Nad rozhovorem Václava Havla v sobotních Lidových novinách se zamýšlí komentář deníku Právo. Upozorňuje, že bývalý zásadní odpůrce neoliberálních hodnot prosazovaných občanskými demokraty skončil jako sympatizant "nové ODS".
Václav Havel (uprostřed), foto: ČTK
Nad rozhovorem Václava Havla v sobotních Lidových novinách se zamýšlí komentář deníku Právo. Upozorňuje, že bývalý zásadní odpůrce neoliberálních hodnot prosazovaných občanskými demokraty skončil jako sympatizant "nové ODS". Podle komentátora byla Havlova kritika klientelismu, zneužívání funkcí, ale i národovectví, protievropanství a pohrdání občanskou společností jen podpůrným postojem v jeho odporu k Václavu Klausovi. Nyní, když se Klaus s ODS po pádu vlády úplně rozešel, nabízí se Havel "nové" ODS, konstatuje list.
Pravice by se měla sjednotit a zanechat marginálních válek, jinak ji už brzy najdeme v politickém suterénu, kde se bude dál vzájemně likvidovat, varuje komentátor Mladé fronty Dnes. Autor upozorňuje, že tuto strategickou nutnost včas rozpoznal Václav Havel, který podpořil ODS, Topolánka a dal najevo jakousi naději. ODS je totiž poslední politická síla, která se může v podzimních volbách postavit jednotě neonormalizační levice, upozorňuje deník.
Prezident Václav Klaus se domnívá, že se ODS mění v nové Občanské hnutí. Řekl to v rozhovoru pro Lidové noviny, ve kterém reagoval na výroky bývalého prezidenta Václava Havla. Klaus v rozhovoru odmítl Havlovu kritiku, že po pádu vlády Mirka Topolánka (ODS) nejmenoval znovu premiérem, i nařčení, že požadavek 101 podpisů pro podporu nové vládě připomíná "estébácké" praktiky. Narážku na to, že je ruským agentem, označil Klaus za lež. K Havlově pochvale určené "nové" a "méně arogantní" ODS Klaus uvedl, že se jedná o vzestup jednoho křídla občanských demokratů, se kterým se sám v minulosti nemohl identifikovat. Vzniká Občanské hnutí č. 2, ale to s pravicí nikdy nemělo a ani teď nemá nic společného, prohlásil prezident s tím, že po Havlově výroku leckdo dodatečně pochopí jeho loňský odchod z ODS. "Topolánkova vláda - pánů Vondry, Schwarzenberga, Kocába, Bursíka a Lišky - je daleko více vládou Václava Havla než vládou mou,"řekl Lidovým novinám Václav Klaus.
Trosky z rodinného domu ve Vítkově, foto: ČTK
Reakci politiků, kteří odsoudili útok na romskou rodinu ve Vítkově, komentují Lidové noviny. Podle nich je odsouzení každého rasově motivovaného zločinu správné, ale podobného politického šturmování proti rasistům už naši občané pamatují hodně. To, že se ministři ve vládě budou dohadovat, jak situaci řešit, označuje komentátor za chvályhodné, ale upozorňuje, že by měli mít na paměti, že za více než deset let zuřivého slovního politického boje proti rasismu a extremismu to politici dovedli do stavu, kdy se v některém z měst Česka koná provokační pochod každý druhý týden.
Na politickém pohoršení je povzbudivé to, že rychle, tvrdě a unisono reagují politické špičky všech slušných stran, píší ve svém komentáři Hospodářské noviny. Ale ozvali by se všichni stejně silně a stejně nahlas, kdyby nebylo obětí útoku malé děvčátko? táže se autor a připomíná, že část rasismu vyrůstá ze skutečných společenských potíží. Kdyby se politici opravdu starali o ty nejchudší a kdyby bylo méně lidí v pasti vyloučení, rasismus by sice nevymizel, ale určitě by zeslábl, míní deník.
Na odchodu Romů z Česka do Kanady bohatnou takzvaní prospektoři, tedy lidé napojení na kanadské úřady. Informují o tom Lidové noviny, které získaly zprávu několika odborníků, podle níž má romský exodus také velmi silný ekonomický podtext. Prospektoři, jimiž jsou bývalí občané Československa žijící v Kanadě, mají na příchodu žadatelů o azyl údajně profesní i finanční zájem. Zpráva uvádí, že migrace Romů je řízená a připravovaná. Prospektoři dávají Kanaďanům informace o postavení Romů v Česku a zároveň od nich berou peníze za zastupování azylantů. Žadatelům prý radí, aby před úřady "přibarvili" své zkušenosti s českým rasismem. Imigrační výbor údajně podléhá prospektorům natolik, že důkazy diskriminace nepožaduje. Přitom například maďarští Romové takovou povinnost mají. Hlavní postavou mezi prospektory je podle listu bývalý emigrant z Košic a dnešní výkonný ředitel romského komunitního centra v Torontu Paul Saint Clair. Odborníkům pracujícím na zprávě přiznal, že Romové jsou předem instruováni, jak mají při pohovoru s kanadskými úředníky přehánět své negativní zkušenosti s rasismem. Loni zaznamenaly kanadské úřady 853 žádostí o azyl z Česka. Jen za první dva měsíce letošního roku zažádalo o azyl přes tři sta Romů a v březnu se toto číslo zřejmě zvedlo o dalších dvě stě osob.
Foto: Evropská komise
Lidové noviny komentují nedělní vyjádření předsedy ČSSD Jiřího Paroubka o možném termínu přijetí eura. V České televizi přiznal, že pokud se bude muset rozhodovat mezi přijetím eura a štědrými státními výdaji, bude si muset eurozóna na Česko počkat. Podle něj nemá cenu spěchat, pokud se nezmírní maastrichtská kritéria pro uchazeče o vstup do eurozóny, tedy především strop na vyrábění veřejných dluhů. ČSSD podle všeho plánuje, že rozvrátí státní rozpočet, vnutí se do eurozóny a tam se nechá sanovat bohatšími členy. Pokud by snad na to členové eurozóny nepřistoupili a my zůstali venku, dá se přece vždycky odvést pozornost k euroskeptickému prezidentovi nebo jeho bývalé straně, uzavírají svůj komentář Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes se v komentáři zamýšlí nad rozdíly mezi soukromým a státním světem. V tom prvním, soukromém, platí cykly hospodářské. Když jde ekonomika dolů, ubývá práce, zmrazí se počty a rozpočty na lidi, někde se i propouští. Jedním slovem: šetří se, píše list. V tom druhém, státním, platí cykly politické. Když jde vláda dolů, platy se plošně zvyšují. Počty a rozpočty na úředníky se rozvolní. Nepropouští se, protože práce je díky(bohu) rostoucí hoře vyhlášek, nařízení a zákonů čím dál víc. Jednou větou: vyměklí politici zapomínají na sliby, připravují se volby, píše komentátor Mladé fronty Dnes.
Univerzita Karlova
Univerzita Karlova možná bude od studentů vybírat zápisné, píší Lidové noviny. Několikatisícovým poplatkem od studentů si chce finančně vypomoci. Vláda totiž v současné době dluží českým vysokým školám na jejich vzdělávací činnost až 1,5 miliardy korun. Zápisné by podle listu mohlo nahradit školné, o kterém se v případě, že podzimní volby do sněmovny vyhraje ČSSD, už zřejmě nebude uvažovat. Platilo by se každý rok studia, a mohlo by se pohybovat zhruba mezi třemi až šesti tisíci korun. Mluvčí univerzity Václav Hájek Lidovým novinámřekl, že zatím je to jen neoficiální informace, ale připustil, že o věci se bude za několik týdnů jednat.
Půl miliónu lidí ročně v Česku navštíví psychiatra, píše deník
