Jak pukaly ledy vychází znovu, s doplňky "kdo byl kdo"

Přestože byl podzim a rok se nachyloval, básník ten čas označil jako "pukání ledů." Kniha Michala Horáčka Jak pukaly ledy je deníkem novináře z prvních revolučních dnů, které zahájil 17. listopad roku 1989, a asi leckkterý Čech ji má dodnes v knihovně - vyšla v roce 1990 v neuvěřitelném nákladu 170 tisíc výtisků. Proč tedy dnes vychází znovu?

Co vás přimělo vrátit se po osmnácti letech ke svému deníku?

"Nakladatelství XYZ přišlo s ideou, že po 18 letech je možná vhodná příležitost tu knížku vydat znovu, a to proto, že nemluvňata, která se v těch chvílích rodila, z nich se teď stávají dospělí lidé a voliči. A nakladatelství XYZ připadalo jako dobrý nápad, že by si něco o chvílích, kdy oni se rodili a s nimi i demokracie, mohli něco přečíst."

Měnil jste něco na obsahu?

"Ani čárku, to je deník, který už musí zůstat tak jak je. I když bych mnohokrát rád něco změnil, ale to nejde."

Neměl jste třeba nutkání vkládat do té knihy komentáře z perspektivy dneška?

"V žádném případě. Já jsem vlastně tu knížku podruhé už ani nečetl. Já ji považuju za uzavřenou, hotovou, a to co je na ní nové, to je ta krásná grafická úprava a doplnění o seznam osob, kdo je kdo. Protože už ani my, kdo jsme to zažili, to dneska nevíme. A třetí věc, vlastnoruční předmluvu tam napsal pan Václav Havel. A mě to moc těší, protože se tam vyjádřil, že jsem byl u všeho a že to ví a že je rád, že taková zpráva vznikla."

Připomeňte, z jaké pozice jste ty zápisky pořizoval. Vy jste byl účastníkem, a zároveň jste to všechno sledoval z venku...

"Spolu s Michaelem Kocábem jsme měli iniciativu Most, která si kladla už mnoho měsíců za cíl, přivést za jeden stůl představitele komunistické moci a opozičních struktur. Tehdy něco nemyslitelného. Ale já jsem chtěl zůstat tím parlamentářem a právě proto jsem pak měl přístup jednak do bytu tehdejšího předsedy vlády, jednak k Václavu Havlovi. A to, troufám si tvrdit, v revolucích jen tak často nebývá."

Padlo tady číslo, jak vysoký byl náklad prvního vydání. V jakém nákladu vychází teď?

"To nevím, protože nakladatelem tentokrát nejsem. Říká se cosi o pěti tisících. Mě to překvapuje, trošku nemile, že už se dneska knížky v takových nákladech neprodávají, ale na druhé střraně si říkám, že jich vychází více a je větší výběr, takže abych tak řekl A sežere B. A kdyby se prodalo 5000 kusů, tak bych byl velice spokojen, protože už to kdekdo doma má."

Proč by to mohlo dnes ty osmnáctileté zajímat?

"Protože je to dobrodružné."