Přehled tisku
Lidové noviny komentují schůzku premiérů Jana Fischera a Roberta Fica, zdůrazňují, že i volby na Slovensku a v Maďarsku nás mají zajímat.
"Ať chceme nebo ne, jsme s Maďary a Slováky součástí visegrádské čtyřky a regionu s nepřesným názvem střední Evropa. Myslet si, že když se budou dít nepěkné věci v Maďarsku nebo na slovensko-maďarském pomezí, nebude to mít vliv na naši pověst, ale ani na hodnotu našich akcií, příliv investorů, na pohodu či nepohodu našich životů, by bylo krátkozraké," míní komentátor.
Každých 16 kilometrů potkáte na českých silnicích řidiče - agresora a podle odhadů za každou čtvrtou nehodu může agresivní nebo netolerantní chování řidiče. Tématu se obsáhle věnuje Mladá fronta Dnes a odvolává se na první výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z ČVUT, policie a Besipu. Chování řidičů zkoumali přímo v terénu, nejčastějším přestupkem byla nepřiměřená rychlost, po ní následovalo nedovolené a nebezpečné předjíždění, kličkování a problikávání, kterým řidič na dálnici vyzýval pomaleji jedoucího kolegu k opuštění levého jízdního pruhu. Podle zjištění se jako agresoři nejčastěji projevují muži do pětatřiceti let a bezohledné chování je častější u řidičů drahých automobilů. Podle dopravního psychologa Karla Havlíka přibývá také agresivních řidiček, což například v sedmdesátých letech, kdy pracoval na podobné studii, bylo naprostou výjimkou.
"Aukce ukázala, jak omezit korupci a plýtvání," píší Hospodářské noviny a upřesňují, že na jediné zakázce dokázala fakultní nemocnice v Motole ušetřit devadesát procent předpokládané ceny. Stačil k tomu prý jednoduchý krok - nechat dodavatele soupeřit přes web v internetové dražbě. "Za smlouvu na hromadný mobilní tarif pro čtyři stovky služebních telefonů se největší česká nemocnice chystala v průběhu příštích dvou let utratit deset milionů korun. Odhad vycházel z cen, které nemocnice platila až dosud. Po dražbě, kdy se konkurenti v předem stanoveném čase on-line přebíjeli, cena spadla na milion." Internetové aukce doporučovala i někdejší Národní ekonomická rada vlády, podle jednoho z jejích členů Miroslava Zámečníka, by se aukce měly zavést povinně všude tam, kde je to technicky možné. Mohlo by jít o preferovanou metodu, kdy by zadavatel musel zdůvodnit, proč elektronické aukce případně nepoužívá. Podle šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky stát ročně, právě kvůli neprůhlednosti výběrových řízení, ztrácí 60 až 90 miliard korun.
Koho zajímá, kolik v loňském roce stála jeho zdravotní péče, kolik zaplatil na regulačních poplatcích či doplatcích za léčivé přípravky, má požádat svou zdravotní pojišťovnu o příslušné údaje, píše deník Právo. Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Roda je právě v dubnu k tomu nejvhodnější doba, protože klient dostane výpis za celý rok 2009. Pokud bude na výpisu platba za ošetření, které pacient neabsolvoval, měl by dotyčný pojišťovnu neprodleně kontaktovat. Loni o výpis požádalo 60 tisíc lidí.
"Falešné odbory slibují práci, ale jen inkasují," hlásá titulek Lidových novin. Podle deníku obdržely stovky nezaměstnaných email, že za poplatek 500 korun se uchazeč o zaměstnání stane členem sociálně odborového svazu Eurosolidarita a nabídky pracovních příležitostí se mu jen pohrnou. Údajný sociálně odborový svaz Eurosolidarita zasílá uchazečům o zaměstnání zprávu o projektu Národního protikrizového centra, díky němuž dostanou práci tisíce lidí. "Problém je, že na uvedené adrese žádné podobné odbory nesídlí, stejně jako neexistuje žádné Národní protikrizové centrum. Zájemce si může na internetových stránkách ověřit, že svaz je oficiálně registrován na ministerstvu vnitra, které to sice potvrzuje, ale upozorňuje, že žádost o registraci nemůže ze zákona odmítnout, pokud splňuje základní náležitosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí považuje aktivity Eurosolidarity za pravděpodobnou snahu o podvod. Mluvčí resortu Štěpánka Filipová oznámila, že na uvedený subjekt byl už loni podán podnět k provedení kontroly ze strany úřadu práce a oblastního inspektorátu práce a šetření už probíhá. Filipová také zdůrazňuje, že nikdo ze zákona nemůže požadovat jakýkoli registrační poplatek za účelem zprostředkování zaměstnání.
Mladá fronta Dnes otestovala dvacet velkých nádraží po celé České republice, zajímala se o bezpečnost, čistotu i služby pro cestující. Výsledek podle listu překvapil. "V první trojce jsou ´černá města´ Kladno a Ostrava a s nimi Olomouc." Naopak na posledních třech místech skončila v testu dvě pražská nádraží - Smíchovské a Masarykovo, nejnižší příčku obsadily Karlovy Vary. O umístění nádraží rozhodovalo dvacet kritérií např. fronty u pokladen, čistota haly, možnost parkování, čekárna, srozumitelnost hlášení či počet bezdomovců. Známkovalo se jako ve škole, skoro samé jedničky sbírala nádraží za hlášení rozhlasu, za fronty u pokladen dostalo trojku pražské hlavní nádraží, ostatní skončily lépe. Na výsledky reagoval mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský, podle něj nejhůře dopadla nádraží, s jejichž rekonstrukcemi se už počítá, tam patří právě Karlovy Vary a Masarykovo nádraží v Praze.