Přehled tisku
Mladá fronta Dnes uvádí výsledky statistiky, z níž vyplývá, že ženy se chovají za volantem bezpečněji než muži. Od července loňského roku totiž nasbíraly v porovnání s muži podstatně méně trestných bodů. Z 6,5 milionu držitelů řidičských průkazů v České republice tvoří muži 60% a ženy 40%, muži přitom představují 85% bodovaných.
Lidové noviny se věnují míře tolerance v České republice. Konstatují, že zatímco gayové a lesbičky během posledních patnácti let většině Čechů přestali vadit, jejich postoj k Romům se za stejné období příliš nezměnil. V roce 1991 bylo přitom postavení homosexuální i romské komunity stejně špatné a 90% Čechů uvádělo, že by jim vadilo mít za souseda gaye, lesbičku nebo Roma. Dnes odmítá vedle homosexuálů bydlet třetina Čechů, vedle Romů ovšem stále tři čtvrtiny. Lidové noviny citují sociologa Jan Kellera, podle něhož k rozdílnému vnímání obou komunit přispívá i fakt, že Romové jsou na rozdíl od homosexuálů chudí. S chudobou přitom souvisí nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách nebo kriminalita. "Média seznamují s životními příběhy úspěšných, ba přímo slavných homosexuálů. Možná, že chudý homosexuál by v nich budil odpor,"řekl listu Keller. Rychlé zvýšení společenské tolerance vůči Romům nepovažuje sociolog za pravděpodobné, na řadě jsou podle něj ekonomicky úspěšnější menšiny, například Vietnamci. Deník připomíná, že k 1. lednu 2007 mohla svou činnost po 17 letech existence ukončit organizace Gay iniciativa, neboť se její členové shodli na tom, že dosáhli všeho, o co usilovali. Podobná iniciativa, která by hájila zájmy romské komunity, přitom zatím ani nevznikla. Negativní postoj většinové společnosti k Romům potvrdil i nedávný průzkum veřejného mínění, podle něhož 64% dotázaných souhlasí s výrokem vicepremiéra Čunka o tom, že se občan musí opálit a začít rozdělávat oheň na náměstí, chce-li získat sociální podporu. Sloupek Lidových novin míní, že náprava vztahů nebude možná do té doby, dokud se romská komunita nerozvrství přibližně jako většina společnosti. Procento pobírající podporu je srovnatelné u homosexuálů i heterosexuálních Čechů, Moravanů či Slezanů, Romové jsou na tom ovšem propastně hůř. "Jestliže je zhruba osmdesát procent Romů bez práce, těžko lze majoritě paušálně vyčítat stereotypní úsudky," uzavírají svůj sloupek Lidové noviny.
Tématu tolerance české veřejnosti se dotýká i deník Právo ve svém komentáři, který si všímá proměn postoje veřejnosti, politiků a médií k Jiřímu Čunkovi. List připomíná, že rázné chování Jiřího Čunka vůči vsetínským Romům mu přineslo vysokou oblibu u voličů, takže si jej politici nechtěli popudit a kritizovali jej jen váhavě. Poté, co se objevilo podezření z přijetí úplatku, požadovala naopak mírná většina veřejnosti Čunkův odchod z vlády, zatímco vládní senátoři Jehlička, Vondra a Schwarzenberg pro jeho vydání nehlasovali. Právo soudí, že se tak ukázalo, že česká veřejnost je na korupci citlivější než politici. Aby zvýšil svou popularitu u lidí, šel Čunek podle deníku do protiútoku urážkou Romů, což u veřejnosti zabralo, negativní reakce politiků jej však překvapila. Tentokrát se tak jako nadějní ukázali politici a novináři, zaostalo jen státní zastupitelstvo, domnívá se komentář Práva a připomíná, že stát je povinen veřejně odmítnout i to, co se polovině obyvatel líbí.
Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel částečně nerespektuje nález Ústavního soudu týkající se odměn exekutorů, píší Lidové noviny. Až do března letošního roku se odměna exekutora vypočítávala jako procento z vymáhaného dluhu, minimálně však představovala tři tisíce korun. Počátkem března si dva pražští dlužníci, kteří dluh zaplatili dobrovolně, na částky vyplacené exekutorovi stěžovali u Ústavního soudu, jenž jim dal za pravdu. Shledal že odměna exekutora by měla záviset na skutečně odvedené práci, nikoliv na výši vymáhaného dluhu, a doporučil, aby se nová vyhláška ministerstva inspirovala například tarifem advokátů, v němž jsou rozepsány jednotlivé úkony a cena za ně. Náměstek Korbel se však na své schůzce s exekutory minulý týden dohodl, že se na současné praxi mnoho nezmění. Pouze pokud dlužník zaplatí dobrovolně, dostane exekutor nově jen polovinu dnešní odměny. S rozhodnutím Ústavního soudu nesouhlasí také Exekutorská komora, která zvažuje žalobu na Ústavní soud u Evropského soudu ve Štrasburku.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil osobně požádal nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou o zásah do vyšetřování "živé" kauzy, upozorňuje deník Právo. Ministr zaslal loni v listopadu Vesecké dopis s žádostí, aby vstoupila do vyšetřování nezákonně pobíraných odměn některých bývalých členů dozorčí rady ČEZ. Jednal tak na popud ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který dopisem Pospíšila vyzval, aby věnoval pozornost kauze ČEZ s poukazem na to, že případ šetří pražští kriminalisté. Vesecká vyšla Pospíšilovi vstříc, když následně souhlasila s předáním dozoru nad vyšetřováním tohoto případu z městského státního zastupitelství na pražské vrchní státní zastupitelství. Nejvyšší státní zastupitelství tímto získalo dohled nad trestním řízením, které přešlo z pražských kriminalistů na protikorupční policii. Počínání obou ministrů podrobila v Právu kritice advokátka Marie Benešová, předchůdkyně Vesecké ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. "Takovéto postupy považuji za výraz ovlivňování a zasahování moci výkonné do živých kauz, kdy je předestírán bez obalu požadovaný postup, který je pak ze strany Nejvyššího státního zastupitelství splněn. Tím se Nejvyšší státní zastupitelství dostává do přímé direkce ministra, a stává se tak jen vykonavatelem jeho vůle, což je v právním státě neslýchané", uvedla Benešová v deníku.
