Hospodářské noviny získaly první návrh rozpočtu na rok 2011. Ministr financí Miroslav Kalousek v něm navrhuje seškrtat výdaje na příští rok o rekordních 58,5 miliardy korun, což je ještě o čtyři miliardy více, než dosud avizoval.
Hospodářské noviny získaly první návrh rozpočtu na rok 2011. Ministr financí Miroslav Kalousek v něm navrhuje seškrtat výdaje na příští rok o rekordních 58,5 miliardy korun, což je ještě o čtyři miliardy více, než dosud avizoval.
Příjmy plánuje Kalousek zvýšit skoro o 20 miliard a deficit rozpočtu by tak měl být 135 miliard. Komentář deníku k rozpočtu poznamenává, že jeho první nástřel není ani revolucí ani evolucí a to nejlepší, co se o něm dá říct, je, že představuje umění možného. "Což ovšem neznamená, že se kolem něj nestrhne koaliční bouře, která může trvat po celý zbytek roku. A která na rozpočet může mít výrazný dopad."
Miroslav Kalousek, foto: www.vlada.cz
Komentář deníku Právo hledá odpověď na otázku, proč se těm, kteří nemají rádi ministra financí Miroslava Kalouska, nedaří. Přitom chce-li někdo nabourat jeho současnou tvář uvážlivého konzervativce, jemuž leží na srdci finanční zdraví státu, má prý vějíř možností. "Co takový neuskutečněný pokus o vládu s ČSSD za podpory komunistů? Nebo proslulé padáky? Či jak ke svému bydlení přišel? Smůla kalouskofobů je v tom, že z jejich neoblíbence všechno stéká jako voda z kachního peří. Na všechno má odpověď. Ze všeho se vylíže. A zůstává suchý," soudí komentátor.
Lidové noviny se na své titulní straně věnují exministrovi a také bývalému poradci premiéra Jana Fischera Vladimíru Mlynářovi, který v pondělí nastoupil do PPF, kde bude mít na starosti vztahy se státem a komunikaci. Pro PPF bude Mlynář, který má dobré vztahy s TOP 09 hodnotnou posilou, míní deník a připomíná, že skupina má velký zájem o ekologickou superzakázku za desítky miliard. Komentář listu uvádí, že skoro každý takový přestup bývalého politika vypadá se svými specifickými okolnostmi pochopitelně a nenapadnutelně. "Pravidla o zamezení konfliktu zájmů je prakticky nemožné napsat tak, aby se neobcházela. Vzato v celku se ale kultura otáčivých dveří podílí jak na ztrátě důvěry občanů v demokratický systém, tak i na jeho faktické nižší funkčnosti. Protože tam, kde se potkávají samí známí, se hůř odmítá," uzavírá komentář.
Mladá fronta Dnes připomíná, že před 44 lety byla zahájena akce Vlasatci, namířená, jak název napovídá, proti mužům s dlouhými vlasy, ti byli sledováni, někteří z nich byli zadrženi a ostříháni. Deník získal ukázky z nové knihy Vraťte nám vlasy, kde jsou i dosud nezveřejněné dokumenty o této komunistické kampani, na níž se podílelo několik složek režimu: aparát strany, Veřejná bezpečnost i Státní bezpečnost. Ze zmíněných dokumentů plyne, že výskyt vlasatců v jednotlivých okresech, byl dokonce zaznamenáván i do speciální mapy. Z ní lze vyčíst, že vlasatci nebo také máničky se nevyskytovali v republice rovnoměrně, nejvíce jich bylo v průmyslových centrech.
Hospodářské noviny píší, že počet tolik diskutovaných billboardů okolo komunikací se v příštích dvou letech sníží o 900, dnes je jich okolo 30 tisíc. Končí totiž nevýhodné smlouvy uzavřené v devadesátých letech a ministerstvo dopravy nebude už dávat souhlas s umístěním reklamy. „Česko tak zřejmě přestane připomínat východoevropskou plakátovou džungli.“ Velkoplošné reklamy jsou podle odborníků nebezpečné ve dvou případech – rozptylují řidiče a mohou se jim při dopravní nehodě stát osudnými.
Komentář Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad nově zavedeným vstupným do katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Mimo jiné poznamenává, že platit za vstup do kostela je vždy dost sporná záležitost. Církev v tomto případě pozbyla právo na morální apely, protože sama kdysi vstupné hbitě zavedla, jen jak to bylo možné. I když k tomu měla ekonomické důvody, z psychologického hlediska se vnější pozorovatel může jen divit. Léta se v Česku vedly řeči o tom, že katedrála patří celému národu a těžko se lidem vysvětluje, že mají platit za něco, co je údajně jejich. „Co má teď dělat vlastenec, když se chce dojmout poblíž kostí svých feudálních panovníků? Zaplatit 250 korun. Bylo by zajímavé zjistit, jak to dělají jinde, že vstupné zavést nemuseli a kostely jim přitom na hlavu zatím nespadly a počty turistů nemají potřebu ´regulovat.´ Svaté město Řím i sekulární Francie to nějak zvládají.“
