Přehled tisku
Pozornost věnují české deníky především druhému kolu senátních voleb, ale informují také o dalších tématech.
Učitelé chtějí, aby je před žáky chránil zákon, píše Mladá fronta Dnes o záměru školských odborů, které chtějí prosadit zvláštní ochranu pedagogů. Pokud by se jim to podařilo, učitel by měl status veřejného činitele a útok proti němu by se posuzoval podobně jako výpad např. proti policistovi. Předseda asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl soudí, že status veřejného činitele by přispěl k většímu respektu profese a k většímu pocitu jistoty učitelů. Agresivita žáků totiž podle analýzy asociace stoupá. Ne všichni učitelé ale s návrhem souhlasí. Ministerstvo školství se bude podle svých slov snažit hledat i jiné způsoby řešení.
Deník Právo se věnuje novému zákonu o soudech a soudcích, který prošel parlamentem letos v létě. V nejbližších letech opustí své funkce všichni předsedové a místopředsedové soudů od okresních až po ty nejvyšší, změna se nebude týkat jen Ústavního soudu. Jako první ve funkcích skončí ti, co do nich nastoupili před listopadem 1989. Mluvčí ministerstva Zuzana Steinerová vysvětluje, že nový zákon umožní kariérní růst v justici. Předsedkyně nejvyššího soudu Iva Brožová považuje předlohu za protiústavní a jako jedinou obranu vidí podání návrhu na zrušení části zákona k Ústavnímu soudu. Návrh může podat 17 senátorů nebo 41 poslanců a Brožová s některými už jednala. Zákonu se věnuje také komentář Práva, který konstatuje že se některým politikům splní dávný sen, protože právě Iva Brožová ve funkci skončí. komentář také podotýká, že politikové dostávají do ruky silný nástroj, jak dosazovat do vedení soudů své lidi. "Nástupci současných předsedů a místopředsedů soudů budou mít mandát časově omezený, a tedy i dobrý důvod být zadobře s vedením ministerstva, budou - li si chtít svá místa udržet."
Mladá fronta Dnes se věnuje české národní hymně. Článek Vladimíra Kučery přibližuje různé pokusy o její doplnění nebo obměny Tylova textu. Vznikaly tak různé parafráze včetně těch, které si ze státního symbolu dělají legraci nebo se snaží do slov přidat motivy vzdoru. Hymna se nezamlouvala prý ani slavnému skladateli Bedřichu Smetanovi, když ho ale Jan Neruda požádal, aby složil něco lepšího, odmítl s tím, že se nemůže stavět proti písni, "kterou lid sám za svou hymnu povznesl."
