Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek vyzývá v Hospodářských novinách k urychlenému přijetí eura. Silná měna podle něj ohrožuje stále více firem, které jsou zaměřeny na export.
Foto: Evropská komise
Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek vyzývá v Hospodářských novinách k urychlenému přijetí eura. Silná měna podle něj ohrožuje stále více firem, které jsou zaměřeny na export. Pelhřimovská textilka Alfatex Móda například ohlásila ukončení výroby a propuštění více než 170 zaměstnanců, protože jí příjmy z exportu ani nepokryjí výrobní náklady. Přitom měla dostatek zakázek. S potížemi zápolí i další podniky. Opozice viní vládu ze strategické chyby, když kabinet oddálil přijetí jednotné evropské měny. Jiří Paroubek je přesvědčen, že vláda tak nabídla spekulantům na finančních trzích korunu jako hračku na hraní. Tuto kritiku však odmítl premiér Mirek Topolánek. Připomněl, že termín přijetí eura dvakrát slíbil bývalý sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka, pokaždé to ale bylo plácnutí do vody. Současná vláda podle premiéra provádí reformu financí tak, aby došlo k reálné konveregenci měny.
Pocit marnosti z policie má podle Lidových novin předseda Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal. Jeho úředníci při kontrolách narážejí na případy zneužívání dotací, falšování dokladů a podobně. A když tyto případy zdokumentují a předají je policii k dalšímu prověření, policisté je často nevyšetří a odloží. To se stalo například u dvacetimilionové dotace na výstavbu bytů v obci Ralsko. Obec peníze dostala dřív, nežli o ně oficiálně požádala. Část dokladů byla zfalšována. Nejvyšší kontrolní úřad celou záležitost popsal, přiložil i falešné doklady a předal státnímu zástupci. Po půl roce se ale dozvěděl, že policii se nepodařilo najít pachatele. Každý v obci přitom ví, kdo za celou kauzou stojí. Policie podle Dohnala tuto věc ani řádně nevyšetřila. Jeho úřad se v poslední době setkává i s novinkou, kdy politici na své protivníky vytahují i několik let staré kauzy, které šetřil NKÚ. Stalo se tak například u poslance Petra Wolfa, který nedávno vystoupil ze sociální demokracie. ČSSD poukázala na jeho problémy s vyúčtováním dotace, na které Nejvyšší kontrolní úřad přišel před dvěma lety.
Foto: Evropská komise
Lisabonská smlouva neohrožuje českou demokracii ani ústavní řád, soudí komentátor deníku Právo. Po měsících nedůstojných tanečků to podle něj konstatovala i česká vláda ve svém stanovisku, které předala Ústavnímu soudu. Český kabinet by však měl najít odvahu a hájit smlouvu i před veřejností, myslí si autor. Ve stanovisku se vyvrací spousta nesmyslů, které okolo smlouvy hromadili její protivníci. Snad nejdůležitější spočívá ve tvrzení, že po přijetí smlouvy si unie bude moci přisvojovat nové pravomoci, aniž by se ptala na názor Česka nebo jiných zemí. Každý, kdo jen trochu zná unii, ale ví, že to není možné, uvádí se v Právu. Můžeme se ptát, proč vláda není schopna hájit smlouvu před veřejností. Prosté vysvětlení zní, že si nechce komplikovat situaci. Mlčí, protože ví, že hlasitá obrana smlouvy by se nemusela líbit na Hradě.
Návrh nové budovy Národní knihovny v Praze|Foto: Future Systems
Chobotnice bude, tvrdí v Mladé frontě Dnes architekt Jan Kaplický. "Ta knihovna bude na Letné. Tím to pro mne končí,"říká v rozhovoru pro deník. Je přesvědčen, že současné výroky ministra kultury Václava Jehličky, že nová budova Národní knihovny se na Letné stavět nebude, poškodily pověst Česka. Do soutěží se tu podle něj nebudou chtít hlásit zahraniční architekti. Odmítá i ministrův návrh na úpravu Klementina. Podle Kaplického historická budova nemůže pojmout deset milionů knih, kolik jich Národní knihovna má v příštích letech mít. Nesouhlasí ani s variantou, aby se do centra Prahy vozily knihy z depozitáře v Hostivaři, který má po svém dobudování Klementinu ulehčit.
Češi mají podle Lidových novin v Evropské unii jedno prvenství: už 64 procent domácností přestalo používat pevné telefonní linky a přešlo na používání mobilů. Za Českem následují Finsko, Litva a Maďarsko. Autoři srovnávací studie z německé Asociace pro informační technologie to přičítají i tomu, že v zemích východní Evropy bylo před pádem železné opony obecně obtížné získat do bytu telefonní přípojku, takže mnoho lidí si pak raději pořídilo rovnou mobil. V Česku ho používá podle nejnovějších průzkumů 96 procent obyvatel. Pouze z pevné linky dnes telefonují jen čtyři lidé ze sta.
Hospodářské noviny komentují plagiátorství, které se rozmáhá na vysokých školách. A to nejen mezi studenty při opisování seminárních nebo diplomových prací, ale i mezi vysokoškolskými pedagogy, kteří své vědecké práce kompilují z děl jiných lidí, často pomocí internetu. S programem, jak tyto plagiáty odhalit, přišla brněnská Masarykova univerzita. Svou předchozí databázi pro odhalování studentských plagiátů nyní rozšířila i na díla svých učitelů. Takový krok však nestačí, pokud po odhalení nepřijde sankce, píše se v Hospodářských novinách. Opisujícím studentům dnes reálně hrozí vyloučení ze školy, akademikům však jen pár dní popotahování v novinách. Tento dvojí metr zmizí teprve tehdy, až si plagiátor usvědčený u etické komise nezapřednáší ani v Prešově.
Jak píše Mladá fronta Dnes, do Česka se vrátily divoké šelmy. Podle posledních údajů tu žije skoro sto rysů, hlavně na Šumavě. V Beskydech se vyskytují medvědi, vlka je kromě Beskyd možné zahlédnout i v Jeseníkách. Na jižní Moravu podle svědectví zaběhl i šakal až z Balkánu. Důvodem, proč se šelmám v Česku daří, je obnova lesů a současně vylidňování venkova, k němuž dochází v posledních letech. Podle ochránců přírody se však turisté nemusejí setkání se šelmou bát. I medvědi jsou v podstatě velmi plachá zvířata. Radí však turistům, aby v horách, kde byli medvědi spatřeni, raději nestanovali a ke zvířatům se nepřibližovali.
Polští sběrači borůvek drancují lesy v českém příhraničí, napsal deník Právo. Podle ochranářů a lesníků v nich zůstává spoušť a nepořádek. Nejvíce jsou postiženy Jizerské hory a Krkonoše. Zde už dokonce v určitých lokalitách vyhlásili omezený vstup pro turisty. Sběrači tam už nemají volný přístup k prameni Labe, do okolí Luční hory a Sněžky nebo Obřího dolu. Část sběračů se podle deníku rekrutuje i ze sociálně slabých českých rodin, přes devadesát procent případů to jsou ale občané Polska. Důvodem není větší úroda borůvek na české straně hraničních hor, ale to, že postih za škody, které masový sběr s sebou nese, jsou u nás výrazně menší než v Polsku. Také pravomoc českých ochránců přírody je menší nežli u polských sousedů.
Pro bezmála dvě stovky účastníků začínají toto pondělí kurzy češtiny na pražské Letní škole slovanských studií. Podle Lidových novin se na ně sjeli studenti z 38 zemí. Část studentů se letní školy účastní už poněkolikáté. Jsou mezi nimi i zahraniční studenti s českými kořeny. V posledních letech stoupá počet účastníků kursů češtiny ze Španělska a Latinské Ameriky, připomíná deník. Kromě klasických přednášek a výuky gramatiky nebo konverzace je čekají i výlety za českými památkami, promítání českých filmů nebo semináře o české literatuře a historii. Letos se podívají například na hrady Střekov a Zvíkov, do Mariánských Lázní, Písku a Kutné Hory.
