Přehled tisku

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Hospodářské noviny informují o tom, že ukládat peníze na stáří do penzijního fondu se v České republice přestalo vyplácet, protože fondy teď vynášejí méně než běžné způsoby spoření.

Foto: Evropská komise
Hospodářské noviny informují o tom, že ukládat peníze na stáří do penzijního fondu se v České republice přestalo vyplácet, protože fondy teď vynášejí méně než běžné způsoby spoření.

Z ankety listu mezi řediteli největších penzijních fondů vyplynulo, že většině klientů za loňský rok fondy vydělají jen mezi jedním a dvěma procenty. Komentář deníku k tomu poznamenává, že chabé výsledky penzijních fondů vyvolávají otázku, zda je reálné, aby se staly druhým pilířem důchodového připojištění. "Odpověď je jednoduchá, i když nikoli příjemná: za současného systému schopnosti fondů vydělávat a za neexistence státní garance peněz, nikoliv," míní komentátorka. Nejdůležitější podle ní je, aby si lidé uvědomili, že státní penze bude čím dál víc stačit jen k přežití. Skutečné zajištění na stáří, které umožní zachovat alespoň část životní úrovně, si každý musí vybudovat sám. A je jen na něm, jak to dokáže.


Deník Právo se na své titulní straně věnuje připravovaným státním maturitám. Ke stovkám milionů, které už roky odkládané maturity stály, přibudou podle listu další. Organizace Cermat, kde se zkoušky připravují, vyhlásila nový tendr na distribuci maturitních otázek za 58 milionů. Cermat totiž nakonec rozhodl, že otázky mají být rozváženy automobily, ačkoli ještě loni v červnu navrhovalo ministerstvo vnitra rozesílat otázky do škol elektronicky prostřednictvím datových schránek, což by bylo úspornější. Na rizika spojená s přepravou upozorňovali loni i studenti, když protestovali proti nové formě maturit. Podle šéfa Cermatu Pavla Zeleného se aktuální tendr týká zajištění přepravy zkušební dokumentace z centrálního skladu do 1500 škol ve dvou zkušebních termínech ročně po dobu pěti let. Jak budou jednotlivé přepravní vozy zabezpečeny, nelze podle Zeleného prozradit.


Mladá fronta Dnes se i v pátek věnuje okolnostem prodeje rakouských obrněných transportérů Pandur do Česka. Uvádí, že jen několik hodin po zveřejnění informací o možné korupci při nákupu pandurů, požádali rakouští vyšetřovatelé redakci deníku o poskytnutí důkazů. Podle sloupku Lidových novin z aféry, kterou Mladá fronta Dnes zveřejnila, vyplývá, že rakouská zbrojovka byla evidentně ochotna uplácet české politiky, aby si u ní předražené transportéry objednali. A také, že v Česku znala osoby, o jejichž úplatnosti měla přinejmenším důvodné tušení.


Mladá fronta Dnes uvádí, že lidé, kteří loni ztratili práci ve výrobě, mají teď větší šanci se do ní vrátit. Průmyslové firmy hlásí více objednávek, takže začaly pracovníky opět nabírat. Zaměstnavatelé jsou ale opatrní a nabízejí jen pracovní smlouvy na dobu určitou. Podniky podle deníku sahají spíše po bývalých zaměstnancích než po brigádnících zprostředkovaných agenturami.


"Led roztrhal silnice, jsou ještě nebezpečnější," hlásá titulek Lidových novin a dodává, že kvůli výmolům přibývá v Česku dopravních nehod. Odškodnění se řidiči, kteří si kvůli stavu silnice poničili své vozidlo, dočkají však jen výjimečně. Nejčastěji se svou stížností uspějí v hlavním městě, ve dvou třetinách případů, v ostatních krajích je správci komunikací uznávají jen neradi. O odškodnění tam proto žádá daleko méně lidí. Řidiči většinou neuspějí poté, co silničáři po prozkoumání okolností konstatují, že řidič nepřizpůsobil rychlost stavu silnice. Podle mluvčího Autoklubu ČR Václava Špičky je totiž jednodušší usvědčit řidiče z nepřiměřeně rychlé jízdy, než dokázat kraji, že za škodu mohla jeho zanedbaná silnice. Zmíněnou praxi potvrzují i policejní statistiky. Loni se podle nich kvůli závadě na komunikaci stalo jen něco přes 300 nehod, skutečný počet nehod, které rozbité silnice způsobí, bude ale podstatně vyšší. "Končí totiž v kolonce nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, což je druhá nejčastější příčina havárie," uvádí deník.


"Tzv. "křehčené" kuřecí maso obsahuje až třetinu vody, podle zákona to ale není problém" píší Hospodářské noviny. Takové maso podle deníku najdeme ve většině českých supermarketů. Podle testů, které Hospodářské noviny provedly, se kilogram masa dá nastavit i třetinovým množstvím vody, kterou do něj výrobci napíchávají jehlami nebo vmasírují speciálními stroji. Do drůbežího se také přidávají chemické přípravky nebo hydrolyzované proteiny, které se vyrábějí ze šlach, kůží, chrupavek a dalších živočišných zbytků. Podle toho, jaké proteiny byly použity, se pak dají dohledat třeba v kuřecím stopy vepřového nebo hovězího. Situace není lepší ani v případě běžných uzenin - i v kuřecích párcích může být podle zákona vepřová kůže, hovězí maso či chemické přísady a voda.