Zemřel bubeník Katapultu Tolja Kohout

Katapult

Český bigbít v těchto dnech místo rock´n´rollu hraje blues. Jeho řady opustil obyvatel Beatové síně slávy: známý, snad už legendární bubeník Anatoli Kohout.

Členové skupiny Katapult  (zleva): Jiří 'Dědek' Šindelář,  Oldřich Říha a Anatoli 'Tolja' Kohout,  fto: ČTK
Když se psal rok 2006, (v písničce Katapultu prognózovaný o více než čtvrt století dříve), Tolja Kohout oslavil šedesátiny. Teď, měsíc po svých 61. narozeninách, stále aktivní muzikant náhle zemřel. Jak řekl kapelník Katapultu Oldřich Říha, Kohout se sice již dva roky ambulantně léčil kvůli dlouhodobým zdravotním problémům, prognózy lékařů však byly velmi příznivé a kapela dosud nejen fungovala, ale plánovala řadu koncertů na měsíce dopředu. Pokud by se přesto uskutečnily, už nikdy to nebude v prapůvodní sestavě.

Kritiky zatracované a publikem milované kapele prý stačily tři akordy, dvě barevné žárovky a jeden půllitr, aby nažhavila sál "do běla". Podle hudebního publicisty a rozhlasového manažera Josefa Vlčka bychom se ale neměli dívat na Tolju Kohouta jen přes jeho působení v Katapultu: "Každý výkon muzikanta je prostě buď dobrý nebo špatný. Zbytek je na koncepci kapely a ne na jeho muzikantském výkonu."

V Katapultu zažil Tolja Kohout v 80. letech šílenství plných sálů a čtvrtmilionových nákladů LP desek. Jeho působnost byla ovšem širší, než možná davy vědí: "To hraní s Katapultem je asi nejdůležitější fáze, nebo jeho nejmilejší fáze v tom jednašedesátiletém životě. Nicméně samozřejmě v těch 60. letech hrál se spoustou kapel, já si pamatuji, že jsem ho vídával i s Primitives Group a to byla přece jenom kapela, která opravdu měnila historii českého rocku," dodává Vlček.

Anatoli Kohout byl už totiž opravdu legendou českého bigbítu. Z Primitives Group, kteří přinesli na českou scénu skladby Franka Zappy, odešel k The Rebels. V Blues Company nehrál s nikým menším, než s kytaristou Lubošem Andrštem, se kterým se pak znovu setkal v sestavě Energit, kde zase klávesy patřily Emilu Viklickému. Mezitím třeba kotvil v Semaforu, a to za doby Návštěvních dnů Šimka a Grossmana. Hrál u Františka Ringo Čecha. U slávy českého heavy metalu zase později stál v kapele Citron. Na své album si ale Kohouta pozval třeba Ota Petřina a Vladimíra Mišíka zase Tolja doprovázel třeba v Obelisku, zhudebněné básni Josefa Kainara.

A mezitím vším si stačil téměř na 15 let odskočit do Velké Británie. "Jinak samozřejmě on byl hrozně důležitý i v tom období, kdy vlastně tady v Čechách nebyl, kdy fungoval jako obchodník s hudebními nástroji ve Velké Británii a kdy tedy spoustě kapel dodával nástroje, které tady byly nedostupné. Pokud vím, tak i Plastici hráli na části aparatury, která pocházela z nějakých jeho obchodních jednání,"říká Josef Vlček a uzavírá: "Každý z těch lidí, který kdysi v těch 70. letech dělal muziku a dělal ji s tou oddaností, která je té muzice vlastní, tak každý z nich je velká ztráta, když odejde. Včetně Tolji Kohouta."