České deníky se věnují především Ladislavu Smoljakovi, který v neděli v 78 letech zemřel. Připomínají režisérovy filmy, nejslavnější citáty z cimrmanovských divadelních her dvojice Svěrák - Smoljak a vzpomínky Smoljakových kolegů a přátel.
Ladislav Smoljak, foto: ČTK
České deníky se věnují především Ladislavu Smoljakovi, který v neděli v 78 letech zemřel. Připomínají režisérovy filmy, nejslavnější citáty z cimrmanovských divadelních her dvojice Svěrák - Smoljak a vzpomínky Smoljakových kolegů a přátel.
Radek John (vlevo) a Petr Nečas, foto: ČTK
Noviny si ale všímají i dalších témat, například strany Věci veřejné a povolebního vyjednávání. Komentář Mladé fronty Dnes uvádí, že na tom, že strana je nestandardní se dá shodnout snad i s jejími členy. "Kde jinde mají hlavního sponzora, majitele bezpečnostní agentury, přímo ve vyjednávacím týmu o příští vládě. Kde jinde se budoucí poslanci upisovali, že zradí-li jednotu při hlasování, zaplatí pokutu sedm milionů korun? A kde jinde rozhodují za zvolené a svéprávné poslance jacísi veřejnosti neznámí podporovatelé strany svým klikáním na internetu? " Přesto však komentátor soudí, že není třeba mít ze strany strach a to ze tří důvodů: Radek John spojil značnou část svého života s investigativním pořadem, a proto komentátor vážně pochybuje o tom, že by další část hodlal věnovat "podpoře politických lumpáren", tedy popření sebe sama. Druhým důvodem je pak velký počet poslanců, se čtyřiadvaceti dospělými lidmi prý nejde pracovat jako se zaslepenými sektáři. "Od Věcí veřejných nečekám nedemokratické praktiky i proto, že by tím popřely jediný smysl své existence a podstatu svého úspěchu," dodává do třetice komentátor.
Hospodářské noviny k Věcem veřejným poznamenávají, že by strana měla zapomenout na fantasmagorie typu testů korupční odolnosti politiků a prosadit do koaličního prohlášení skutečně podstatné body svého programu, jako je například rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu i na samosprávu. Pak by se mohly stát jakýmsi hlídačem antikorupčních plánů v koalici. "Pokud na nich budou trvat důsledně, pádně tak odpoví na obvinění, že jsou mafiánským projektem pražských kmotrů."
Cyril Svoboda, foto: ČTK
Lidové noviny si všímají KDU-ČSL, lidovci se podle listu z volebního debaklu ještě nevzpamatovali a vše nasvědčuje tomu, že ani do budoucna to nebude jinak. Předseda Cyril Svoboda, který po vyhlášení výsledků hlasitě "přijal odpovědnost" a rezignoval, později ale oznámil, že chce v čele strany setrvat až do sjezdu. V neděli pak svou pozici po nátlaku, který nebyl pouze zákulisní, opustil. "Jestli se lidovci nemohou dopátrat příčin svého neúspěchu, můžeme jim posloužit nevyžádanou radou - porovnávejte pozorně svá slova a činy. Svobodova rezignace-nerezignace je typická. Voličům na lidovcích nevadila jejich zásadovost v otázkách potratů či eutanazie, ale jejich bezzásadovost v praktické politice," soudí komentátor.
Deník Právo na své titulní straně uvádí, že kvůli krizi v Česku extrémně roste žhářství a upřesňuje, že stoupá počet těch požárů, které jsou založeny s úmyslem zakrýt některé podvody či získat často mnohamilionové částky z pojistného plnění. Deník vychází z informací České pojišťovny a Kooperativy. Žháři se dělí do dvou kategorií, uvádí Právo - první tvoří podnikatelé, kterým jejich firma nebo živnost přestala fungovat. Druhou skupinou jsou profesionální žháři, jejichž činnost spočívá v zakládání podniků, které zanedlouho podlehnout rozsáhlému požáru, při kterém jsou zničeny všechny důkazy.
"Přichází éra jedináčků," hlásá titulek Mladé fronty Dnes. List uvádí, že přestože je ideálem většiny Čechů rodina se dvěma dětmi, po narození prvního dítěte prý plány na druhého potomka berou často za své. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl průzkum mezi několika sty rodinami. Podle průzkumu jsou nejčastějšími důvody, proč lidé zůstanou u jednoho dítěte, především zdravotní nebo existenční potíže, následují obavy ze ztráty zaměstnání a kariéra. Svou roli hraje také omezení volného času. Jedináčků bude přibývat, píše deník a uvádí, že zatímco dnes má jedno dítě každá pátá rodina, v generaci, která se narodila po válce to byla každá sedmá rodina. Z prognóz demografického vývoje pak plyne, že do dvaceti let bude v Česku žít až čtvrtina jedináčků.
Lidové noviny píší, že v ústavech v Česku žije až 22 tisíc dětí a často i ty, které by tam být nemusely, za což je stát dlouhodobě kritizován OSN i Evropskou unií. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem školství ale už připravují změnu celého systému. Podle ní by se měly ústavy zaměřit i na preventivní práci s rodinou, která se dostává do problémů, a tak by se mohlo předejít situacím, ve kterých už musí být dítě z rodiny odebráno. Do ústavů by také mohly být umisťovány děti jen na nezbytně nutnou dobu, např. než si rodič najde práci nebo absolvuje protialkoholní léčení. O navrácení dětí by pak nerozhodoval soud, čímž by se celá věc zbytečně neprotahovala.
