Týden v ČR
V Afghánistánu zahynul ve středu další český voják. Opozici se v úterý potřetí nepodařilo sesadit kabinet. U silnic v Česku se od prvního května objevily billboardy varující před vládními reformami. Členové ekologické organizace Greenpeace obsadili v pondělí ve vojenském prostoru Brdy místo, kde má stát americký protiraketový radar. Katedrála svatého Víta s přilehlými nemovitostmi patří definitivně státu.
"Mohu potvrdit, že došlo při návratu z plnění operačního úkolu 23 km jihovýchodně od základny provinčního rekonstrukčního týmu Shank ke zranění pěti příslušníků našeho provinčního rekonstrukčního týmu. Z nich bohužel jeden zranění následně podlehl v nemocnici v Bagrámu. Další příslušník je těžce zraněný, dva jsou středně těžce zranění a jeden je lehce zraněný."
O stavu zraněných vojáků ve čtvrtek informovala mluvčí generálního štábu Jana Růžičková:
"Čtyři zranění čeští vojáci jsou v současné době v péči americké vojenské nemocnice v Bagrámu. Tři z nich jsou již ve stabilizovaném stavu a mimo ohrožení života. Čtvrtý, který utrpěl mnohačetná zranění, se podrobil dalším vyšetřením a následně byl znovu operován. nyní je hospitalizován na jednotce intenzívní péče ve vojenské nemocnici v Bagrámu."
Opozici se v úterý potřetí nepodařilo sesadit kabinet. Pro hlasování o nedůvěře vládě totiž nezískala potřebných 101 hlasů. Přidal se k ní ale bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý. Kabinet premiéra Mirka Topolánka tak zůstává ve funkci. Poprvé se o nedůvěře hlasovalo loni v červnu, podruhé v prosinci. Opozice před hlasováním hlavně kritizovala vládní reformy, radar, církevní restituce nebo se vracela ke Kubiceho zprávě. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka není vyloučeno, že se bude hlasování o nedůvěře ještě časem opakovat:
"Pokud vláda bude pokračovat v té politice, nepoučí se z toho, nezmění tu politiku, tak je logické, že třeba za půl roku nebo za rok budeme hlasovat opět o nedůvěře vládě."
Pro vládu zvedli ruku kromě koaličních poslanců i bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Premiér Mirek Topolánek po hlasování řekl, že nic jiného nečekal:
"To neznamená, že každé to hlasování, které se stalo už tak trochu koloritem, nebere čas k práci, takže v tomto smyslu jsme to přežili. Ale v budoucnu si budeme muset všichni zvyknout na to, že tato vláda má takto křehkou podporu a že to bude opozice standardně testovat. Na tom není nic zvláštního."
U silnic v Česku se od prvního května objevily billboardy varující před vládními reformami. Odbory tak chtějí upozornit na své protestní akce a nalákat co nejvíc účastníků. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch vysvětlil, proč tuto kampaň odboráři pořádají:
"Je vidět, že vláda přeskupuje do určité míry síly, že zejména kolem zdravotnictví nehodlá ustoupit ze svého cíle zprivatizovat zdravotnictví, fakultní nemocnice a pojišťovny, a tomu my se pokusíme všemi prostředky zabránit. Protože pokud by zdravotnictví bylo zprivatizováno, jsme o sto let zpátky a polarizace společnosti bude násobně větší než je doposud v naši zemi. A tomu chceme zabránit."
Premiér Mirek Topolánek považuje protesty za předvolební akci, kterou odboráři organizují společně s opoziční ČSSD. Vláda podle něj s odbory jednala vždy "standardně", a proto k razantním krokům nevidí důvod.
Členové ekologické organizace Greenpeace obsadili v pondělí ve vojenském prostoru Brdy místo, kde má stát americký protiraketový radar. Patnáct z nich je odhodláno ve svém protestu pokračovat. Vojenská policie i ministerstvo obrany zatím vyčkávají. Mluvčí Greenpeace Lenka Boráková k tomu řekla:
"V tuto chvíli čekáme jenom do momentu, kdy se armáda objeví. Nedostali jsme povolení, samozřejmě jsme si o ně ani nezažádali. Je to stejné, jako kdybychom se zeptali, zda snad vláda dostala povolení respektive mandát od občanů vyjednávat vůbec o radaru. Náš přestupek je v porovnání s tím naprosto zanedbatelný a my věříme, že i ospravedlnitelný."
Katedrála svatého Víta s přilehlými nemovitostmi patří definitivně státu. Rozhodl o tom ve středu pražský městský soud, který tak potvrdil zářijový verdikt nižšího obvodního soudu. V pořadí je to už druhý pravomocný rozsudek ve sporu státu a katolické církve o nejnavštěvovanější český chrám. První rozhodnutí odvolacího soudu ale loni zrušil Nejvyšší soud. Kardinál Miloslav Vlk po vynesení rozsudku prohlásil, že celý spor pro církev neskončil. Kardinál se podle svých slov "rval" za komunismu a bude se prý "rvát" i za demokracie:
"I podle komunistického práva v roce 1955 mohlo být něco znárodněno jen na základě zákona a nikoliv na základě rozhodnutí vedoucího stavebního odboru hlavního města Prahy. Soudce, který tohle nevidí, je slepý. Budou-li porušena základní práva, tak, jak se to jeví, půjdeme i do Štrasburku."
Poslední verdikt se opírá o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu. Podle něj chrám náleží všemu československému lidu. Nejvyšší soud totiž loni rozhodl, že vlastnictví všeho lidu je vlastnictvím státu. Dříve obecné soudy tvrdily, že takováto věta nemůže mít za následek změnu vlastníka.