České deníky se věnují především odstoupení předsedy ODS Mirka Topolánka z pozice volebního lídra ODS. Komentují nejen tento krok, ale také místopředsedu ODS Petra Nečase, který nově povede ODS do květnových voleb, nebo budoucnost občansko demokratické strany. Tisk přináší také rozhovory s Nečasem a Topolánkem nebo rekapitulaci Topolánkova působení v ODS.
Komentátor Mladé fronty Dnes soudí, že Topolánek naplnil přísloví o tom, že kdo s čím zachází, tím také schází - Topolánek drzými ústy vítězil a ta se také stala jeho osudem.
Komentátor Hospodářských novin míní, že až ti, kteří přinutili Topolánka odejít přestanou vidět rudě, nahlédnou, že vůbec není jisté, jestli ODS pomohli.
Lidové noviny poznamenávají, že řeč se od skutečných příčin problémů ODS teď bude stáčet k aféře s rozhovorem pro časopis LUI, jejíž podstata je tak nicotná, až jednoho „hanba fackuje“. Poctivý rozbor by se musel soustředit na prorůstání strany s byznysem a jiné poklesky.
Deník Právo komentuje volbu Petra Nečase, který je podle listu vzdělaný, dovede se ovládat a při diskusích působí dojmem člověka kompetentního, tedy pravý opak Topolánka. A navíc s jeho jménem není spojen žádný skandál.
Na stránkách novin najdeme ale i jiná témata:
Deník Právo s odvoláním na svůj zdroj informuje, že podle snížil ve středu Pražský vrchní soud na základě starších prezidentských amnestií dosavadní šestiletý trest bývalé prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, která byla odsouzena za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové. Brožová - Polednová by tak mohla teoreticky opustit brány věznice v březnu roku 2011, má totiž právo požádat po odpykání dvou třetin trestu o podmínečné propuštění. Oficiální informaci o výsledku neveřejného soudního jednání deník nezískal, na "verdikt bylo vydáno přísné informační embargo do doby, než budou s výsledkem písemně obeznámeni všichni účastníci řízení."
Mladá fronta Dnes přináší příběh Karla Mynáře, který jako příslušník francouzské cizinecké legie bojoval ve Indočíně. Nebyl sám, do války se zapojilo okolo dvou tisíc tehdejších Čechoslováků, kteří po únorovém puči uprchli na Západ. Přes pět set jich během konfliktu padlo. Tématu se už tři roky věnuje historik Ladislav Kudrna z Ústavu pro studium totalitních režimů, za nepřekvapivější zjištění označil počty vojáků z Československa, kteří v Indočíně bojovali. "Překonává to jen válečné nasazení za druhé světové války, ani dobrovolníků ve španělské válce nebylo tolik," uvádí Kudrna.
Foto: Evropská Komise
Starostové se podle Lidových novin bojí, že se kvůli vyšetřování podezřelých projektů z evropských dotací zadluží na desítky let. Zdlouhavé vyšetřování na jihu a západě Čech působí problémy některým obcím - podle starostů může vést k naprosté ztrátě důvěry v systém evropských dotací v celém Česku. Ministerstvo financí totiž doporučilo, aby do ukončení vyšetřování projektů z Regionálního operačního programu Jihozápad nedostal slíbenou dotaci žádný úspěšný žadatel, ač už jeho projekt s vyšetřováním souvisí nebo ne. Města a obce ale ve víře, že získaly prostředky z evropských fondů, proinvestovaly miliony korun, vzaly si úvěry nebo uzavřely smlouvy s firmami. Teď jim hrozí, že o peníze v celkové hodnotě 3,8 miliardy, které byly určeny na 177 projektů, přijdou. Hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola uvedl, že výbor Regionální rady Jihozápad vyzval ministerstvo financí, aby do konce měsíce vyčlenilo podezřelé projekty a pro zbytek uvolnilo přístup k penězům. Ministerstvo ale zatím s řešením váhá a slibuje rozhodnutí v nejbližších týdnech.
"Odboráři ve Škodě Auto hrozí nátlakovými akcemi," píší Hospodářské noviny. Vycházejí z informací týdeníku Škodovácký odborář, podle něj nebylo ani v dalším kole mzdového vyjednávání v mladoboleslavské škodovce dosaženo shody mezi vedením a odbory. Pokud tedy nedojde k dohodě do příští středy, kdy končí současná kolektivní smlouva, jsou odboráři připraveni zahájit nátlakové akce. Vedení automobilky sice minulý týden svou nabídku zvýšilo, podle odborů, které upozorňují na obavy z rostoucí inflace, ale nedostatečně. Loni čistý zisk firmy poklesl a letošní rok bude podle ekonomického šéfa firmy Holgera Kintschera těžký.
Foto: ČTK
Deník Právo se věnuje nálezu kostry, kterou archeologové objevili za hřbitovní zdí v Hrádku nad Nisou. Nález, datovaný do počátku 14. století, je unikátní tím, že kostra ležela v poloze na břiše a kolem ní nebyly pozůstatky rakve. Archeologové se původně domnívali, že ostatky patří ženě, takto se pohřbívaly např. matky, které zabily své dítě, podobný osud stihl také osoby pokládané za čarodějnice či vampýry. Po exhumaci ostatků se podle antropoložky Hany Brzobohaté z archeologického ústavu AV ukázalo, že jde nejspíše o muže. Tento fakt nahrává spíše teorii, podle které se podobným způsobem pohřbívali sebevrazi, zločinci či lidé, kteří nějakým způsobem vybočovali, říká archeolog Petr Brestovanský. V hrobě byly nalezeny také mince a existují možnosti, jak zjistit, jestli nebyly padělané. Pak by mohl pohřbený člověk být penězokazem, což byl ve středověku těžký zločin.
