatovavřinecké pouti na Sněžku účastní tradičně. Pravidelně se při ní setkával s někdejším hradeckým biskupem a nynějším pražským arcibiskupem Dominikem Dukou. Ten bude letos opět sloužit mši, která na Sněžce začne v poledne. Setkání se zúčastní například i předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

ODS: Do pražského zastupitelstva brankář Bříza a zpěvák Kalousek

Pražská ODS představí kandidáta na primátora 28. září. V pondělí udělalo její vedení razantní změny v lídrech kandidátek, kterých je sedm. Novinářům to po jednání regionální rady pražské ODS řekl její předseda Boris Šťastný. Vedení pražské ODS dosadilo na první místa kandidátek nestraníky, někdejšího hokejového brankáře Petra Břízu, zpěváka Jana Kalouska a lékaře Bohuslava Svobodu.

Ministr dopravy Bárta zastavil všechny stavby na železnici

Ministr dopravy Vít Bárta (VV) s okamžitou platností rozhodl o zastavení veškerých staveb na železnici, které financuje Správa železniční dopravní cesty. ČTK to sdělil Jakub Ptačinský z tiskového oddělení ministerstva. Stavbaři jsou podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) z jednání ministerstva v šoku, situace prý může skončit kvůli neplnění závazků ze strany státu až u soudu. Jak doplnil Bárta na mimořádné tiskové konferenci, k zastavení výstavby vedla skutečnost, že stavební společnosti nenabídly státu požadované slevy. Firmy podle Bárty přišly se slevami v řádu promilí až "titěrných" jednotek procent, což ministra neuspokojilo.

MPSV: Nezaměstnanost v červenci mírně stoupla na 8,7 procenta

Nezaměstnanost po čtyři měsíce trvajícím poklesu v červenci opět stoupla, a to o 0,2 procentního bodu na 8,7 procenta. Úřady práce tak k 31. červenci registrovaly 505.284 lidí, což je o 4784 více než na konci června. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl počet nezaměstnaných o 19.965 lidí. Sdělilo to ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Naplnila se očekávání analytiků, kteří předpovídali růst nezaměstnanosti kvůli přílivu nových absolventů škol na úřady práce. Červenec ovšem přinesl i dobrou zprávu, kterou byl nárůst volných pracovních míst. Úřady práce jich evidovaly 33.479, což je 552 více než v předchozím měsíci. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 15,1 uchazeče.

ČSÚ: Míra nezaměstnanosti ve 2. čtvrtletí byla 7,2 procenta

Míra nezaměstnanosti dosáhla ve 2. čtvrtletí 7,2 procenta. Meziročně se zvýšila o 0,8 procentního bodu, proti 1. čtvrtletí o jeden procentní bod klesla. Počet nezaměstnaných dosáhl 375.000, což je o 12.500 méně než v 1. čtvrtletí. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pokles nezaměstnanosti mezi 1. a 2. čtvrtletím roku 2010 je podle statistiků daný především obecně lepšími podmínkami pro získání práce v jarních a letních měsících, ale částečně i zlepšením situace na trhu práce. Předběžné výsledky za 2. čtvrtletí 2010 ukazují zastavení poklesu zaměstnanosti. Průměrný počet zaměstnaných očištěný od sezónních vlivů se snížil proti 1. čtvrtletí o pouhých 1900, přičemž bez sezónního očistění se díky sezónním pracím čtvrtletně počet zaměstnaných zvýšil o 51.800, tedy o 1,1 procenta. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) přitom na konci druhého čtvrtletí, tedy v červnu, dosahovala nezaměstnanost míry 8,5 procenta. To je ovšem dáno odlišnou metodikou zjišťování.

Česko za pololetí čerpalo z EU o 22,7 miliardy korun více, než odvedlo

Česká republika získala v letošním 1. pololetí z rozpočtu Evropské unie o 22,7 miliardy korun více, než do unijního rozpočtu přispěla. Čerpala 41,4 miliardy korun a odvedla 18,7 miliardy Kč. V meziročním srovnání je celkové saldo za první pololetí o 6,3 miliardy korun nižší. ČTK o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Za pozitivním saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály podle MF především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a prostředky ze Společné zemědělské politiky EU. Na politiku soudržnosti za první pololetí obdržela Česká republika 19,2 miliardy korun, příjmy ze Společné zemědělské politiky dosáhly 21,7 miliardy korun.

V meziročním srovnání je podle ministerstva pozitivní hlavně struktura čerpaných prostředků. "V letošním půlroce ČR totiž čerpala již pouze průběžné platby, kterými EU proplácí již uskutečněné výdaje ze strany příjemců, zatímco v prvním pololetí loňského roku ČR čerpala pouze zálohové platby," uvedlo MF. Objem průběžných plateb za první pololetí byl navíc vyšší než za celý loňský rok. Česko čerpalo za prvních šest měsíců letošního roku průběžné platby ve výši 19,2 miliardy korun, za celý rok 2009 to bylo 17,8 miliardy korun.

Během členství v unii od května 2004 do konce letošního června Česko čerpalo z rozpočtu EU celkem o 120,2 miliardy korun více, než přispělo. Získalo 321,3 miliardy korun a odvedlo 201,1 miliardy korun.

HN: Podpora stavebního spoření má být pro všechny nejvýše 2000 Kč

Padesátiprocentní daň, kterou chce vláda zavést na stavební spoření, má platit jen příští rok. V roce 2012 ji chce ministerstvo financí zrušit a státní podporu všem bez rozdílu snížit na nejvýše 2000 korun. Píšou to Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na návrh zákona, který mají k dispozici. Podle deníku má být také zavedena patnáctiprocentní daň na úroky z vkladů. Snížení podpory na nejvýše 2000 korun se má týkat i lidí, kteří už u staveních spořitelen smlouvu mají. Banky tuto případnou rektroaktivitu již dříve kritizovaly. "Mateřské společnosti stavebních spořitelen mohou zvažovat zahájení arbitrážních sporů proti České republice podle dohod o podpoře a ochraně investic," připouští podle HN i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v příloze k zákonu. Ministr si ale myslí, že Česko má dost argumentů pro to, aby v případných sporech vyhrálo, dodává deník. Pokud by se snížila státní podpora, došlo by podle tajemníka Asociace českých stavebních spořitelen Jiřího Šedivého ke snížení atraktivity stavebního spoření, snížil by se příliv vkladů a následně i schopnost stavebních spořitelen poskytovat úvěry v takovém měřítku jako doposud. Patnáctiprocentní daň na úroky by podle něj vytáhla lidem z kapsy zhruba 1,5 miliardy korun, které by mohly být prostřednictvím úvěrů investované do bydlení. Dnes činí státní příspěvek 4500 korun na smlouvách uzavřených před rokem 2004 a 3000 korun na pozdějších smlouvách. Stavební spoření má zhruba pět milionů Čechů.

V Itálii bylo oceněno DVD s filmem Marijka nevěrnice z roku 1934

Součástí mezinárodního festivalu archivních a restaurovaných filmů Il Cinema Ritrovato, který v červenci skončil v Bologni, bylo udílení cen za nejlepší DVD. V kategorii Nejlepší znovuobjevený film zvítězilo české DVD s filmem Marijka nevěrnice z 30. let minulého století, u jehož vzniku stál Národní filmový archiv (NFA). ČTK to oznámila Lenka Kosztolányiová z firmy Filmexport Home Video. Obě tyto firmy zahájily letos v červnu vydávání speciální DVD kolekce archivních snímků. Edice se od dosavadních nosičů s domácími filmy, které vycházejí díky dlouhodobé spolupráci obou institucí, odlišuje výraznějším podílem archívu na výběru titulů, na grafické podobě DVD a jejich bonusové výbavě. Marijka nevěrnice byla prvním počinem této kolekce; na DVD je prezentována ve speciálně ošetřené podobě, překopírované z originálního filmového negativu.

Baladický milostný příběh zasazený do autentického prostředí podkarpatských horalů, natočil podle námětu Ivana Olbrachta a scénáře Karla Nového v roce 1934 spisovatel Vladislav Vančura, který už měl tehdy za sebou režie hraných filmů Před maturitou a Na sluneční straně. Šlo tehdy o jeden z významných pokusů o vytvoření skutečně uměleckého díla v české kinematografii, které realisticky zachytilo život na Podkarpatské Rusi. Autorem filmové hudby byl Bohuslav Martinů.

Festival Struny podzimu nabídne tři hvězdy jazzové scény

Projekt norského saxofonisty Jana Garbareka, výlety do klasické hudby amerického pianisty Brada Mehldaua a poctu Sarah Vaughanové v podání vokalistky Dianne Reevesové představí v jazzové části svého programu mezinárodní hudební festival Struny podzimu. Jeho 15. ročník se uskuteční od 19. září do 21. listopadu a na různých místech v Praze nabídne tři programové řady, pět nových koncertních prostor, deset večerů a sedm premiér. ČTK to za pořadatele sdělila Silvie Marková. "Koncerty Garbareka, Mehldaua a Reevesové podají pádný důkaz, jak rozmanitý může být současný jazz a jak otevření jinými vlivům jsou současní jazzmani," uvedl umělecký ředitel festivalu Marek Vrabec.

Archeologové objevili v Kyjově při vykopávkách hroby Langobardů

Archeologové objevili v uplynulých dnech při záchranném výzkumu v místě, kde vznikne nové obchodní centrum, pohřebiště germánského kmene Langobardů ze šestého století našeho letopočtu. Jde o unikátní nález, řekl ČTK archeolog Jaromír Šmerda z hodonínského Masarykova muzea. Zatím je sice odkryto jen několik hrobů, předpokládá se ale, že půjde o rozsáhlé pohřebiště. Výzkum potrvá asi tři měsíce. Pro Langobardy bylo typické, že jejich hroby byly poměrně hluboké - měřily až dva metry. Byly obkládány dřevem, popřípadě byli mrtví pohřbíváni do rakví. Součástí hrobů byly i milodary. Tvořily je zejména předměty denní potřeby a často také zbraně. Podařilo se objevit i několik neporušených nádob z keramiky. Odborníci odebírají v hrobech vzorky k podrobným analýzám. Výsledky prozradí podrobnosti o tom jak žili, popřípadě zemřeli. Pohřebiště pochází z dob stěhování národů, a to z období před příchodem slovanských kmenů do střední Evropy.

Pekařovskou pouť letos obohatí mezinárodní setkání flašinetářů

Flašinetáři z České republiky i ze zahraničí letos zamíří na tradiční pouť, která se uskuteční v pátek a v sobotu v Pekařově na Šumpersku. Majitelé historických hracích strojků se jí v posledních letech účastní pravidelně. Letos poprvé ale na setkání dorazí i zahraniční hosté. Účast už přislíbili flašinetáři z Francie a Švýcarska, které zřejmě doplní i Němci a Poláci, řekl ČTK Martin Černohous z občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné. Flašinety k pekařovské pouti patří neodmyslitelně. "Pekařov je známý tím, že tady v minulosti flašinety a varhany vyráběla firma Franz Kolb & Söhne. Z toho důvodu se setkání pravidelně pořádá a letos je poprvé i mezinárodní," doplnil Černohous.

Marušková získala ve sportovní pistoli světový bronz

Střelkyně Lenka Marušková získala na mistrovství světa v Mnichově bronzovou medaili ve sportovní pistoli. Od zlata ji dělily pouhé dvě desetiny bodu. Stříbrná olympijská medailistka z Atén si tak spravila chuť po nedělním čtvrtém místu ve vzduchové pistoli.

Dále ze sportu:

Tenista Tomáš Berdych se navzdory vyřazení ve čtvrtfinále turnaje ve Washingtonu dostal na sedmé místo světového žebříčku, což je jeho nejlepší postavení v kariéře. Finalista letošního Wimbledonu se oproti minulému týdnu posunul o jednu pozici před Argentince Juana Martína del Potra, jenž kvůli zraněnému zápěstí v americké metropoli neobhajoval loňský titul. Čtyřiadvacetiletý Berdych zlepšením na sedmé místo překonal maximum daviscupového kolegy Radka Štěpánka, jenž byl stejně jako dosud on nejlépe osmý. Štěpánek, jenž se vrací na kurty po dlouhodobých zdravotních problémech, je v žebříčku na 29. pozici. Výše než Berdych vystoupali od zavedení počítačového pořadí ATP pouze čtyři čeští tenisté - na první místo Ivan Lendl, na druhé Petr Korda a shodně na páté Jan Kodeš a Jiří Novák.

ČHMÚ: Vydatné srážky by se do ČR mohly vrátit v noci na pátek

Vydatné srážky, které o víkendu na severu Čech rozvodnily vodní toky a způsobily záplavy, by se do Česka mohly vrátit v noci ze čtvrtka na pátek. Napršet by mohlo až 50 milimetrů vody. ČTK to sdělil mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák. Meteorologové budou předpověď postupně upřesňovat. O uplynulém víkendu napršelo v nejhůře postižených místech 150 až 200 milimetrů vody.

Počasí v úterý

Slunečno, ojediněle s přeháňkami. Teploty 23 až 27 stupňů Celsia.