Jihočeši před 130 lety založili i Tábor v Jižní Dakotě

České dny, koláče a beseda – tak si dodnes v Táboře v Jižní Dakotě připomínají své jihočeské kořeny. Jejich předkové přitom do Spojených států odešli už před sto třiceti lety. Z Tábora pochází i současná místopředsedkyně Společnosti pro vědy a umění Cecilia Rokusek. Přes dvacet let pracovala jako děkanka na univerzitě v Minnessottě a dnes řídí vědeckou práci a výzkum na univerzitě na Floridě. A tam také působí jako slovenská honorární konzulka. Na Světovém kongresu SVU v Ružomberku ji vyzpovídala Milena Štráfeldová:

Cecilia Rokusek, foto: Martina Stejskalová

„Já jsem už čtvrtá generace, rozená v USA. Narodila jsem se v malém městě, jmenovalo se Tábor, Jižní Dakota. Tam byli hodně Češi a také nějací Slováci. Moje babička byla z Moravského Slovácka, to byla maminka Fialová, a táta je z Tábora v Čechách.“

Čili nikoliv slovenské, ale české kořeny...

„Víc české, ale maminka byla na té moravsko – slovenské straně. Já jsem už čtvrtá generace, tak mi musíte prominout, nějaká slova už nebudou akorát. Myslím ale, že na tu čtvrtou generaci mluvím dost dobře.“

Naopak, mluvit ve čtvrté generaci tak dobře česky považuji za zázrak. Znamená to, že se u vás doma mluvilo česky?

„Ano, když jsem byla malá, oba rodiče mluvili /česky/, babička taky. A v tom městě se tak mluvilo. Táta byl holič, máma byla na poště, všichni tam tak mluvili... A co mi hodně pomohlo, měli tam české divadlo. A protože jsem byla mladá, tak vždycky chtěli, abych hrála divadlo. To mi hodně pomohlo.“

Co jste tam hráli?

„Já jsem vždycky hrála mladá děvčata, nějaká láska tam byla.“

Vzpomenete si, jaké to byly hry, nebo na autory, co jste tam hráli?

„To ne, vím, že to byly vždycky nějaké komedie, teď si ale nemůžu vzpomenout. To už je dávno.“

A ještě se zeptám na město Tábor...

„Je tam asi jen čtyři sta lidí, není to moc velké město, ale hodně tam drží na tradice. Každý rok máme České dny, teď České a slovenské dny. Už je to šedesát let, co mají ty dny. Máme kostel sv. Václava, vždycky jsme měli českého kněze, teď už ale nemáme. Staří lidé na to ještě hodně drží, ale mladí už ne. Alespoň mají ty České dny. Město má muzeum, v kostele máme všechny svatby a slavíme svátky. Máme tam také velký sál, jmenuje se Beseda, a tam jsou všechny veselky. Jen starší lidé ještě mluví česky, ale aspoň pečou hodně koláče, tancujou besedu a tak podobně.“

Podle názvu Tábor soudím, že ho skutečně založili Češi. Kdy to bylo?

„Byl to asi rok 1873, je to asi 125 let, nebo ještě víc. Přišli z Tábora v Čechách. Teď je nová kniha, viděla jsem ji v Praze, jak přišli do Tábora v Jižní Dakotě. A je to krásné, protože ti lidé mohou všechny kořeny najít v Táboře a drží hodně táborské tradice.“