Přehled tisku
Šéf Studentagency Radim Jančura chce zaplatit kampaň proti sociální demokracii. Vadí mu, že kraje ovládané ČSSD bez výběrových řízení podepisují desetileté smlouvy s Českými drahami a nechtějí na koleje pustit konkurenci.
Šéf Studentagency Radim Jančura chce zaplatit kampaň proti sociální demokracii. Vadí mu, že kraje ovládané ČSSD bez výběrových řízení podepisují desetileté smlouvy s Českými drahami a nechtějí na koleje pustit konkurenci.
Hospodářské noviny píší, že z postoje krajů pro cestující nic dobrého nekouká. "Přinejmenším by bylo fér, aby Jančura dostal šanci ukázat, že jeho žluté vlaky umí víc než hejtmanský oranžový expres," poznamenává list.
Lidové noviny uvádějí, že není jisté, že by se Jančurovi podařilo zavést trh na železnici, jako předtím do autobusové dopravy. Obezřelosti krajů prý také nelze upřít logiku. " Tohle prostě není spor s předem daným majitelem pravdy. Jančurova ohlášená kampaň je nicméně sympatická - jednak proto, že je podepsaná, a jednak jako snaha vpáčit se do zapovězeného prostoru mezi stát a ČD. Tady se tradičně prohánějí poradenské firmičky s tušeným spojením na politické strany."
Autorem knihy Bílej kůň žlutej drak, která získala Literární cenu Knižního klubu, prý není mladá vietnamská studentka, ale Čech Jan Cempírek. Tomuto tématu se od minulého týdne věnují česká média a vrací se k němu i komentář Mladé fronty Dnes. Podotýká, že pokud se bavíme o literatuře a ne o morálce, máme knihu posuzovat bez ohledu na to, jestli je autorem slečna Lan, nebo pan Cempírek. "Pikantní je, že porotci teď nemohou odmítnout své kladné hodnocení a musí trvat na tom, že kniha je dobrá. Zbývá už jen morální rozhořčení nad tím, že Cempírek, pokud je skutečně autorem on, mystifikaci nezarazil včas. Jenže nikde není dáno, kde je hranice mystifikace," soudí autor komentáře.
"Po přijímacích testech většiny studentů plzeňských práv není na fakultě ani v archivu univerzity ani stopy," píše deník Právo a odvolává se na informace, které listu poskytl proděkan právnické fakulty pro studijní záležitosti Petr Bezouška. Na jiných fakultách se přitom testy schovávají, na právech jsou k dispozici jen v materiálech některých studentů studujících prvním nebo druhým rokem. Nejde tak např. dohledat přijímací testy dvou dětí bývalých učitelů plzeňských práv, kteří předchozí vedení kritizovali. Podle svých slov řádně složili zkoušky, v elektronickém systému fakulty mají ale nula bodů a jejich jména podle rektora Josefa Průši nejsou ani v seznamech lidí, kteří se v daných letech přijímacího řízení účastnili. Podle otců dvou studentů jde o odvetu, která je má jako kritiky poměrů na plzeňských právech zdiskreditovat.
Mladá fronta Dnes se věnuje možným teroristickým útokům, které hrozily Česku. Přináší rozhovor s někdejším premiérem Milošem Zemanem, podle kterého byly za jeho působení zprávy, že Irák chystá útok na Svobodnou Evropu mlhavější, bylo jich mnoho a některé byly dost pochybné. "Mám dokonce trochu obavu, že BIS s vědomím toho, že aktéři už zapomněli na skutečný sled událostí, dělá s časovým odstupem trochu reklamu," uvedl mimo jiné v rozhovoru Zeman.
Lidové noviny informují o novém kroku středočeského hejtmana Davida Ratha týkajícího se dětského domova v Pyšelích. Nyní už netrvá na tom, že by se děti z domova musely stěhovat do bývalé léčebny v Choceradech, ale uvažuje o tom, že by kraj domovu postavil novou budovu přímo v Pyšelích. Hejtman si nadále stojí za názorem, že je současná budova pro potřeby dětského domova neopravitelná a případná rekonstrukce by byla mnohem dražší než nová stavba. Konečné rozhodnutí by mělo padnout na jaře. Komentář Lidových novin k celé záležitosti podotýká, že s vlastním majetkem by se jistě zacházelo jinak. "Ostatně kolik lidí radši buduje novostavbu než rekonstruuje svůj fungující dům?"
"Pětina cizinců nezvládá zkoušky z češtiny," informují Hospodářské noviny. Každý pátý cizinec, který chce v České republice získat trvalý pobyt, nesloží napoprvé zkoušku z češtiny, která je od začátku letošního roku nutná. Dvě třetiny cizinců, kteří přicházejí ke zkoušce tvoří Ukrajinci, z nich ale přes 70 % neuspěje, hřeší prý příliš na to, že jsou si jazyky podobné. Ukrajince pak následují Mongolové, Rusové, Moldavané a Vietnamci. Nejlepší výsledky mají Bělorusové. Zkoušky mají usnadnit integraci cizinců do společnosti, diskutuje se ale o tom, zda k integraci požadované znalosti stačí.