Komentář Lidových novin se vrací k víkendovému sjezdu KDU-ČSL a projevu, který na něm měl Jiří Paroubek.
Jiří Paroubek, foto: ČTK
Ten nejprve vychválil úspěchy své vlády a řekl, že se na nich podíleli i bývalí koaliční partneři s lidovci na prvním místě a také, že v sociální demokracii vznikla křesťanská platforma, která prý bude mít silný vliv na politiku ČSSD. "Z takového projevu by křesťanštní demokraté museli mít radost, kdyby nevěděli, jak se k nim Paroubek jako premiér choval," soudí komentátor a dodává, "že by si lidovci měli posypat hlavu popelem za to, že v Paroubkově vládě vydrželi až do voleb."
Krádeži bronzových jmenovek z terezínského hřbitova se věnuje Mladá fronta Dnes. Problému se dotýká také komentář, který soudí že "zloději buďto vůbec nevědí, kde to loupí, nebo jsou to ubohá lidská prasata, přičemž prasatům je nutno se omluvit, nápisy neulamují." Chování orgánů, které mají s věcí co do činění je podle komentátora ještě podivnější. Lidstvo zvládne dopravit jedince do vesmíru, ale neumí si poradit s bandou zlodějů. "Bezradní jsou i majitelé sběren - stovky tabulek se jmény obětí jim nejsou nápadné ničím. Jediné, co se kolem tak odporných krádeží odehraje, je neplodné mudrování o nedostatečné legislativě, právech zlodějů nedostatku důkazů."
Hospodářské noviny píší o šedých eminencích české politiky. Určit, kdo z nich má největší vliv je podle listu obtížné. Dlouho byl tou osobou Miroslav Šlouf někdejší poradce Miloše Zemana. Ten prý stojí za tím, že Topolánkova vláda získala podporu dvou přeběhlíků ze sociální demokracie a prsty měl Šlouf i v prezidentské volbě, přinejměnším se před ní sešel s kancléřem Václava Klause Jiřím Weiglem. "Podobných neformálních poradců je v politice docela dost," píší Hospodářské noviny a jmenují Marka Dalíka u předsedy vlády nebo Petra Dimuna u Jiřího Paroubka aj. "I když je možná vliv těchto postav ze zákulisí politiky a byznysu mytizován, je na druhou stranu zvláštní, že jsou až příliš často zmiňováni se státními zakázkami, které nevyhrávají ty nejlepší nabídky," podotýká list a dodává, že tito lidé mívají různé úkoly. Často zprostředkovávají schůzky mezi byznysmany a politiky a někdy politikům radí, jak věci zařídit.
Právo přináší rozhovor s předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Martinem Pecinou. Podle něj nová Národní knihovna podle návrhu Jana Kaplického na Letné nikdy stát nebude, protože tak, jak ji Kaplický navrhl, odporuje územnímu plánu, což nikdo nepopřel. Podle Martina Peciny by změnu územního plánu současné pražské zastupitelstvo nikdy neschválilo. "Jenže takto otevřeně to nikdo panu Kaplickému neřekne. Nikdo si to nechce vzít na triko, protože by mohl vypadat takzvaně nekulturně. Tak čekají na mne, abych to zakázal a abych nekulturně vypadal já." Ministerstvo kultury se na Antimonopolní úřad před časem obrátilo se žádostí o prozkoumání toho, jestli je možné dát peníze daňových poplatníků na dílo, které nevzešlo z řádné hospodářské soutěže. Martin Pecina ale říká, že Antimonopolnímu úřadu nepřísluší v této věci rozhodovat. "Ta soutěž podle měřítek našeho zákona v pořádku nebyla. Zadavatelé však řekli, že u tak významné zakázky aplikují výjimku. A my jsme to uznali, protože měli právo výjimky využít. Od té chvíle na to nemáme právo dohlížet. Teď na nás chtějí, abychom svůj postoj přehodnotili. My jej nepřehodnotíme, dokud mi z Bruselu neřeknou, že náš postoj je špatný, že takovou výjimku aplikovat nelze,"říká Martin Pecina. Ten si zatím podle svých slov nechal u jedné vysoké školy zpracovat oponentní posudek k posudku ministerstva kultury. "Až ho dostanu, seznámím se s ním a učiním v Bruselu oficiální dotaz," dodal Pecina.
České dráhy nechaly zrenovovat kolem 40 vagonů, které jezdí na mezinárodních tratích. Ty nabídnou cestujícím za stejné peníze vyšší komfort. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Aby cestující hned poznal, kde bude mít větší pohodlí, budou vagony mít odlišný červeno-šedý nátěr místo tradičního zeleno-šedého. Vozy budou vybaveny klimatizací, novými typy toalet. Bude také vyměněna podlaha, sedačky nebo okna. Opravu vagonů volí dráhy proto, že cena je oproti nákupu nového vozu zhruba čtvrtinová.
K přijímacím zkouškám přišlo méně dětí než v minulosti, píší Lidové noviny. Úbytek dětí tak po základních školách začínají pociťovat i školy střední, nejvíce střední odborné školy a učiliště. Problémem, který je způsoben nejen populačně slabými ročníky ale i menším zájmem o studium oborů a řemesel, se zabývá i ministerstvo školství. Podle Heleny Müllerové z tiskového odboru je možné zájem dětí a jejich rodičů ovlivnit např. kvalitnějším poradenstvím. S menším počtem uchazečů o studium se setkávají také gymnázia. Některá si kvůli menšímu počtu zájemců nebudou moci mezi studenty vybírat.
